V České republice podle dat projektu Česká-ecommerce existuje přes čtyřicet tisíc internetových obchodů a podle Miroslava Uďana, CEO společnosti Shoptet, tak patříme mezi e-shopovou velmoc. Na počet obyvatel se pyšníme nejvyšším počtem e-shopů v Evropě. A vzhledem k tomu, že toto číslo neustále roste, tak jízda ani zdaleka nekončí. Odhaduji, že do dvou let bude v Česku přes 50 000 e-shopů,
doplňuje.
Co se dozvíte v článku
Trend stále roste
Vašek se ve facebookové skupině Provozovatelé eshopů – výměna zkušeností ptá ostatních internetových prodejců, jak si myslí, že bude pokračovat stávající trend v podobě takzvaných „e-shopů do každé rodiny“. Podle něj je konkurence zdravá, ale současná situace, kdy si kdekdo založí e-shop „na dva kliky“, se mu jako zdravá konkurence nejeví. Nový e-shopař si založí e-shop, a když nezačne ihned vydělávat, tak zkazí ceny v celém oboru v očekávání, že začne prodávat a převálcuje konkurenci. Jenže ono to tahle nefunguje. Vydělávat nezačne a e-shop zavře. Místo něj přijdou další dva, kteří mají také vidinu bezpracného výdělku a situace se opakuje,
vysvětluje. Ptá se tedy ostatních, zda se blíží doba velkého množství e-shopů nebo jestli tito „obývákoví“ přeprodejci začnou prodávat na marketplacech a zůstanou jen zavedené profesionální e-shopy velkých firem nebo přímo výrobců.
Honza mu radí, ať sám zavře s tím, že bude méně e-shopů. Každý nějak začínal. Někomu to šlo, někomu ne,
doplňuje. Podobně se Petra ptá: Co když to jsou obchůdky, které stát zavřel a snaží se nějak přežít?
Stanislava si myslí, že to je a nadále bude úměrné složitosti/jednoduchosti toho podnikání. Dokud bude e-shop na tři kliky bez nutnosti know-how, a představa, že stačí, když tím vydělám 3256 Kč měsíčně, vždyť je to přivýdělek, a tak zavřu oči nad tím, že na těch 3256 Kč jsem pracoval 100 hodin, bude to dělat každý, kdo má do zadele díru,
popisuje. Také podle Lenky bude tento trend jen rostoucí. Ještě před covidem vznikalo hodně e-shopů, protože spousta lidem nestačila výplata a tohle byla další forma výdělku. Někomu k zaměstnání dost pomůže i pár tisíc. Takže trend bude rostoucí, ale moc se nezmění na rychlosti vzniku a zániku, spíš se to urychlí,
podotýká.
Pavel zdůrazňuje, že tento trend je tady už 10 let a díky koronaviru je znásobený, když každý, kdo se nudí doma na home officu, vymýšlí úžasný business plány. Je to prostě realita a musím s tím počítat a využít dalších výhod, které oproti panelákovým prodejcům mám,
uvádí. Podle Stanislavy si to zákazník přebere: jsou zákazníci, kteří mají čas a chuť procházet bazoše, marketplace, facebookové skupiny a handlovat tam ceny, jsou zákazníci, kteří chtějí spolehlivě najít a koupit u zavedené firmy. Garážovým e-shopům není co závidět, často jedou nadoraz a lijou do toho čas a rodinné finance na úkor vlastních dětí. To není dlouhodobě udržitelná strategie a takové e-shopy zase zaniknou,
dodává. Ani Jarka neočekává žádnou změnu a takové postupy sleduje už mraky let. Nový začne, podsekne cenu, navěsí se do všech možných porovnávačů, k tomu je zaměstnán, tak ho malá či žádná ziskovost skoro netrápí, má prachy od zaměstnavatele. Časem přijde na to, že to nevydělává nebo málo nebo to zabírá moc času… Tak to zavře… Dokola…,
vysvětluje.
Starý e-shop by neměl být ohrožen
Nina nechápe, že je pro někoho e-shop začínající v obýváku konkurencí. A pokud kvůli ceně, tak je podle ní někde chyba. Jarka jí odpovídá, že to není o individuálním produktu, ale o produktu, který prodává kde, kdo a nováček si ho navěsí, podtrhne cenu a jde do boje… Časem to většinou neustojí a odejde, ale ostatním tím zavaří,
doplňuje. Tak to je podle mě špatný byznys model, mít úplně to samé jako x dalších lidí a spoléhat jen na nějaký zázrak nebo na náhodu, že to lidi koupí u mě, bez žádné přidané hodnoty, nic. Ale nebudu do toho ostatním kecat,
píše Nina. Podle Jarky to však v mnoha oborech, jako jsou například krmiva pro zvířata, ani jinak nejde, protože ne každý majitel e-shopu si může postavit fabriku nebo vymyslet vlastní recepturu či si vyřídit výhradní zastoupení. Nejlepší jsou nově založené e-shopy s živností od ledna prezentující se jako top a s podsazenou cenou u produktů pro přednostní výpis na Heurece,
podotýká s úsměvem Robert.
Podle Jaromíra nemůže nový e-shop ohrozit stávající zavedené. Hodně lidí zjišťuje, zda nakoupí také dle hodnocení a nový e-shop to nemá. Sám se dívá, od kdy internetový obchod je, zda není třeba starý jen půl roku. A kdyby byl e-shop starý třeba měsíc, ale měl produkt, který zrovna chcete/potřebujete, tak nenakoupíte? Nemyslím to nijak osobně, jen mě to zajímá jako majitelku e-shopu,
ptá se Sabina. Nevadí mi připlatit za produkt, který hledám, ale pokud je to nový e-shop, tak většinou jsou to nyní e-shopy, které přeposílají z Číny,
odpovídá Jaromír.
Hana má internetový obchod tři měsíce a dobu jeho existence nikdo neřešil. Věřili značce a mé osobě. Stavím na komunitě, kvalitě služeb a samozřejmě odladěném produktu i e-shopu. Ne nic spíchnutého na koleni. Pravdou je, že nepřeprodávám, ale mám vlastní značku hraček,
vysvětluje. Ono je něco jiného „přeprodejce z obýváku“, co tady zmiňují pánové, nebo váš originální a vymazlený produkt s příběhem. Vaše cesta mi určitě dává smysl,
shrnuje Ondřej a přidává se i Jaroslav s tím, že je rozdíl mezi rádoby e-shopem na Fler.cz a skutečným e-shopem, který musí živit jak vás, tak i zaměstnance.
Rozhodne trh a zákazník
Také Pavol si myslí, že jak má někdo dobrý internetový obchod (procesy, služby, produkty, reklama, design), tak se nemá čeho bát. Když se zákazník spálí, tak bude hledat raději ověřené prodejce. Osobně si myslím, ať zkouší, a když budou mít dost energie a nápadů, možná uspějí. Každopádně od některých se dá i něco odkoukat. My máme hodně nových spokojených zákazníků, které konkurence zklamala,
popisuje. Podle Patrika je těžko odhadovat, jak situace dopadne. Někdo přežije, někdo ne. Žijeme v kapitalismu a každý má příležitost, rozhodne o tom pouze zákazník. Jsem asi pragmatik, ale věcmi, co nemohu ovlivnit, se nezabývám, ubírá mi to čas a energii na moje projekty. Ať si každá rodina klidně zkusí 10 e-shopů,
dodává.
Podle Sabiny je to jedno a trh a čas ukáže, jestli e-shop uspěje nebo ne. Ona je i druhá strana mince, že některým starším e-shopům časem dojde dech a ty mladší, dravější je zahubí. Není vše jen o ceně produktů,
podotýká. Jen ať si to vyzkoušejí. Pokud nasadí nízké ceny, tak je to odrovná samo. Musí se myslet dopředu na vývoj a ne na to, že dnes přetáhnu díky ceně jednoho zákazníka,
píše Víťa. I Zuzana si myslí, že šanci má dostat každý, protože máme svobodu. Spousta lidí začala s e-shopem z obýváku a jsou to podle ní lidi, co si zaslouží úctu. Rozjeli e-shop s pěti tisíci v kapse, roky makají a budují, prodávají produkty, které znají. Poskytují zákaznický servis a pomalu a postupně rostou, učí se z chyb.
Spíš je rezervovaná vůči těm, co najdou nějaký, jakože superprodukt, investují milion do super e-shopu, marketingu, reklamy, ale jejich produkt není úplně super a časem na to lidi přijdou a vykašlou se jim na to. Pokud jde o rychlokvašky, co si myslí, že snadno vydělají přeprodejem z AliExpressu, buď nevydrží dlouho, nebo to začnou dělat jinak a lépe a vyrostou,
doplňuje. Podle Jany to platí i mimo online. Pokud se business buduje od základů, se znalostmi a rozumem, tak většinou roste. Pokud do toho někdo nalije statisíce, udělá to whooow okolo, ale není tam pevný základ, do pár let je pryč,
shrnuje.
Podívejte se na další názory v komentářích:
Někdo preferuje malé e-shopy
Pavel je za malé „garážové“ obchody rád, protože aspoň některé avizují reálné informace o dodání nebo vlastnostech zboží, protože si nemohou dovolit lhát. Sám od října 2020 do ledna 2021 asi desetkrát nakoupil v Alze a v Datartu a minimálně osm objednávek zpožděných alespoň o dva pracovní dny, řada z nich dokonce o čtyři či víc. Některé obchody si navíc dovolují prodávat nekvalitní produkty, byť za nižší ceny. Takže já jsem pro víc malých obchodů, které budou tak malé, že si nebudou moci dovolit podvádět, odepisovat na email za týden atp., jako to dělají ti velcí se statisíci objednávek,
dodává. Souhlasí s ním i Branislav, který začíná mít rád menší internetové obchody. Lidé v nich jsou podle něj ochotnější a servis bývá lepší. A hlavně ty peníze jdou jejich dětem na novou koloběžku a ne korporátu na další pozici manažera manažerů. Ale je pravda, že elektroniku a věci do firmy kupuju na Alze, protože mám ověřenou jejich výměnu kus za kus bez otázek,
popisuje.
Jako další výhodu Pavel zmiňuje, že malý e-shop zná svůj sortiment. Má zkušenost, že nelze „spolehlivě koupit u zavedené firmy“. Tyto firmy toho prodávají tolik, že nikdo neví, jaké má zboží vlastnosti kromě toho, co mu nakoval výrobce nebo dodavatel, a ještě často je to špatně a nikdo ze zaměstnanců se nad tím nepozastaví, protože nemají přehled, nejsou odborníci. Takže člověk, když nakoupí u velkého zavedeného obchodu, tak jen čeká, co za problém se objeví. Tak pak je to chyba těch velkých, že práci neodvádějí pořádně a nechávají tak na trhu obrovskou díru, kterou může zaplnit první maminka z obýváku, která je schopna bazální péče o zákazníka. Čili opět platí, že to odhlasuje zákazník „nohama“, půjde tam, kde mu dají, co chce,
shrnuje Stanislava.
Konec internetových obchodů?
Roman zmiňuje, že e-shopy jsou „kravina“, všude v zahraničí od toho už ustoupili a je jen málo případů, kdy má smysl mít internetový obchod. Vše ostatní se děje na Allegro, eBay, Amazon, Alibaba a další. Na co je vlastní e-shop? Pokud nepotřebujete prezentovat produkt jinak než cenou, fotkou a popiskem?
ptá se. Tahle situace, kdy si to každý zkusí, a tak vyžene cenu PPC, čímž naprosto tento kanál zabijete, to podle něj jen urychlí. Zákazník se v záplavě 1000 e-shopů, které nabízí to samé, ztrácí. Všichni navíc lžou o skladové dostupnosti, všichni nabízí naprosto totožné podmínky a bídné služby.
Mall je ukázkový příklad, jak absolutně netuší nic o zboží, pro ně je to jen krabice. Alza jde pomalu stejným směrem, z odborníka v sortimentu se stala logistická firma, která netuší, co prodává,
doplňuje. Petr doufá, že snad nikdy nenastane doba, kdy tu budou jen velké e-shopy typu Amazon, Alza, Mall atd. On jako garážový e-shop má vše skladem, na webu pravdivé informace, žádné problémy. Zatímco s těmi velkými jsou samé problémy, jako jsou podvody v informacích o produktech, podvody v cenách a slevách, podvody k dárkům, špatná množství na webu…
Branislav si myslí, že když padnou malé internetové obchody, které nyní ve velkém vznikají, tak to znamená jen to, že to jejich provozovatelé nezvládli a přišli o poslední šanci uživit se tím, co dělají. To, že by prodejci přešli na velké Marketplace, by v České republice neviděl jako žhavé, protože mu přijde, že je naše republika odlišná od jiných států. V ČR lidé nedají to svoje. Podívejte se na Google, který téměř všude ve světě převálcoval lokální vyhledávače, ale tady Seznam běží a prosperuje. Hromada lidí jej používá proto, že je náš a lokální,
uvádí na příkladu závěrem.