Snížení důchodového věku u rizikových profesí od roku 2025

Snížení důchodového věku pro vybrané profese

V současné době již mají nárok na dřívější odchod do důchodu zdravotničtí záchranáři (členové výjezdových skupin, operátoři na zdravotnických operačních střediscích, záchranáři horské služby) a podnikoví hasiči. Snížený důchodový věk se týká také části horníků. Nově se má tento seznam rozšířit o dalších přibližně dvanáct tisíc osob vykonávajících práci ve čtvrté kategorii rizika ohrožení zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví (například svářeči nebo laboranti ve specifických biologických laboratořích).

Původně se mělo jednat také o některé zaměstnance ze třetí kategorie rizikové práce. A to práce, při které jsou přítomné škodlivé vlivy (rizika) vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem a celková fyzická zátěž (například skláři, zdravotní sestry, hutníci, montážní dělníci atd.). Plánovalo se vládní nařízení, jímž by byl následně počet zaměstnanců rozšířen o další pracoviště se škodlivými vlivy ohrožujícími zdraví. Nakonec ale byla tato pasáž z návrhu zcela vypuštěna s odůvodněním, že právní nárok musí zakládat zákon, nikoli prováděcí (tedy podzákonný) právní předpis s pouhým odkazem na zákon o důchodovém pojištění.

Zvláštní ustanovení o důchodovém věku některých pojištěnců od 1. ledna 2025

V ustanovení § 37d zákona o důchodovém pojištění bude vymezen okruh oprávněných pojištěnců, jimž se bude při odpracování stanoveného počtu směn v rizikovém zaměstnání (čtvrtá riziková kategorie podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví) snižovat důchodový věk. Přitom se zachovává dosavadní úprava týkající se zdravotnických záchranářů a podnikových hasičů.

U pojištěnců vykonávajících směny v rizikovém zaměstnání se bude vycházet ze směn odpracovaných až po roce 2014, protože zaměstnavatelé jsou podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví povinni evidovat výkon práce v příslušných kategoriích 10 let nazpět.

Přečtěte si také:

Jak uplatní pracující důchodci u zaměstnavatele slevu na pojistném?

Snížení důchodového věku v závislosti na počtu směn

Pro nárok na snížení důchodového věku bude třeba odpracovat stanovený počet směn, tj. aspoň 2200 směn. Jinak nárok na snížení důchodového věku nevznikne. Tento počet směn se bude týkat i zdravotnických záchranářů a podnikových hasičů. Pro účely stanovení celkového počtu směn se budou sčítat i případné směny odpracované v práci zařazené pro stanovené faktory do čtvrté kategorie a směny odpracované zdravotnickými záchranáři a podnikovými hasiči. Směnou v rizikovém zaměstnání se přitom rozumí 8 hodin výkonu rizikové práce.

Důchodový věk se snižuje v pásmech vázaných na odpracování počtu směn. Jde o snížení o:

• 15 kalendářních měsíců za odpracovaných 2200 až 4399 směn,
• 30 kalendářních měsíců za odpracovaných 4400 až 4473 směn,
• 31 a více kalendářních měsíců (avšak maximálně 60 kalendářních měsíců) za odpracovaných 4474 směn a více směn. Přitom se důchodový věk sníží o 1 kalendářní měsíc za každých dalších 74 směn odpracovaných nad 4400 směn.

Pojištěnci splňující podmínky pro snížení důchodového věku budou moci rovněž požádat o přiznání předčasného starobního důchodu za standardních podmínek před dosažením sníženého důchodového věku.

Přechodné ustanovení k novele zákona

Důchodová reforma obsahuje řadu přechodných ustanovení. Jedno z nich se týká také popisovaného snížení důchodového věku. Píše se zde že, u pojištěnce, jenž splní nové podmínky pro stanovení důchodového věku a starobní důchod mu dosud nebyl přiznán, se považuje za důchodový věk tohoto pojištěnce věk, kterého dosáhl v den 1. ledna 2025. Pokud je dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vyšší. Uvedené by se mohlo dotknout části zaměstnanců na hranici důchodového věku, kteří v rizikové profesi pracovali uplynulých deset let. Již po účinnosti zákona mohou za tuto dobu získat snížení důchodového věku až o 15 měsíců (při odpracování 2200 směn).

Nové povinnosti zaměstnavatelů

Podle novelizovaného zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, půjde-li o výkon rizikových prací podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, povede zaměstnavatel ve své evidenci též údaje o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, jímž byla práce zařazena do čtvrté kategorie. Budou se evidovat údaje o odpracované době (tj. počet odpracovaných hodin, popř. minut) a počtu směn a seznam zaměstnanců. Každoročně se potvrdí počet směn prostřednictvím předepsaného tiskopisu a tento tiskopis spolu s evidenčním listem důchodového pojištění odešle příslušnému orgánu sociálního zabezpečení i zaměstnanci. Jde o totožné povinnosti, které mají již nyní zaměstnavatelé zaměstnávající zdravotnické záchranáře a podnikové hasiče.

Povinnosti se dotknou nejen stávajících zaměstnavatelů, ale také zaměstnavatelů po skončení pracovního poměru. Po účinnosti zákona předloží výše uvedené údaje ve dvouleté lhůtě také na základě žádosti pojištěnce. Půjde zejména o případy, kdy pojištěnec hodlá požádat o přiznání starobního důchodu a potřebuje potvrzení doložit k prokázání nároku na snížený důchodový věk.

Snížení důchodového věku za vyšší odvod pojistného

Zaměstnavatelé náročných profesí budou za pracovníky v dotčené rizikové kategorii odvádět o 5 % více na důchodovém pojištění. Pojistné se bude zvyšovat postupně, a to:

• o 2 % v roce 2025, tj. 26 % z vyměřovacího základu,
• o 3 % v roce 2026, tj. 27 % z vyměřovacího základu,
• o 4 % v roce 2027, tj. 28 % z vyměřovacího základu,
• o finálních 5 % v roce 2028, tj. 29 % z vyměřovacího základu.

Zvýšený vyměřovací základ a upravený postup výpočtu

Upravuje se i postup stanovení vyměřovacího základu. Podle zákona o důchodovém pojištění se u zaměstnanců v rizikovém zaměstnání a u zdravotnického záchranáře a člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku rizikovou prací rozumí jen doba skutečného výkonu práce. Na základě poznatků z praxe se do vyměřovacího základu zaměstnavatele pro odvod pojistného ve zvýšené sazbě u zaměstnance, který žádnou jinou činnost nevykonává, zahrne celý vyměřovací základ zaměstnance, neboť i např. náhrada za čerpání dovolené je ve své podstatě odměnou za výkon činnosti v dané profesi. Důvodová zpráva k novele uvádí, že detailní rozlišování, zda některé položky mají nebo nemají přímou souvislost s výkonem práce ve sledované profesi, přináší zaměstnavatelům neúměrné administrativní náklady.

Vyměřovací základ zaměstnance, který bude vykonávat u téhož zaměstnavatele v rámci jednoho zaměstnání činnost v rizikovém zaměstnání a ještě další činnost, se pro účely odvodu pojistného zaměstnavatelem rozděluje na tyto činnosti. Zpřesňuje se však způsob takového dělení. Vyměřovací základ se rozdělí za jednotlivé kalendářní měsíce podle odpracovaných hodin v jednotlivých činnostech. Pamatuje se přitom i na hraniční případ, kdy do kalendářního měsíce, v němž zaměstnanec nepracoval, je zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu, např. náhrada mzdy za čerpání dovolené ve všech pracovních dnech kalendářního měsíce, roční odměna, odměna k životnímu nebo pracovnímu jubileu.