Sociální pojištění odkrojí čtvrtinu z každé vydělané koruny

Sociální pojištění je v Česku 26 procent

Sociální pojištění je v Evropě oproti ostatním vyspělým zemím OECD vysoké. Z těchto vybraných prostředků stát financuje životní situace, kdy člověk potřebuje podat pomocnou ruku (nemoc, nezaměstnanost a především penze). Sociální pojištění je pro státní pokladny jednotlivých zemí světa velmi výhodné v tom, že se nedá snižovat různými odpočitatelnými položkami či slevami jako daně z příjmů. Navíc jeho odvod a kontrola jsou jednoduché, a úniky jsou tedy minimální – na rozdíl od DPH či spotřební daně. Odvod sociálního pojištění leží v Česku z větší míry na zaměstnavateli, který musí pojištění srazit a odvést za svého zaměstnance (26 %), čímž se výrazně zvyšují jeho mzdové náklady. Sociální pojištění tak v Česku patří mezi nejvyšší na světě.

Platit musí každý podnikatel, i krachující

Na začátku podnikání se musí každá osoba samostatně výdělečně činná (živnostníci či podnikatelé, ale i tlumočníci, herci…) do 8 dní od zahájení podnikatelské činnosti nahlásit na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Současně všechny změny, které nastanou během podnikatelské činnosti, se musí hlásit opět do 8 dní (např. změna adresy…).

Každý živnostník musí v současné době platit minimální zálohy ve výši 1 491 Kč (platí do dubna 2008). Tato částka však v sobě zahrnuje pouze zálohu na důchodové zabezpečení a politiku zaměstnanosti. Jestliže se chce živnostník dobrovolně pojistit na nemocenské pojištění, musí dále měsíčně platit 222 Kč (opět platí do konce dubna 2008). Tato částka je minimální a je stanovena zákonem. To znamená, že i v případě nižších příjmů či hospodaření ve ztrátě je živnostník povinen ji každý měsíc zaplatit.

V případě slušného zisku (dle každoročně odevzdávaného daňového přiznání) může být tato záloha i podstatně vyšší. Případný přeplatek nebo nedoplatek se doúčtuje podle skutečných příjmů a výdajů za kalendářní rok uvedený v daňovém přiznání (musí se každoročně odevzdávat do konce dubna následujícího roku, tj. za rok 2007 do konce dubna roku 2008). Drobný živnostník může během roku uzavřít s jinou organizací dohodu o provedení práce, touto dohodou však nezakládá účast na nemocenském pojištění a z příjmu na základě dohody o provedení práce se sociální pojištění neodvádí.

Neplacení nemocenského pojištění se vymstí hlavně podnikatelkám

Jestliže si živnostník neplatí nemocenské pojištění, nedostane žádné nemocenské dávky. Tato situace je nepříznivá především pro podnikatelky, protože se vztahuje i na peněžitou pomoc v mateřství či ošetřovné nebo vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Platby při vedlejší činnosti

Při podnikání a současném zaměstnaneckém poměru s měsíční mzdou vyšší než minimální mzda (tj. více než 8 000 Kč), je podnikání vedlejší činností. V tomto případě V případě, že tedy bude mít živnostník za rok 2007 hospodářský zisk z vedlejší podnikatelské činnosti nižší než 48 334 Kč a příjmy ze zaměstnání vyšší než 12 x minimální mzda za rok 2007 (tj. 96 000 Kč), vyplní pouze přehled o příjmech a výdajích a sociální pojištění nemusí platit. Součástí přehledu však musí být potvrzení zaměstnavatele, že příjem za rok 2007 byl skutečně vyšší než 96 000 Kč. Jestliže byl hospodářský výsledek z vedlejší podnikatelské činnosti za rok vyšší než stanoví zákon, musí občan i při vedlejší činnosti platit minimální zálohy, pro které platí stejný režim jako při hlavní činnosti. Minimální záloha na důchodové pojištění je 597 Kč a nemocenské pojištění je 89 Kč. Při vedlejší činnosti je však platba nemocenského pojištění zbytečná, protože občan je již kryt pro potřeby nemocenských dávek ze zaměstnaneckého poměru.

Promlčení pojistného nehrozí

Každý živnostník by měl řádně plnit své závazky vůči okresní správě sociálního zabezpečení, protože promlčecí doba u pojistného a penále je desetiletá. To tedy znamená, že právo předepsat dlužné pojistné a penále se promlčuje za deset let ode dne splatnosti. Byl-li však proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo penále, nebo jejich vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Především tedy podnikatelé zaměstnávající pracovníky by měli vždy při odvodu pojistného postupovat obezřetně, protože kontrola může přijít i po několika letech a doměřit nejenom dlužné pojistné, ale i vysoké penále.