Je však rozdíl v tom, jak velké budou dopady na jednotlivé OSVČ. Paradoxně by si oproti současnosti připlatily více OSVČ s minimálními zisky než OSVČ se zisky mezi 300 a 400 tisíc korun. Vyplývá to z výpočtů serveru Podnikatel.cz.
Co se dozvíte v článku
Jurečka zpřísnil, odvody chce zvýšit všem
Odvody OSVČ se pravděpodobně zvýší. Jak uvedly před několika dny Hospodářské noviny, ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nakonec plánuje jak nárůst minimálních odvodů sociálního pojištění, tak zvýšení vyměřovacího základu, ze kterého se minimální odvody počítají.
Původně přitom ministerstvo navrhovalo, aby se zvýšily buď jen minimální odvody sociálního pojištění, nebo vyměřovací základ, ze kterého se odvody počítají. Jak ale nyní uvádí Hospodářské noviny, nakonec se ministr Marian Jurečka rozhodl udělat oboje.
Jak se aktuálně počítají odvody OSVČ
Aktuálně je systém odvodů OSVČ nastaven následovně. OSVČ vezme své reálné příjmy, k nim uplatní reálné výdaje nebo výdajový paušál dle druhu podnikání. Z rozdílu, který případně poníží o nezdanitelné části daně, pak vypočte 15% daň z příjmů, přičemž z výsledku odečte ještě základní slevu na poplatníka a případně další slevy a zvýhodnění. Z příjmů nad maximální vyměřovací základ (pro rok 2023 jde o 1 935 552 Kč) se pak platí sazba 23 %.
Zdravotní a sociální pojištění OSVČ se pak počítá z 50 % vyměřovacího základu, tedy z 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Sazba zdravotního pojištění činí 13,5 % a sociálního pojištění 29,2 %. U zdravotního a sociálního však platí minimální pojistné, které musí OSVČ odvádět bez ohledu na výši zisku. Minimální vyměřovací základ se u sociálního pojištění počítá jako 25 % průměrné mzdy a u zdravotního pojištění 50 % průměrné mzdy, což pro rok 2023 znamená u zdravotního pojištění minimální zálohu 2722 Kč a u sociálního pojištění 2944 Kč pro OSVČ hlavní (a 1178 Kč pro OSVČ vedlejší, kde je minimální vyměřovací základ 10 % průměrně mzdy). U sociálního pojištění pak ještě platí strop, kdy maximální vyměřovací základ činí 1 935 552 Kč.
Alternativu tvoří i paušální daň
Další možností, kterou ale nemohou využít všechny OSVČ, je vstoupit do paušálního režimu a platit tzv. paušální daň. Paušální daň mohou od roku 2023 platit OSVČ, které mají příjmy do 2 milionů korun (doposud byl limit 1 milion korun). Na paušál naopak mohou zapomenout plátci DPH (nárok nemají ani dobrovolní plátci DPH) i ti, kteří mají i registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby.
Paušální daň se v roce 2023 platí ve třech různých pásmech na základě předchozích příjmů a výdajového paušálu, do kterého OSVČ spadá. V prvním pásmu se platí 6208 Kč (minimální částka zdravotního pojistného, 1,15násobek minima sociálního pojistného a daň ve výši 100 Kč). V druhém pásmu OSVČ hradí 16 000 Kč a v třetím 26 000 Kč.
Přečtěte si také:
Velký manuál k paušální dani: Kolik činí, jaké jsou podmínky a dokdy se přihlásit?
Změny postihnou více ty nejmenší OSVČ
Nově by se podle aktuálního návrhu MPSV neměl minimální vyměřovací základ počítat z 25 % průměrné mzdy, ale měl by se odvozovat z minimální mzdy. To by při aktuální výši minimální mzdy 17 300 Kč znamenalo zvýšení záloh o 70 % na 5052 Kč. Všechny OSVČ, bez ohledu na zisk, by tak musely platit minimálně 5052 Kč na sociálním pojištění.
Dále by se měl zvýšit vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění, který se nyní počítá jako 50 % zisku. Podle návrhu by se měl zvýšit až na 70 %. Například pro OSVČ se ziskem 500 000 Kč by to znamenalo zvýšení sociálního pojištění o 29 200 Kč ročně a pro OSVČ se ziskem 1 000 000 Kč pak 58 400 Kč ročně.
OSVČ s nejnižšími zisky by si pak paradoxně pohoršily více než OSVČ se ziskem mezi 300 až 400 000 korun. Zatímco OSVČ, která má aktuálně zisk 200 000 Kč, by si oproti současnosti připlatila 25 296 Kč, OSVČ se ziskem 300 000 Kč „jen“ 17 520 Kč.
Zároveň ale platí, že vyšší odvody by se projevily do vyšších důchodů.
| Zisk (příjmy – výdaje) v Kč | Nyní sociální pojištění v Kč | Nově sociální pojištění v Kč | Rozdíl v Kč |
|---|---|---|---|
| 100 000 | 35 328 | 60 624 | -25 296 |
| 200 000 | 35 328 | 60 624 | -25 296 |
| 300 000 | 43 800 | 61 320 | -17 520 |
| 400 000 | 58 400 | 81 760 | -23 360 |
| 500 000 | 73 000 | 102 200 | -29 200 |
| 600 000 | 87 600 | 122 640 | -35 040 |
| 700 000 | 102 200 | 143 080 | -40 880 |
| 800 000 | 116 800 | 163 520 | -46 720 |
| 900 000 | 131 400 | 183 960 | -52 560 |
| 1 000 000 | 146 000 | 204 400 | -58 400 |
| 1 100 000 | 160 600 | 224 840 | -64 240 |
| 1 200 000 | 175 200 | 245 280 | -70 080 |
Změny zvýší i paušální daň
Zvýšení pojistného by mělo dopad i do institutu paušální daně. V prvním pásmu by se paušální daň (pro rok 2023) zvýšila o 3524 Kč a činila by 9732 Kč místo dosavadních 6208 Kč. U druhého a třetího pásma by ke změně nedošlo, jelikož vyměřovací základ je dán přesně určenou částkou. Stále by tak OSVČ platily 16 000 Kč v druhém a 26 000 Kč ve třetím pásmu.
Měly by se zvýšit minimální zálohy na sociální pojištění OSVČ?
Dopady hypotetického zvýšení zdravotního pojištění
Ačkoli se návrh MPSV týká pouze sociálního pojištění, někteří ekonomičtí experti navrhují zvýšit i odvody u zdravotního pojištění. Žádný konkrétní návrh není sice momentálně na stole, ale server Podnikatel.cz spočítal hypotetické dopady na OSVČ, kdyby se pro ně zvýšil vyměřovací základ zdravotního pojištění z 50 na 70 či 100 % zisku.
| Zisk (příjmy – výdaje) v Kč | Nyní zdravotní pojištění (ZP) v Kč | ZP (VZ 70 % zisku) v Kč | ZP (VZ 100 % zisku) v Kč |
|---|---|---|---|
| 100 000 | 32 664 | 32 664 | 32 664 |
| 200 000 | 32 664 | 32 664 | 32 664 |
| 300 000 | 32 664 | 32 664 | 40 500 |
| 400 000 | 32 664 | 37 800 | 54 000 |
| 500 000 | 32 664 | 47 250 | 67 500 |
| 600 000 | 37 050 | 56 700 | 81 000 |
| 700 000 | 43 225 | 66 150 | 94 500 |
| 800 000 | 49 400 | 75 600 | 108 000 |
| 900 000 | 55 575 | 85 050 | 121 500 |
| 1 000 000 | 61 750 | 94 500 | 135 000 |
| 1 100 000 | 67 925 | 103 950 | 148 500 |
| 1 200 000 | 74 100 | 113 400 | 162 000 |
ČLÁNKY DO MAILU