Solidární daň sice není aktuální novinkou, je zavedena již od počátku roku 2013, ale blíží se okamžik, kdy se bude poprvé zahrnovat do daňového přiznání. Nezáleží, zda se jedná o podnikatele či zaměstnance. Pokud se jich takzvaná milionářská daň vzhledem k výši příjmu týká, podávají povinně daňové přiznání. Jistě je vhodné se připravit na správný postup zdanění se solidárním zvýšením daně v předstihu.
Solidární zvýšení daně od roku 2013
Solidární zvýšení daně z příjmů bylo do zákona o daních z příjmů zavedeno takzvaným daňovým balíčkem, který byl přijat v souvislosti se snižováním schodku státního rozpočtu. Změna je platná pro následující tři zdaňovací období, naposled se tedy použije pro rok 2015.
Solidární daň činí dle § 16a zákona o daních z příjmů sedm procent. Nepočítá se prostým součtem 15% daně a 7% solidární daně. Výpočet je nutné provést takzvaně nadvakrát. Základem pro výpočet solidární daně je kladný rozdíl mezi příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (dle paragrafu 6) a příjmů z podnikání a jiné výdělečné činnosti (dle paragrafu 7) a 48násobku průměrné mzdy. Ostatních příjmů, příjmů z pronájmu dle paragrafu § 9 a kapitálových příjmů se solidární daň netýká. V případě průměrné mzdy jde o mzdu za kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje. Pro rok 2013 se tedy vychází z roku 2011 a průměrná mzda činí 25 093 korun. Čtyřicetinásobek, tj. roční částka příjmů, nad kterou se vypočtená daň zvyšuje o solidární zvýšení daně, je 1 242 432 korun. Jednodušeji řečeno, v okamžiku, kdy poplatník dosáhne příjmů nad tento limit, je součástí výpočtu daně zvýšení o solidární daň (příspěvek). Samozřejmě si může poplatník následně k vypočtené dani (včetně solidárního zvýšení daně) uplatnit slevy a daňové zvýhodnění na děti.
Nový způsob výpočtu daně bude upraven i v daňovém přiznání. Podnikatelé s vyměřovacím základem nad 48 násobek průměrné mzdy budou s novým způsobem výpočtu pracovat poprvé v daňovém přiznání podávaném za rok 2013. Ovšem u zaměstnanců je solidární zvýšení daně již součástí výpočtu měsíční mzdy. Měsíční záloha na solidární daň činí sedm procent z kladného rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu daně a 4násobkem průměrné mzdy, tj. částkou 103 536 korun. Posuzuje se hrubý příjem (ne superhrubý), nezvýšený o sociální a zdravotní pojistné hrazené zaměstnavatelem. Do základu daně se započítávají všechny zdanitelné příjmy, kupříkladu i 1 % z ceny bezplatně poskytnutého vozidla k služebním i soukromým účelům. Zaměstnanec, kterému se za zdaňovací období zvýší alespoň jedna měsíční záloha o solidární zvýšení daně, nesmí žádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Podá sám daňové přiznání.
Příklad výpočtu zálohy na solidární daň
Následující tabulka ukazuje postup výpočtu měsíční mzdy 140 000 korun u bezdětného zaměstnance s příjmy ze závislé činnosti. Pracovník podepsal prohlášení k dani.
Rok | 2013 |
---|---|
Měsíční hrubá mzda | 140 000 Kč |
Sociální pojištění zaměstnanec 6,5 % | 6 730 Kč (počítáno ze stropu pojistného 103 536 Kč) |
Zdravotní pojištění zaměstnanec 4,5 % | 6 300 Kč |
Sociální pojištění zaměstnavatel 25 % | 25 884 Kč (počítáno ze stropu pojistného 103 536 Kč) |
Zdravotní pojištění zaměstnavatel 9 % | 12 600 Kč |
Superhrubá mzda | 178 484 Kč |
Základ daně (zaokrouhleno na 100 Kč nahoru) | 178 500 Kč |
Základ pro solidární příspěvek | 36 464 Kč (140 000 – 103 536 Kč) |
Záloha na daň 15 % ze superhrubé mzdy | 26 775 Kč |
Záloha na daň 7 % ze základu pro solidární příspěvek | 2 552,48 Kč |
Záloha na daň celkem | 29 327,48 Kč |
Záloha zaokrouhlená (na celé Kč nahoru) | 29 328 Kč |
Sleva na dani | 2 070 Kč |
Skutečně sražená záloha | 27 258 Kč |
Solidární daň u zaměstnanců a povinnost podat daňové přiznání
V praxi tak může nastat několik variant zdanění s odlišným postupem. Například se může jednat o situace, kdy:
- Součet ročních příjmů ze zaměstnání od jednoho nebo více zaměstnavatelů postupně nepřesáhne 48násobek průměrné mzdy a současně nebyla v průběhu roku zvýšena v žádném z měsíců záloha o solidární zvýšení daně. Zaměstnanec může při splnění dalších podmínek daných zákonem o daních z příjmů žádat o roční zúčtování daně.
- Součet ročních příjmů ze zaměstnání od jednoho nebo více zaměstnavatelů souběžně nepřesáhne 48násobek průměrné mzdy, případně byla v některém z měsíců v roce zvýšena záloha o solidární zvýšení daně. Zaměstnanec nemůže žádat o roční zúčtování daně zaměstnavatele a podává sám daňové přiznání.
- Součet příjmů od jednoho nebo více zaměstnavatelů postupně nebo souběžně překročí 48násobek průměrné mzdy, zaměstnanec podává povinně daňové přiznání.
- Součet příjmů ze zaměstnání nepřesáhne 48násobek průměrné mzdy, ale zaměstnanec má další zdanitelné příjmy (vyšší než 6000 korun). Podává povinně daňové přiznání. V případě, kdy součet příjmů ze zaměstnání a příjmů z podnikání a jiné výdělečné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů přesáhne 48násonek průměrné mzdy, bude součástí výpočtu daně její solidární zvýšení.
Příklady zdanění se solidární daní v daňovém přiznání
Protože vlivem zvýšení daně o solidární příspěvek se zásadně mění způsob výpočtu daně, bude upraven i tiskopis daňového přiznání. V praxi tak musí podnikatelé, ale i zaměstnanci počítat s větším nedoplatkem na dani. Naopak zaměstnanci, u kterých byla solidární daň zvýšena v některých měsících zálohově, ale součet jejich ročních limit pro solidární zvýšení nepřesáhne, se mohou těšit na přeplatek.
Přinášíme několik příkladů se solidárním zvýšením daně. Pro zjednodušení se vždy jedná o svobodného zaměstnance bez dalších slev na dani a daňového zvýhodnění na děti.
- Příklad A: Zaměstnanci s ročními příjmy ve výši 1 100 000 korun byla v měsíci březnu vlivem ročních odměn sražena záloha na solidární zvýšení daně ve výši 3678 korun. Jeho roční příjmy jsou nižší než limit pro solidární příspěvek, záloha na solidární zvýšení daně bude přeplatkem.
- Příklad B: Zaměstnanec měl souběžné příjmy od dvou zaměstnavatelů, žádný ze zaměstnavatelů nesrazil zálohu na solidární příspěvek, nebyl překročen limit příjmů. Roční příjmy od prvního zaměstnavatele činily 567 854 korun, roční příjmy od druhého zaměstnavatele 765 986 korun. Záloha na solidární zvýšení daně sražena nebyla, zaměstnanci musí v daňovém přiznání vyjít doplatek na solidárním zvýšení daně, jelikož součet příjmů od obou zaměstnavatelů stanovený limit překročí.
- Příklad C: Zaměstnanec s ročními příjmy ve výši 976 660 korun má příjmy z podnikání zdaňované dle § 7 zákona o daních z příjmů ve výši 879 780 korun (uplatňuje 60% paušální výdaje) a ostatní příjmy dle § 10 zákona o daních z příjmů ve výši 156 000 korun. V součtu příjmů ze zaměstnání a z podnikání bude limit pro solidární zvýšení daně překročen. Do základu pro solidární daň se nezapočítávají ostatní příjmy.
Příklad | A | B | C |
---|---|---|---|
Roční hrubá mzda | 1 100 000 Kč | 1 333 840 Kč | 976 660 Kč |
Sociální zaměstnanec 6,5 % | 71 500 Kč | 80 759 Kč (počítáno ze stropu pojistného 1 242 432 Kč) | 63 483 Kč |
Zdravotní zaměstnanec 4,5 % | 49 500 Kč | 60 222 Kč | 43 950 Kč |
Sociální zaměstnavatel 25 % | 275 000 Kč | 310 608 Kč (počítáno ze stropu pojistného 1 242 432 Kč) | 244 165 Kč |
Zdravotní zaměstnavatel 9 % | 99 000 Kč | 120 046 Kč | 87 899 Kč |
Superhrubá mzda | 1 474 000 Kč | 1 764 494 Kč | 1 308 724 Kč |
Příjmy dle § 7 | - | - | 351 912 Kč |
Příjmy dle § 10 | - | - | 156 000 Kč |
Roční základ daně (zaokrouhleno na 100 Kč dolů) | 1 474 000 Kč | 1 764 400 Kč | 1 816 636 (1 308 724 Kč + 351 912 Kč + 156 000 Kč) |
Základ pro solidární příspěvek | 0 Kč | 91 408 Kč (1 333 840 – 1 242 432 Kč) | 86 140 Kč ((976 660 + 351 912) - 1 242 432 ) |
Záloha na daň 15 % ze superhrubé mzdy | 221 100 Kč | 264 660 Kč | 272 490 Kč |
Záloha na daň 7 % ze základu pro solidární příspěvek | 0 Kč | 6398,56 Kč | 6 029,80 Kč |
Záloha na daň celkem | 221 100 Kč | 271 058,56 Kč | 278 519,80 Kč |
Záloha zaokrouhlená (na celé Kč nahoru) | 221 100 Kč | 271 059 Kč | 278 520 Kč |
Sleva na dani | 24 840 Kč | 24 840 Kč | 24 840 Kč |
Daň po slevách | 196 260 Kč | 246 219 Kč | 253 680 Kč |
Skutečně sražená záloha | 200 830 Kč (včetně zálohy na solidární zvýšení daně v měsíci březnu) | 240 020 Kč (záloha na solidární zvýšení daně nebyla žádným ze zaměstnavatelů sražena) | 227 530 Kč (záloha na solidární zvýšení daně nebyla zaměstnavatelem sražena) |
Přeplatek na dani | 4 570 Kč | 0 Kč | 0 Kč |
Nedoplatek na dani | 0 Kč | 6 199 Kč | 26 150 Kč |