Pokud půjde vše podle plánu, souběh funkcí člena statutárního orgánu a zaměstnance v téže firmě bude od července povolen. Panika, která nastala v únoru letošního roku, že statisíce lidí přijdou o nárok na důchod a nemocenskou, by se tak měla definitivně zažehnat. Od příštího roku by navíc členové statutárních orgánů měli opět spadat i pod nemocenské pojištění a v případě členů představenstev akciových společností také pod důchodové pojištění.
Otázkou však zůstává, zda dané zákony skutečně projdou celým legislativním procesem. Povolení souběhu funkcí totiž přibude jako přílepek k již předložené novele obchodního zákoníku. Nemocenské a důchodové pojištění členů statutárních orgánů pak tvoří součást problematické novely nemocenského pojištění, která plánuje také například zavést nemocenské a důchodové pojištění z dohod o provedení práce. Čtěte více: Z dohod o provedení práce chce ministerstvo nemocenské a důchodové pojištění
Souběh funkcí bude povolen
Zhruba před měsícem server Podnikatel.cz informoval, že navzdory slibům ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila nejsou stále na stole zákony, které by “legalizovaly” souběh funkcí člena statutárního orgánu a zaměstnance ve firmě. V současnosti však vypadá situace pro podnikatele již příznivěji. Ministerstvo spravedlnosti již příslušné paragrafy dokončilo a snaží se, aby změny začaly platit co nejdříve. Z toho důvodu chce ministerstvo novelu k souběhu funkcí připojit k novele obchodního zákoníku, kterou na počátku března schválila vláda a kterou příští týden projedná poslanecká sněmovna. Tato novela by měla nabýt účinnosti 1. července 2011, nicméně bude velmi záležet na rychlosti jejího projednání ve sněmovně, takže otázka účinnosti je nyní otevřená,
doplnila serveru Podnikatel.cz Tereza Palečková, tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti.
Cílem přílepku bude umožnit souběh funkce člena statutárního orgánu a pracovního poměru v jedné společnosti. Zaměstnanecký poměr se bude řídit zákoníkem práce, ale některé otázky budou upraveny odchylně. Má být stanoveno, že odpovědnost takového zaměstnance se bude řídit obchodním zákoníkem, jehož úprava je „přísnější“ než odpovědnost zaměstnanců podle zákoníku práce. Rovněž má být upřesněno, že o mzdě zaměstnance, který je zároveň členem statutárního orgánu, bude rozhodovat stejný orgán společnosti, jenž rozhoduje o odměně za výkon funkce statutárního orgánu,
uvedla Tereza Palečková. Čtěte více: Žádné kontroly k souběhu funkcí, slibují úřady. Příslušné zákony však stále nepředloženy
Samotná vládou schválená novela má nově zavést též několik zásadních novinek. Podnikatelé již nebudou moci do obchodního rejstříku zapisovat fiktivní sídlo svého podnikání. Nově budou muset v rejstříku doložit, že k nemovitosti, kde mají oficiální sídlo, mají nějaký právní vztah. Pokud zákon projde, zmizí dále z veřejné části obchodního rejstříku rodná čísla fyzických osob, které nahradí datum narození. Ve sbírce listin obchodních rejstříku by též nově už nebyly zveřejňované podpisové vzory statutárních orgánů. Čtěte více: Firmy budou muset uvádět, kde opravdu sídlí
Členové statutárních orgánů budou sociálně pojištěni
Na problematiku souběhu funkcí zareagovalo ve své novele zákona o nemocenském pojištění také ministerstvo práce a sociálních věcí. Navrhovaný zákon totiž počítá s tím, že by členové statutárních orgánů firem či společníci firem byli opět povinně nemocensky a důchodově pojištěni. Opatření by se týkalo jak společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, tak i členů kolektivních orgánů právnických osob. Společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti přitom z nemocenského pojištění vypadli relativně nedávno, konkrétně od roku 2009. Předmětem kritiky je právě skutečnost, že tyto osoby nemohou být účastny nemocenského pojištění; nepříznivý dopad vypuštění z okruhu nemocensky pojištěných osob pociťují zejména jednatelé s. r. o.,
uvádí se v důvodové zprávě zákona.
Zákon dále stanovuje hranici, odkdy by výše zmíněné skupiny spadaly pod sociální pojištění. Pokud budou mít uvedení zaměstnanci sjednán příjem aspoň ve výši rozhodného příjmu, tj. 2000 Kč, budou účastni nemocenského (a tím i důchodového) pojištění po celou dobu trvání takového zaměstnání. Z hlediska pojistného na sociální zabezpečení budou pojištění zaměstnanci poplatníky pojistného na důchodové pojištění, které činí 6,5 % z jejich vyměřovacího základu. U zaměstnavatelů pro placení pojistného odpadne vyměřovací základ, který byl tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnanců účastných jen důchodového pojištění, tj. 21,5 %. Zaměstnavatelé tedy budou platit pojistné ze součtu vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění, tedy ve výši 25 % (popř. 26 %),
upřesňuje důvodová zpráva.
Novela však zavádí také další novinky, se kterými podnikatelé výrazně nesouhlasí. Jde především o to, že by se nemocenské a důchodové pojištění platilo i z dohod o provedení práce. Hranice pro povinné odvody pojistného by činila 5000 korun, tedy stejnou částku, od které se dnes mění srážková daň na zálohovou. Pojistné by zaměstnanci a zaměstnavatelé platili jen v těch kalendářních měsících, do nichž jim bude zúčtován započitatelný příjem vyšší než 5000 Kč. Právě “zpojištnění” dohod se zaměstnavatelům značně nezamlouvá a zůstává tak otázkou, jak tato novela, která má nabýt účinnosti 1. ledna 2012, nakonec dopadne.
ČLÁNKY DO MAILU