Zákon o obchodních korporacích provází i některé nejasnosti. Jedna z nich se týká tzv . souběhu funkcí. Předchozí obchodní zákoník totiž od roku 2012 umožňoval souběh funkcí člena statutárního orgánu a zaměstnance ve firmě. Nový zákon o obchodních korporacích však příslušné ustanovení už neobsahuje a podle odborníků tak není jednoznačně určeno, zda je souběh možný či nikoli. Jak ale tvrdí ministerstvo spravedlnosti, souběh funkcí není od roku 2014 opět možný. Zeptali jsme se proto právníků, jak souběh funkcí nyní vyřešit.
Zákaz souběhu funkcí vyděsil v roce 2011 podnikatele
Souběh funkcí není od roku 2014 opět přípustný.
Problém, který musela do roku 2012 řešit řada firem, se opět stal skutečností. Nejde o nic jiného než o souběh pracovněprávního poměru osoby, která zároveň vykonává funkci statutárního orgánu (hlavně jednatele). Přestože o problémech, které souběh může přinést, diskutovali právníci celá léta, podnikatelé si s ním velkou hlavu nelámali. Zlom však nastal na počátku roku 2011, kdy se medializoval případ firmy, jejíž majitel přišel dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) o nárok na nemocenskou. Soud určil, že náplň pracovního poměru nesmí být shodná s činností, kterou dotyčný vykonává jako statutární orgán (jednatel). V daném případě se podle soudu o stejnou činnost jednalo a pracovní poměr proto uznal jako neplatný.
Rozhodnutí NSS způsobilo mezi podnikatelskou veřejností paniku. Podnikatelé v souběhu funkcí se totiž báli, že přijdou o nárok na nemocenskou a také o roky započítané do důchodového pojištění. Vláda nakonec na celý humbuk zareagovala tím, že do obchodního zákoníku vložila nový paragraf, který fakticky souběh funkcí umožňoval. Paragraf měl nadpis “pověření obchodním vedením” a díky němu mohl statutární orgán společnosti pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. “Tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem,” uváděl paragraf. Odměny jednatelů a společníky začaly zároveň podléhat důchodovému a nemocenskému pojištění.
Čtěte více: Činnost jednatele eseróčka se v roce 2012 mění. Tady je přehled změn
Souběh funkcí opět není od roku 2014 přípustný
Souběh funkcí sice nebyl ani nadále úplně bez problémů, hlavní otazníky však zmizely. Od roku 2014 se však situace vrátila o 2 roky zpět. Nový zákon o obchodních korporacích ani občanský zákoník neobsahují žádné ustanovení, které by odpovídalo § 66d starého obchodního zákoníku. Vládní návrh zákona o obchodních korporacích nejprve obdobné ustanovení obsahoval v § 47, ovšem v rámci legislativního procesu došlo k jeho vypuštění, čímž se opět otevřel prostor pro dohady, zda jsou nyní souběhy funkcí přípustné či nikoli,
vysvětlila serveru Podnikatel.cz Lenka Dymáková z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS.
Podle názorů autorů zákon o obchodních korporacích platí, že “co není zakázáno, je dovoleno“, takže by měl být souběh umožněn. Zákon totiž souběh výslovně nezakázal. Jenže část odborné veřejnosti se kloní k opačnému názoru, tedy že souběh není možný. Opírá se při tom o rozsudky Nejvyššího soudu.
Před dvěma týdny se k problematice též vyjádřilo ministerstvo spravedlnosti, které definitivně potvrdilo, že souběh funkcí je od roku 2014 nepřípustný. Podle ministerstva nemůže člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonávat svou funkci také z titulu pracovněprávního poměru, a to z důvodu ustanovení § 1791 nového občanského občanského zákoníku, jelikož takový pracovněprávní poměr postrádá svoji kauzu (důvod). Jinými slovy, pro tutéž činnost nemohou být uzavřeny dvě různé smlouvy. Souběžný pracovněprávní poměr dále postrádá základní znak pracovního práva, a to že musí jít o závislou práci. V případě, kdy je člen statutárního orgánu obchodní korporace sám sobě nadřízeným, nejde o závislou práci, a tudíž nemůže dojít ke sjednání pracovního poměru,
vysvětlilo ministerstvo na svém webu.
Jak se souběhem nyní naložit?
Jednatelé, kteří se aktuálně nachází v souběhu funkcí, by měli počítat se změnou svých smluv. Do konce června měli přizpůsobit ujednání smluv o výkonu funkce nové právní úpravě, jinak hrozí, že výkon jejich funkce bude bezplatný. Souběhy tak měly skončit ke dni 2. července 2014 ve smyslu § 777 odst. 3 ZOK. Je tedy velmi pravděpodobné, že členové statutárního orgánu dostávají odměnu v rámci pracovněprávního vztahu. Výkon funkce se tak stane bezplatným, jelikož pracovní smlouva se stane neplatnou a ve smlouvě o výkonu funkce nebyla odměna sjednána,
upozornila pro server Podnikatel.cz Lenka Dymáková z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS.
Čtěte také: Výkon funkce v pracovním poměru od roku 2014
Podle Dymákové mají podnikatelé dvě možnosti. Buď mohou v pracovních smlouvách pozměnit pozici, kterou vykonávají. Náplní pracovní pozice by pak neměly být činnosti odpovídající činnostem, které vykonávají jako jednatelé v rámci své funkce. Druhou možností je uzavřít pouze smlouvu o výkonu funkce jednatele, do které lze zahrnout veškeré výhody jako pro zaměstnance (pojištění, dovolená, odstupné apod.),
uzavřela Dymáková.
ČLÁNKY DO MAILU