Zdá se, že problematika souběhu funkcí člena statutárního orgánu a zaměstnance ve firmě se stává evergreenem právnických a podnikatelských debat. Nejvyšší soud totiž letos vydal rozhodnutí, kterým opět vnesl do celé problematiky několik otazníků. Odborníci však přesto raději doporučují, aby se společnosti souběhu funkcí vyhnuly.
Souběh funkcí byl povolen jen krátce
Ilustrační obrázek.
Když došlo v roce 2012 úpravě obchodního zákoníku a souběh funkcí se fakticky povolil, vypadalo to, že se konečně vyřešila tato dlouholetá otázka. V roce 2014 však nabyly účinnosti nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, které neobsahují žádné ustanovení, které by odpovídalo dřívější úpravě obchodního zákoníku, která souběh povolovala.
Odborná veřejnost se tak opět rozdělila na dvě části. Zatímco jedni tvrdili, že souběh je stále možný, druzí oponovali, že je zakázaný. Na rozepře zareagovalo před rokem ministerstvo spravedlnosti, které uvedlo, že souběh funkcí je od roku 2014 nepřípustný. Podle ministerstva nemůže člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonávat svou funkci také z titulu pracovněprávního poměru, a to z důvodu ustanovení § 1791 nového občanského občanského zákoníku, jelikož takový pracovněprávní poměr postrádá svoji kauzu (důvod). Jinými slovy, pro tutéž činnost nemohou být uzavřeny dvě různé smlouvy. Souběžný pracovněprávní poměr dále postrádá základní znak pracovního práva, a to že musí jít o závislou práci. V případě, kdy je člen statutárního orgánu obchodní korporace sám sobě nadřízeným, nejde o závislou práci, a tudíž nemůže dojít ke sjednání pracovního poměru,
vysvětlilo ministerstvo.
Čtěte více: Souběh funkcí opět není od roku 2014 možný. Poradíme, jak se vyhnete problémům
Nejvyšší soud opět problematiku otevřel
Jenže stanoviskem ministerstva celá problematika neskončila. Nejvyšší soud totiž letos v únoru rozhodl o platnosti pracovního poměru člena představenstva na pozici obchodního ředitele a otázka možnosti souběhu se tak opět vrátila na scénu. Odborníci nicméně upozorňují, že rozhodnutí soudu se týkalo konkrétního případu ve společnosti s poměrně netradičně propracovanými vnitřními předpisy pro rozdělení úkolů na pracovních i statutárních pozicích. Dle našeho názoru není radno zmíněný rozsudek v tomto ohledu přeceňovat. Z hlediska obezřetnosti tedy lze i nadále společnostem doporučit, aby se riziku souběhu pokud možno vyhnuly. V případě, že pracovní náplň určité pozice obsahuje prvek obchodního vedení, nedoporučujeme obsazovat ji členem statutárního orgánu,
uvedla společnost KPMG.
I nadále je tak pro společnosti nejjistější, aby s dotyčným uzavřely pouze smlouvu o výkonu funkce jednatele, do které lze zahrnout veškeré výhody jako pro zaměstnance (pojištění, dovolená, odstupné apod.).
ČLÁNKY DO MAILU