Souběh nemocenských dávek v praxi

Je totiž důležité, zda v určité situaci náleží, nebo naopak nenáleží náhrada mzdy a jak dlouho bude poskytována. Toto téma bylo velmi aktuální v době zavádění nové nemocenské dávky otcovské, nyní se o souběhu hovoří v souvislosti s karanténou.

Jedno nebo více pojištění

Zaměstnanci prakticky nemůže vzniknout nárok na více nemocenských dávek z jednoho pojištění. Souběh více pojištění to ale nevylučuje. Pravidla pro souběh dávek nemocenského pojištění jsou poměrně složitá. Vždy záleží na tom, zda má zaměstnanec jedno nebo více zaměstnání (pojištění) a o jaké dávky z jednotlivých pojištění jde. Pokud jde o jedno pojištění, pak zákonná úprava vychází z toho, že z jednoho pojištění nemůže současně vzniknout nárok na výplatu více různých dávek, a proto je stanoveno zákonem, která z dávek má být vyplácena přednostně před ostatními. Preferuje se nárok na výplatu dávky vyšší před nárokem na výplatu dávky nižší, vysvětlila již dříve pro server Podnikatel.cz Renata Provazníková z České správy sociálního zabezpečení.

Jestliže jde o souběh různých dávek z různých pojištění, pak obecně platí, že zůstává nárok na výplatu dávek zachován, avšak výše jednotlivých dávek se omezuje stanovenou maximální hranicí.

Souběh nemocenských dávek ze zákona

V souladu s § 48 zákona o nemocenském pojištění vznikne-li z jednoho pojištění současně nárok na výplatu více dávek, má přednost vždy peněžitá pomoc v mateřství, následuje otcovská, dlouhodobé ošetřovné, nemocenské a ošetřovné.

Příklady souběhu otcovské s DPN

1. Souběh s nemocenským (obdobně ošetřovným)

Otec požádá o otcovskou poporodní péči v době pobírání jiné nemocenské dávky z jednoho pojištění, a to nemocenského, případně ošetřovného. Nárok na výplatu otcovské má přednost před nárokem na výplatu nemocenského a ošetřovného (je vyšší). Pracovní neschopnost ani potřeba ošetřování se neukončují, pouze se po dobu souběhu nevyplácí a vyplácí se otcovská. Čtěte také: Využívají, nebo zneužívají zaměstnanci čerpání ošetřovného?

2. Souběh s náhradou mzdy od zaměstnavatele

Otec požádá o otcovskou, zaměstnavatel přestane náhradu mzdy vyplácet. Nárok na nemocenské vzniká od 15. dne nemoci (vyplácí se, pokud již není nárok na otcovskou, výplata otcovské má přednost před nemocenským). Náhrada mzdy od zaměstnavatele náleží za zameškané dny v období prvních 14 dnů nemoci, neprodlužuje se o dny eventuálně čerpané otcovské, jen se po tuto dobu nevyplácí. Proto bylo upraveno i příslušné ustanovení zákoníku práce. Podle § 192 zákoníku práce náhrada mzdy nevyplácí, jestliže zaměstnanci bude náležet dávka otcovské poporodní péče.

Nemocenské a karanténa

Ovšem za dvě rozdílné sociální události je považováno i nemocenské a karanténa, které se mohou v době svého trvání i překrývat, resp. „běží“ souběžně vedle sebe. V této situaci se totiž aplikuje druhý odstavec § 48 zákona o nemocenském pojištění. Zde se píše, že vznikne-li z jednoho pojištění nárok na výplatu nemocenského z důvodu dočasné pracovní neschopnosti v době, kdy pojištěnci trvá nárok na výplatu nemocenského z důvodu karantény, vyplácí se nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti až po ukončení podpůrčí doby u nemocenského z důvodu karantény; to platí i naopak.

Platí tedy zásada, kdy nemocenské přiznané z dřívější sociální události má přednost před nemocenským náležejícím z nové sociální události. Náhrada mzdy se v případě souběhu dávek chová obdobně jako nemocenské.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Příklady souběhu karantény s DPN

Zaměstnanci byla nařízena karanténa od 1. června do 14. června.

Navazující pracovní neschopnost

Následně (od 15. června) byla lékařem vystavena dočasná pracovní neschopnost pro úraz (zlomenina ruky). Z důvodu karantény náleží náhrada mzdy od 1. do 14. června, z důvodu dočasné pracovní neschopnosti od 15. do 28. června a od 29. června bude vypláceno nemocenské. Čtěte také: Lze dát zaměstnanci v době karantény výpověď?

Souběžná pracovní neschopnost

V průběhu karantény lékař vystavil dočasnou pracovní neschopnost (dne 11. června). V tomto případě náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele od 1. do 14. června z důvodu karantény. Zaměstnanec má sice dočasnou pracovní neschopnost již od 11. června, avšak z důvodu souběhu má přednost výplata náhrady mzda z důvodu karantény. Teprve od 15. do 24. června bude náležet náhrada mzdy z důvodu dočasné pracovní neschopnosti a od 25. června nemocenské.