Rozhodně není pravda, že by soud řekl, že stát nesmí využívat zajišťovací příkaz ještě předtím, než vydá pravomocný daňový výměr na příslušnou částku. Nejvyšší správní soud (NSS) „jen“ řekl, že když soud zruší zajišťovací příkaz dříve, než dojde ke stanovení daně, musí finanční správa prostředky vrátit. Okamžikem stanovení daně je v takovém případě pravomocné stanovení daně, které nastává až na samém konci odvolacího řízení.
Spor byl o okamžik stanovení daně
NSS vydal další přelomový rozsudek, který se týká postupu finanční správy. V některých médiích se pak objevilo, že soud napadl samotnou podstatu zajišťovacích příkazů. Nejvyšší správní soud jasně řekl, že stát nesmí využívat zajišťovací příkaz ještě předtím, než vydá pravomocný daňový výměr na příslušnou částku,
napsala například komentátorka Lenka Zlámalová na Echo24.cz.
Toto však není pravda, jelikož soud nic takového neřekl. Rozsudek ovšem revoluční je, jen ze zcela jiného důvodu. Soud totiž konečně jednoznačně řekl, že i v případě, kdy nejprve došlo k vydání zajišťovacího příkazu a teprve až poté k doměření daně, je doměřená daň včetně jejího příslušenství v podobě penále a úroků, pokud proti ní bylo podáno odvolání, splatná až poté, co je o odvolání rozhodnuto.
Spor se vedl o výklad § 143 odst. 5 a § 168 odst. 4 daňového řádu.
§ 143 daňového řádu:
(5) Je-li doměřená daň vyšší než daň dodatečně tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci dodatečného platebního výměru. Ve stejné náhradní lhůtě je splatná i daň doměřená z moci úřední.
§ 168 daňového řádu:
(4) Dojde-li ke stanovení daně, která nebyla v době vydání zajišťovacího příkazu stanovena, je tato daň splatná ke dni jejího stanovení. Tímto dnem zaniká účinnost zajišťovacího příkazu a zajištěná částka se převede na úhradu této daně. Pokud tak vznikl vratitelný přeplatek, správce daně jej vrátí bez žádosti do 15 dnů od jeho vzniku.
Platí tedy, že pokud je daň doměřena na základě daňové kontroly, jsou vydány dodatečné platební výměry. Pokud je proti nim podáno odvolání, nabývají tyto dodatečné platební výměry právní moci až poté, co je odvolání a rozhodnutí o odvolání doručeno daňovému subjektu. Ode dne doručení potom běží lhůta 15 dní na zaplacení doměření daně. Toto říká § 143/5 daňového řádu.
Druhý zmíněný paragraf pak stanovuje, že pokud je v průběhu daňové kontroly nejprve vydán zajišťovací příkaz, tak zákon stanoví, že následné dodatečné platební výměry jsou splatné v okamžiku stanovení daně. A celý spor byl v tom, co je oním okamžikem stanovení daně. Finanční správa doposud za tento okamžik považuje už okamžik, kdy jsou dodatečné platební výměry vydány a doručeny. Takže ihned po skončení daňové kontroly, ještě před podáním odvolání. Ovšem NSS v rozsudku řekl, že okamžikem stanovení daně se rozumí až okamžik pravomocného stanovení daně. A ten nastane až na samém konci odvolacího řízení,
vysvětlil pro server Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce daní a poplatků Komory daňových poradců ČR (KDP ČR).
Co znamená rozsudek do praxe?
Rozsudek má tak v podstatě dva dopady do praxe. První z nich se týká situace, kdy dojde ke zrušení zajišťovacího příkazu soudem. Vzhledem k tomu, že odvolací řízení typicky probíhá mnoho měsíců či let, může se stát, že v jeho průběhu dojde ze strany soudu ke zrušení zajišťovacího příkazu. V tom okamžiku nemá správce daně žádné vykonatelné (splatné) rozhodnutí, na základě kterého by mohl i nadále zadržovat peníze a majetek, exekvovaný na základě zajišťovacího příkazu. Takže jej musí vrátit daňovému subjektu,
doplnil Hajdušek.
Příklad:
- leden 2014 – zahájení daňové kontroly
- červen 2014 – vydání zajišťovacího příkazu
- prosinec 2014 – ukončení daňové kontroly, vydání dodatečných platebních výměrů
- leden 2015 – podání odvolání
- prosince 2015 – zrušení zajišťovacího příkazu soudem
- říjen 2016 – zamítnutí odvolání
Doposud finanční správa postupovala tak, že v prosinci 2014 nahradily dodatečné platební výměry zajišťovací příkaz jako exekuční titul, takže po zrušení zajišťovacího příkazu nebylo nutné subjektu nic vracet. Podle rozsudku by ale po zrušení zajišťovacího příkazu neměl správce daně žádné vykonatelné (splatné) rozhodnutí, na základě kterého by mohl zajištěné peníze a majetek nadále zadržovat, a musel by jej vrátit. A po skončení odvolacího řízení jej případně znovu vymáhat.
Další dopad má rozsudek do vymáhání příslušenství doměřené daně, jako je penále a úrok. I s jeho vymáháním je nutno vyčkat až na konec odvolacího řízení. To se v současnosti neděje a finanční správa často vymáhá exekučně i příslušenství daně ještě předtím, než je rozhodnuto o odvolání. To byl právě případ společnosti AB Chemitrans,
doplnil serveru Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek z KDP ČR.
Tento postup finanční správy dostal před časem „do kolen“ také například firmu Europrint. Finanční správa nejprve vydala na firmu zajišťovací příkazy ve výši 260 milionů korun a následně, přestože nebylo ve věci oprávněnosti doměření daně pravomocně rozhodnuto, začala exekučně vymáhat příslušenství daně. Konkrétně šlo o penále ve výši více než 52 milionů korun a o úroky z prodlení ve výši 74 milionů korun.
Čtěte více: Zajišťovací příkazy na Europrint? Tiskárna je nyní v insolvenci
Bude finanční správa rozsudek respektovat?
Ačkoli by finanční správa měla rozsudek respektovat a přizpůsobit svoji praxi, zkušenosti z minulosti ukazují, že to může nějakou dobu trvat. Podle mých poznatků z vlastní praxe zatím není rozsudek ze strany finanční správy respektován. Ale chápu, že je jí třeba poskytnout určitý čas, aby jej vyhodnotila a zanalyzovala a upravila praxi. Ale jediným dlouhodobým přijatelným řešením je z hlediska právního státu, rozdělení státní moci a principu právní jistoty pouze bezvýhradná akceptace rozsudku ze strany finanční správy. Doufám, že se tak stane a povede to např. ke zrychlení daňových kontrol a odvolacího řízení po vydání zajišťovacích příkazů,
uvedl Tomáš Hajdušek.
Samotná finanční správa se k rozsudku zatím nechce vyjadřovat. Rozsudek momentálně analyzujeme, a proto není v tuto chvíli možné poskytnout jakékoliv vyjádření. Předpokládáme, že analýza bude dokončená v horizontu jednoho týdne,
sdělila serveru Podnikatel.cz Klára Křehlová z Generálního finančního ředitelství.
Finanční správa bude podle odborníků nicméně nyní muset více vážit svůj postup. Především zda v případech, ve kterých se očekává dlouhé řízení z důvodu náročného dokazování, je možné hned na začátku řízení vydat zajišťovací příkaz a riskovat jeho zrušení soudem ještě před ukončením řízení. Požadavek na úzké časové sepětí zajištění daně a jejího následného doměření je podle mého názoru nejdůležitějším poselstvím rozsudku,
uzavřel daňový poradce Tomáš Hajdušek.
ČLÁNKY DO MAILU