Soud zrušil další zajišťováky. Majetkovou analýzu nejde dělat jen z rozvahy

Soud finanční správě vytkl, že při analýze vycházela pouze z účetní rozvahy, hodnocení neobsahovalo informace nutné k posouzení ekonomických vyhlídek společnosti a tedy k zodpovězení otázky, zda bude daň v budoucnu dobytná, popřípadě zda bude její vymáhání spojeno s nepřiměřenými obtížemi.

Čtěte také: Součet hodnot neoprávněně vydaných zajišťováků? Neuvěřitelných 1,76 mld. Kč

Zajišťovací příkazy zlikvidovaly firmu se 72 zaměstnanci

Přestože se změnil šéf finanční správy a i podle odborníků se situace ohledně zajišťovacích příkazů stabilizovala, stále dobíhají soudní spory z minulých let. Krátce před Vánoci definitivně prohrála finanční správa další soud, tentokrát s firmou Frigoprima. Podobně jako v řadě předchozích případů neudělal finanční úřad dostatečnou majetkovou analýzu firmy pro účely odhadu, zda bude daň dobytná. Nejvyšší správní soud proto zajišťovací příkazy definitivně zrušil. Firma, která měla v Mikulově dva samostatné závody na zpracování drůbežího masa a ryb, dosahovala obratu 425 milionů korun (v roce 2014) a zaměstnávala celkem 72 lidí, ovšem mezitím po zásahu finanční správy zkrachovala.

Zajišťovací příkazy na firmu Frigoprima vydal finanční úřad v červenci 2015, a to na částku 37 174 379 Kč. Podle úřadu nakupovala firma drůbeží maso původem z Polska od osmi různých společností, které měly znaky tzv. prázdných schránek. Firmy byly nekontaktní, neplnily své daňové povinnosti, jejich sídla byla virtuální, jednateli byli cizí státní příslušníci apod. Společnost Frigoprima s těmito dodavateli nijak přímo nejednala, neprověřovala jejich důvěryhodnost, neinformovala se o nich. Podle finanční správy šlo o nestandardní obchody, které vykazovaly znaky možného podvodu na DPH.

Dodávky organizovali odběratelé společnosti, kteří na základě akcí nasmlouvaných se supermarkety a hypermarkety dohodli konkrétní dodávky masa s dodavateli, o čemž následně informovali společnost Frigoprima. Společnost Frigoprima maso zpracovávala. Předem vystavila fakturu na konkrétní dodávku masa zvýšenou o cenu za její služby, faktura byla předem uhrazena a z těchto peněz následně společnost Frigoprima hradila cenu za dodávku masa svým dodavatelům. Úhrady probíhaly buď v hotovosti polským řidičům, kteří dodávku přivezli, nebo bezhotovostně.

Finanční úřad měl jiné možnosti, tvrdila firma

Firma s odůvodněním finančního úřadu nesouhlasila, podala na něj žalobu a žádala zrušení zajišťovacích příkazů. Podle společnosti probíhala v době vydání zajišťováků daňová kontrola a finanční úřad tak sám mohl vědět, že nic nenasvědčovalo tomu, že by docházelo k dispozici s majetkem žalobce takovým způsobem, aby nebyl pro správce daně dosažitelný.

Firma v žalobě dále uvedla, že správce daně zcela rezignoval na zjišťování hodnoty jejího majetku, a to jak co do vozidel, tak co do výše existujících pohledávek a úvěrů, které byly zajištěny zástavními právy, přestože již byly částečně splaceny. Hodnota zástavním právem zajištěných nemovitostí může značně překračovat aktuální výši úvěru; to však správce daně nezjišťoval a ani se nepokusil stanovit reálnou hodnotu majetku a nedoložil tak splnění podmínky, že daň bude v budoucnu dobytná se značnými obtížemi, tvrdila v žalobě firma.

Firma rovněž poukazovala na svoji bezvadnou daňovou minulost a uvedla, že finanční správa měla využít jiné možné kroky k dosažení splnění daňové povinnosti, například institut posečkání či možnost splátek.

Další případy zajišťovacích příkazů, které finanční správa vydala neoprávněně:

• Účast na daňovém podvodu sama o sobě nestačí pro vydání zajišťováků
• Firma majetek nevyváděla, ale mohla by, uvedl berňák a vydal zajišťovák
• A dost. Daňové řízení nemá sloužit k trestání podnikatelů, upozornil soud berňák
• Soud vlepil finanční správě další políček. V čem je rozsudek opravdu přelomový?
• Pokud úřady „klekly“ neprávem „jen“ na 19 firem, pak zajišťováky raději zrušme
• Zajišťovací příkazy na Europrint? Tiskárna je nyní v insolvenci
• Soud zrušil další zajišťovací příkazy na firmu FAU, tentokrát za 340 milionů Kč

Majetková analýza nejde dělat jen z rozvahy

Na stranu firmy se postavil už krajský soud, podle kterého nebyla obava o budoucí dobytnost daně dostatečně podložená. Jak upozornil soud, z odůvodnění rozhodnutí správce daně není zřejmé, zda se vůbec ekonomickou situací firmy zabýval či zda se zabýval tím, zda je společnost subjektem, který bude schopen splnit své závazky vůči státu i jiným šetrnějším způsobem, když se jedná o subjekt, který vlastní nemovitosti, automobily, zaměstnává značný počet pracovníků a lze předpokládat, že vykazuje i dlouhodobě konzistentní cash flow (tím se ostatně správce daně vůbec nezabýval).

Finanční správa se s rozsudkem nesmířila a podala kasační stížnost k NSS. I NSS však dal za pravdu podnikateli a zajišťovací příkazy definitivně zrušil. Zároveň finanční správě vytkl několik věcí. Soud opětovně potvrdil, že účast na podvodném řetězci automaticky nevede jak k přiměřené pravděpodobnosti, že daň bude stanovena, tak k obavám o její dobytnost. Vždy je potřeba vážit, jaký význam mají konkrétní poznatky, které správce daně či stěžovatel ve věci získali. Učinit tuto úvahu je o to důležitější v situaci, kdy neexistují indicie o vědomém zapojení subjektu do podvodného řetězce; skutečnost, že subjekt byl neopatrný a do řetězce se nevědomě zapojil, ještě nic nevypovídá o jeho schopnosti a ochotě daň uhradit (bez ohledu na to, že mu daň bude pravděpodobně doměřena), uvedl v rozsudku NSS.

Jak upřesnil soud, nebylo zjištěno, že by firma Frigoprima vystupovala v článku, ve kterém „mizí“, který slouží k zastření podvodu nebo kde dochází k nárokování nadměrného odpočtu. Dle dosavadních zjištění nemělo zapojení společnosti do řetězce s podvodem jako takovým nic společného, jejím úkolem bylo jednoduše zpracovat maso. K tíži jí tedy jde výlučně neopatrnost (byť značná) spočívající v tom, že bez dalšího obchodovala s dodavateli, kteří jí byli „určeni“ odběratelskými společnostmi, aniž by si tyto dodavatele prověřovala nebo se zamýšlela nad tím, proč se po několika měsících měnili. Nebyly tedy zjištěny takové okolnosti související se zapojením společnosti do podvodného řetězce, které by svědčily obavě o nedobytnost daně, dodal soud.

NSS dále zkritizoval finanční správu za její hodnocení majetkové situace společnosti. Podle soudu nebylo opřené o dostatečné skutkové důvody, neboť neobsahovalo informace nutné k posouzení jejích ekonomických vyhlídek a tedy k zodpovězení otázky, zda bude daň v budoucnu dobytná, popřípadě zda bude její vymáhání spojeno s nepřiměřenými obtížemi. Úvahu o dobytnosti daně nelze vést výhradně ve vztahu k aktuálnímu stavu majetku, ale je třeba zhodnotit celkovou ekonomickou situaci a jednání daňového subjektu a její vliv na schopnost v budoucnu uhradit daň, tedy se zabývat jeho ekonomickými vyhlídkami a určitým trendem. Správce daně místo toho vycházel téměř výlučně z rozvahy k 31. 12. 2014, tedy z údajů vztahujících se k jednomu časovému okamžiku, která má z povahy věci omezenou vypovídací hodnotu ve vztahu k ekonomickému vývoji společnosti.

Soud se v závěru ještě pozastavil na argumentem finančního úřadu, podle kterého byly jeho obavy o ukončení činnosti společnosti a tedy o budoucí dobytnost daně potvrzeny pozdějším vývojem. Z napadeného rozhodnutí totiž nevyplývá, že by finanční úřad měl obavu o ukončení činnosti společnosti, natož něčím podloženou. Finanční úřad navíc podle soudu jaksi opomněl to, že na ukončení činnosti firmy měl podíl on samotný se svými zajišťovací příkazy.