Soudní spory jsou strašákem každého podnikatele i firmy. Táhnou se, jsou drahé a zvlášť od letoška není ani jasné, kdo ze zúčastněných stran má šanci spor vyhrát, protože nový občanský zákoník není zcela jednoznačný a soudy ještě nesjednotily své postupy a pohledy na problematické otázky. Pokud se jedná o živnostníka nebo malou firmu, ti se soudním přím raději vyhnou. A pokud není vyhnutí, rádi se bez nich obejdou i velké podniky. Spory totiž podnikovým právníkům zabírají nejpodstatnější část pracovní doby.
S čím a proč se firmy na soudy obrací nejčastěji? Ministerstvo spravedlnosti ČR má k dispozici statistické údaje týkající se pouze vyřizování věcí v rámci jednotlivých soudních agend. Například v loňském roce soudy pravomocně vyřídily celkem 178 128 sporů podle obchodního zákoníku, přičemž mezi nejčastější patřily spory ze smluv o úvěru (59 495 sporů), spory týkající se směnek, šeků a jiných cenných papírů (16 279 sporů) a spory týkající se kupních smluv uzavíraných podle obchodního zákoníku (13 507 sporů).
Zprůměrovat dobu trvání jednoho soudního sporu je bez bližší specifikace prakticky nemožné. Roli hraje to, zda se jedná o agendu občanskoprávní, obchodní, správní a trestní. Dobrou zprávou ale je, že průměrná délka trestního řízení ode dne nápadu věci na soud do dne právní moci se v posledních letech neustále zkracuje. V roce 2008 činila 226 dní, loni to bylo „jen“ 179 dní. V civilním řízení situace tak příznivá není, protože v některých agendách došlo za poslední roky k nárůstu nápadu, a tím pádem i ke zvýšení počtu nedodělku. Jedná se například o insolvenční agendu, kde každoročně přibývá počet návrhů na oddlužení, takzvaný osobní bankrot, což samozřejmě souvisí s jistými socioekonomickými faktory, které nemůže justice ovlivnit,
říká Štěpánka Čechová, mluvčí Ministerstva spravedlnosti ČR. Průměrná délka civilního řízení ode dne nápadu věci na soud do dne právní moci se stále zvedá až na loňských 398 dní.
K tématu čtěte: Hrozí vám bankrot? Poradíme, jak z toho ven
Situace je nicméně v jednotlivých krajích různá. Například v Praze se loni na právní moc čekalo o dva dny méně. Nejdelší průměrné délky v civilním řízení jsou naopak dlouhodobě na severu Čech a jihu Moravy. Jaký bude mít na prodloužení nebo zkrácení doby vliv nový občanský zákoník, to se zatím dá jen těžko odhadovat.
Problematické je také říci, od jaké částky je vhodné do soudního sporu jako strana žalující vstupovat. Náklady na řízení totiž mohou lehce přesáhnout vymoženou částku a někdy je musí hradit žalující strana. Zákon samozřejmě nikomu nezakazuje vstoupit do soudního sporu i kvůli zcela bagatelní částce, která je nižší, než jsou náklady řízení. Je tedy na uvážení každého jednotlivce či právnické osoby, aby zvážili, zda nelze před zahájením soudního sporu využít i jiné, mimosoudní řešení.
Mediace už není jen praktikou ze zámoří
Spory v podnikání se dají řešit i jinak než soudní cestou. Alternativy jsou navíc mnohdy z mnoha pohledů efektivnější.
Jedním z možných mimosoudních řešení je takzvaná mediace. Upravuje ji zákon o mediaci a může urovnat spory mezi obchodními stranami bez toho, aniž by došlo k ukončení jejich vzájemných vztahů. Toto alternativní řešení zatím mezi českými podnikateli a firmami příliš populární není. Naopak v USA nebo v zemích západní Evropy je velmi rozšířené. Úspěšnost vyřešení sporů se totiž pohybuje kolem 75 % a jde bezesporu o nejrychlejší a zároveň i nejlacinější možnost vyřešení sporu. Jediným výdajem je totiž v základu předem domluvená odměna pro mediátora.
Nové Zakony.podnikatel.cz
Všechny právní normy od roku 1993, pravidelně aktualizované, ve všech dostupných znění. Porovnejte předchozí znění s aktuálním, zkoumejte budoucí znění. Hledejte v textu zákona konkrétní a vyznačené změny.
Uložte si do záložek: zakony.podnikatel.cz
Znesvářené strany na začátku mediačního procesu uzavřou smlouvu o provedení mediace. Mediátorem je advokát, který obvykle vede několikahodinové jednání. Je nutné myslet na to, že mediátor nezastupuje soudce, ačkoli jedná stejně jako on. V mediačním řízení je advokát prostředníkem, který se snaží znesvářeným stranám pomoci najít oboustranně akceptovatelnou, snadnou a rychlou cestu vyřešení problému. Není potřeba povolávat svědky, ani předkládat důkazy. Po dosažení dohody je výsledek sepsán a dohodu mohou obě strany sporu předložit ke schválení soudu. Ten pak musí rozhodnout, jestli z dosažení dohody učiní vykonatelný titul, který má stejnou hodnotu jako běžný soudní rozsudek, nebo ne. A to do 30 dnů. Ani tento moment se neprodraží, protože poplatek za schválení dohody dělá jen 500 Kč.
V rámci obchodních styků je mediace velmi často a účinně využívána například při sporech o dílo, při tahanicích kolem kupních smluv nebo při dodávkách zboží. Dají se jí vyřešit spory se spotřebiteli a podobně.
Mohlo by vás zajímat: Právní konzultace, prevence každého podnikání
Kde nestačí mediátor, nastupuje rozhodce
Rozhodčí řízení, známé také pod názvem arbitráž, je mimosoudní způsob řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci, které bývá využíváno jako alternativa civilního procesu při řešení majetkových sporů. Rozhodčí řízení je neveřejné, což je spolu s jeho rychlostí a často i nižšími náklady ve srovnání s běžným soudním řízením považováno za jeho největší výhody. Průměrná doba rozhodčího řízení obvykle dosahuje několika měsíců, a to v závislosti na složitosti sporu. Nový občanský zákoník nemá na délku rozhodčího řízení vliv, neboť rozhodčí řízení se z procesního hlediska řídí řádem Rozhodčího soudu, nikoli novým občanským zákoníkem,
uvádí Veronika Kocarevová, zástupkyně tajemnice pro procesní otázky Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR.
Rozhodčí řízení je upraveno zákonem o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Může probíhat jako řízení před jedním nebo více rozhodci jmenovanými stranami sporu pro tento konkrétní spor, takzvané řízení „ad hoc“, nebo může mít podobu řízení před institucionálním rozhodčím soudem založeným na základě zákona, tedy rozhodčího řízení institucionálního. Nejčastěji se firmy na Rozhodčí soud obracejí z důvodu porušení smlouvy o dílo, kupní smlouvy nebo úvěrové smlouvy. Řízení je méně formální, probíhá rychleji než u civilního soudu a je ukončeno vydáním rozhodčího nálezu, které je soudně vykonatelné. Pokud se strany nedohodnou jinak, řízení je jednoinstanční. Proti rozhodčímu nálezu nelze podat odvolání. Rozhodčí řízení je proto velmi vhodným nástrojem řešení pro subjekty, které rychle potřebují vyřešit spory v rámci své podnikatelské činnosti,
doplňuje Veronika Kocarevová.
Velkou výhodou je také fakt, že si strany řízení mohou vybrat rozhodce, který se specializuje na konkrétní oblast, jež je předmětem sporu. Strany tak mají jistotu, že spor bude rozhodován odborně kvalifikovanými rozhodci, kteří mají s podobnými případy zkušenost. Pokud jde o finanční stránku věci, tak poplatek za rozhodčí řízení u tuzemských sporů s předmětem sporu do 50 milionů korun dělá 4 % z hodnoty sporu, minimálně ale 10 000 korun.
Dvě třetiny firem řeší neplatiče soudní cestou
Česká republika je neblaze proslulá tím, že zhruba 45 % společností neplatí včas faktury. Dostávají tak své obchodní partnery do potíží a porušují tím zákon. 63 % firem pak své pohledávky řeší prostřednictvím právních zástupců. Náklady na soudní vymáhání ale mohou přerůst výši samotné pohledávky. Je proto nutné si vše dopředu promyslet a propočítat.
Přestože existuje řada situací, kdy se firma soudnímu sporu týkajícímu se vymáhání pohledávek nevyhne, delegovat všechny nesplacené faktury hned do rukou právníků může být často neuvážené a zbytečně drahé. Ne všechny pohledávky patří okamžitě k soudu. Může se stát, že platba nedorazí například z důvodu pochybení účtárny či chvilkové finanční indispozice, v tom případě je vymáhání formou žaloby unáhlené a nákladné. Vždy je vhodné povahu dluhu a situaci vyhodnotit předtím, než obchodník podnikne právní kroky,
říká Vladimír Vachel, jednatel inkasní společnosti EOS KSI. K soudnímu řízení by se firma měla uchýlit zejména v případech nevole uhradit závazek bez objektivní příčiny.
Společnosti mají zákonnou povinnost zaplatit pohledávky do 30 dnů ode dne doručení faktury, pokud se strany smluvně nedomluví jinak. Nový občanský zákoník v § 1963 umožňuje sjednat dobu splatnosti delší než 60 dnů, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Co to ale konkrétně znamená, to pak posuzuje soud. Pro rozhodování soudu je podstatné, jestli jsou podnikatelé v nerovném postavení. Typicky se jedná o případy velkých odběratelů a malých dodavatelů. Soud si také všímá, zda nedošlo k porušení poctivých obchodních zvyklostí,
vysvětluje advokát Marcel Moštěk. Je také platné nařízení vlády č. 351/2013, které stanoví sankci za pozdní placení faktur ve výši repo sazby stanovenou Českou národní bankou a zvýšenou o 8 %. Ne každý se ovšem rozhodne řešit problémy opožděných plateb soudně, protože to znamená nejen dlouhý spor, ale také další náklady.