Letošní podzim byl z hlediska legislativních novinek v oblasti zaměstnávání skutečně úrodný. Významné změny se dotkly exekučních srážek ze mzdy, zdravotního pojištění, dohod o provedení práce, odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání či pobírání podpory v nezaměstnanosti. Server Podnikatel.cz připravil souhrn těch nejdůležitějších, včetně odkazů na příslušnou legislativu.
Změny ve zdravotním pojištění
Maraton podzimních změn odstartovala 1. září 2015 novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Mezi nejvýznamnější změny patří zpětné doložení dlouhodobých pobytů pojištěnců v cizině a nový postup při změně zdravotní pojišťovny. Čtěte více: Pobyt v zahraničí je nutné zdravotní pojišťovně doložit
Pokud pojištěnec dlouhodobě pobývá v cizině, a z tohoto důvodu u nás neplatí zdravotní pojištění, musí nově zdravotní pojišťovně po svém návratu doložit, že platil zdravotní pojištění jinde. Jestliže odjede do zahraničí a následně nepředloží doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině na celou dobu trvání pobytu, je nucen i v případě, že nebyl v cizině pojištěn byť jediný den, doplatit české zdravotní pojišťovně celé pojistné. A to za celou dobu, kdy byl v zahraničí, nebo pouze za dobu, k níž nedoloží doklad o zaplaceném pojištění v cizině. Více v článku: Jak na doložení pojištění dlouhodobého pobytu v cizině
Další změna se týká zdravotních pojišťoven. Nadále platí, že zdravotní pojišťovnu může pojištěnec změnit pouze jednou za dvanáct měsíců, ovšem jsou stanoveny termíny dva – vždy od začátku pololetí po dobu tří měsíců, tj. od ledna do března nebo od července do září. Žádost o změnu pojišťovny se podává písemně. Osoby samostatně výdělečně činné musí navíc k přihlášce přiložit potvrzení o výši záloh, které byly hrazeny předchozí zdravotní pojišťovně. Přihláška se podává pojišťovně, ke které chce pojištěnec přejít, ta jej následně od předchozí pojišťovny odhlásí.
Změny ve srážkách ze mzdy
Letošní podzim přinesl řadu změn pro zaměstnavatele.
Počátkem září 2015 rovněž nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu, kterou se rozšířil okruh příjmů, z nichž se provádí exekuční srážky. Nově také z dohody o provedení práce, výsluhového příspěvku vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů a příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich. Všechny tyto změny se zaměstnavatelů dotýkají. Z dohod o provedení práce se dosud exekuční srážky neprováděly, nově je budou provádět a v té souvislosti jim přibudou další povinnosti spojené se zjišťováním, zda jsou proti zaměstnanci vedeny exekuce, případně jejich pořadí. A to i u dohod krátkodobých s odměnou do 10 000 korun. Čtěte také: Exekuce nově i z dohod o provedení práce, účetní z toho zešediví
Stejně tak může dojít k situaci souběhu několika plátců mzdy při zaměstnání osoby pobírající výsluhový příplatek či příplatek k důchodu. Ale jak již je v exekucích zvykem, právní výklady k přechodným ustanovením novely zákona se liší. Čtěte více:
- Konec jednoduchosti sjednávání dohod o provedení práce
- Exekuce z dohod o provedení práce. Nové právní výklady
Nová vyhláška o zakázaných pracích na pracovištích
Neméně důležitá je i nová vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním – matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Vyhláška nahradila od 1. září 2015 dosavadní vyhlášku s číslem 288/2003 Sb.
Změny zákona o zaměstnanosti
Novela zákona o zaměstnanosti nabyla účinnosti 1. října 2015. Přinesla mimo jiné omezení možnosti pobírání podpory pro členy obchodní společnosti či družstva. Nově je rozhodující, zda je žadatel o podporu v den podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti členem obchodní společnosti či družstva. Pokud ano, nárok na podporu v nezaměstnanosti bez ohledu na výši vyplácené odměny nemá. V případě, kdy vstoupí do postavení takové osoby až v době vedení evidence uchazečů o zaměstnání (výčet dotčených osob je uveden v ustanovení § 25 odst. 1 písm. c) až f) a s) zákona o zaměstnanosti), musí nejpozději v tento den úřadu práce takovou skutečnost oznámit. Doba, po kterou nebude mít člen obchodní společnosti nebo družstva nárok na podporu v nezaměstnanosti, se mu nebude započítávat do podpůrčí doby pobírání podpory (obdobně jako je tomu nyní při neposkytování podpory v nezaměstnanosti z důvodu výkonu nekolidujícího zaměstnání). Jedná se o jednatele, společníky, komanditisty, členy představenstva či dozorčích rad a další statutáry či osoby, které mimo pracovněprávní vztah vykonávají činnost pro obchodní společnost či družstvo. Výjimku mají pouze členové bytových družstev. Čtěte více: Jste členem obchodní společnosti? Podporu v nezaměstnanosti už nedostanete
Změna vyvolala řadu dotazů. Zejména, zda se omezení pobírání podpory v případě ztráty zaměstnání dotkne i řadových členů družstev, kupříkladu družstva zemědělská či spotřební. Jak server Podnikatel.cz ujistila Kateřina Beránková, mluvčí Generálního ředitelství Úřadu práce ČR, novela zákona o zaměstnanosti se dotkla členů družstev vykonávajících v mimopracovněprávním vztahu práci pro družstvo, mimo členů bytových družstev v tomto vztahu nebo těch, kteří jsou pověřeni obchodním vedením. Změna se jich týká pouze ve vztahu k přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti, podmínky pro zařazení a vedení v evidenci zůstávají stejné jako doposud. U členů zemědělských družstev, kteří mají v družstvu polnosti, či členů spotřebních družstev, pokud nevykonávají pro toto družstvo žádnou práci (tj. ani v pracovním ani v mimopracovním vztahu) a jsou pouze členy, vliv na podporu jejich členství nemá. Stejně tak se nemusí o podporu obávat ani neuvolnění zastupitelé. Nadále platí, že neuvolněný člen zastupitelstva se může stát uchazečem o zaměstnání a při splnění obecně stanovených podmínek daných zákonem o zaměstnanosti mu bude vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Členství v zastupitelstvu má vliv na evidenci, nikoli na podporu v nezaměstnanosti,
vysvětlila Kateřina Beránková. Více o změnách v článku: Upravuje se pobírání podpory, přibude nová náhradní doba
Další významnou změnou je zavedení nové náhradní doby. Občas docházelo k situacím, kdy byla fyzická osoba po skončení zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti v pracovní neschopnosti nebo onemocněla v ochranné sedmidenní lhůtě. Pokud se jednalo o dlouhodobou pracovní neschopnost, mohla ztratit nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nesplnila podmínku získání potřebné doby důchodového pojištění, a to alespoň 12 měsíců důchodově pojištěné doby v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Ovšem důchodově pojištěná doba se dá získat nejen zaměstnáním, ale také náhradní dobou. A tou je nově i doba pracovní neschopnosti. Čtěte více: Nemoc jako nová náhradní doba pro účely podpory v nezaměstnanosti
Novela zákoníku práce
S činností od 1. října 2015 je možné zrušit dohodu o provedení práce (stejně jako dohodu o pracovní činnosti) dohodou smluvních stran, výpovědí s uvedením důvodu či bez uvedení důvodu nebo okamžitým zrušením. Dosud tuto možnost zákoník práce nepřipouštěl. Proto se možnost jednostranného ukončení stávala součástí formuláře dohody o provedení práce. Čtěte více:
- Zákoník práce byl novelizován. Dohody o provedení práce se mění
- Je nutné upravit formulář dohody o provedení práce?
V zákoníku práce se rovněž kompletně upravila problematika odpovědnosti za škodu, odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Jedná se o nově upravené paragrafy 248 až 275 zákoníku práce, kde jsou přenesena dosavadní přechodná ustanovení jen s drobnými úpravami. Například se zde reagovalo na některé změny souvisejících předpisů a napravili se některé nepřesnosti v pojmosloví jako reakce na nový občanský zákoník účinný od ledna roku 2014. Současně se novým nařízením vlády č. 276/2015 Sb., upravily postupy pro výpočet a určení bolestného a ztížení společenského uplatnění.
ČLÁNKY DO MAILU