Nový občanský zákoník nabyl 1. ledna 2014 účinnosti. Zda a jaké potíže přinese podnikajícím i nepodnikajícím občanům v praxi, ukáže čas. Již dnes se hovoří o nejasnostech, které souvisí s novými instituty jako je například rodinný závod a svěřenský fond, kdy nebyla problematika komplexně „dotažena“ do příslušných právních předpisů. Rovněž oblast zápočtu pohledávek a srážek ze mzdy, která bude zřejmě nahrávat nejrůznějším lichvářům, může způsobit horké chvilky některým dlužníkům. Změnám, jež přináší nový občanský zákoník, se server Podnikatel.cz postupně věnoval, ať už jednotlivými články nebo seriálem Videobiz, kde se k nové legislativě vyjadřuje advokát společnosti TaylorWessing.
Změny v soukromém právu
Od počátku ledna jsou účinné dva nové základní soukromoprávní zákony. A to zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník a zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech, který částečně nahrazuje dosavadní obchodní zákoník (známější pod názvem zákon o obchodních korporacích). Na obě normy dále navazuje nový zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.
Ne všechny změny a zákony budou přínosné, je nejvyšší čas se na ně připravit.
Na změny reagovala řada dalších právních předpisů. První várku změn přinesl zákon č. 303/2013 Sb, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva (novelizace 74 právních předpisů). Další se do legislativy dostaly v podobě zákonných senátních opatření, zejména se jedná o zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. To novelizovalo 41 předpisů s účinností od roku 2014, mezi nimi například zákon o daních z příjmů, zákon o DPH, zákon o účetnictví, zákon o nemocenském a důchodovém pojištění a další.
Pojetí nového občanského zákoníku
Nový občanský zákoník nahrazuje dosavadní právní úpravu z roku 1964. Ta byla několikrát novelizována, stejně jako například zákon o rodině a řada dalších důležitých zákonných norem. Tato úprava již byla nevyhovující, mimo jiné i z důvodu roztříštěnosti úpravy vztahů. Proto nový předpis zahrnuje širší úpravu práva soukromého, veškeré soukromoprávní vztahy jsou nyní obsaženy v jednom kodexu.
Občanský zákoník je rozvržen do pěti částí:
- Obecná část – především jsou zde vymezeny jednotlivé pojmy, které se v občanském zákoníku vyskytují.
- Rodinné právo – zahrnuje v sobě dosavadní zákon o rodině. Dotýká se institutu manželství, vztahů mezi příbuznými, vztahů mezi rodiči a dětmi a dalších.
- Absolutní majetková práva – definuje vlastnictví, práva k cizím věcem a problematiku dědění.
- Relativní majetková práva – tato část je nejobsáhlejší. Zahrnuje v sobě různé druhy smluv, závazky z deliktního jednání, včetně odpovědnosti za škodu.
- Ustanovení společná, přechodná a závěrečná – jde o legislativně technickou problematiku a samozřejmě uvádí, které dosavadní zákony budou novým zákonem zrušeny.
Podrobněji v článku:
Nový občanský zákoník pomalu klepe na dveře
Nový občanský zákoník a oblast podnikání
Od roku 2014 rozlišujeme tři typy právnických osob, a to korporace, fundace a ústavy.
- Korporace - obecnou úpravu všech korporací obsahuje nový občanský zákoník, zatímco podrobné úpravě obchodních korporací se věnuje zákon o obchodních korporacích. Mezi obchodní korporace patří veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a družstvo, včetně družstva bytového a sociálního. Jejich primárním úkolem je podnikání, tedy dosahování zisku. Korporací v pojetí občanského zákoníku je občanské sdružení, nově „spolek“. Ten byl upraven zákonem o sdružování zákonů, jenž nový občanský zákoník zrušil.
- Fundace – jedná se zpravidla o nadace nebo nadační fondy.
- Ústavy – v současnosti se jedná především o obecně prospěšné společnosti.
Změny neminuly ani sdružení osob bez právní subjektivity. Tento pojem nový občanský zákoník nezná. Nyní se hovoří pouze o společnosti.
Čtěte více:
- Nový občanský zákoník zavádí korporace, fundace i rodinný závod
- Občanským sdružením odtroubilo. Nový občanský zákoník zavádí spolky
- Sdružení fyzických osob bez právní subjektivity od roku 2014
- Nový občanský zákoník umožní podnikání nezletilým
Občanský zákoník se zabývá i podnikáním. Definuje podnikatele, instituty, obchodní firmy, závod (dříve podnik), obchodní tajemství nebo jmění. Z již zrušeného obchodního zákoníku přebral i úpravu prokury, tj. smluvního zastoupení podnikatele. Došlo k odstranění duality mezi soukromým a obchodním právem, smluvní problematika je nově upravena pouze občanským zákoníkem, ať už se jedná o nájemní, kupní nebo třeba darovací smlouvy.
Čtěte také:
- Nový občanský zákoník změní dosud zavedené obchodní podmínky
- Mění se podmínky cestovních smluv a zavádí odškodnění za narušenou dovolenou
- Nový občanský zákoník: Dary v novém kabátě
- Kupní smlouvy a reklamace podle nového občanského zákoníku
- Nový občanský zákoník mění smlouvy o dílo
Nový občanský zákoník z pohledu pracovního práva
Změny nového pojetí soukromého práva se promítly do řady dalších právních předpisů. Také zákoník práce reagoval na nově zavedené pojmy a instituty úpravou některých ustanovení. Do nového občanského zákoníku se přesunula dolní věková hranice, od které je možné uzavřít pracovní poměr či dohodu, zavedla se nová možnost zrušení pracovního poměru zákonným zástupcem apod. Výrazným způsobem se změnila problematika srážek ze mzdy na základě dohod uzavřených dle zákoníku práce i nového občanského zákoníku.
Čtěte více:
ČLÁNKY DO MAILU