Při posuzování příspěvku na soukromé životní pojištění je třeba brát v úvahu stranu zaměstnance i stranu zaměstnavatele. Na straně zaměstnavatele je za podmínky zakotvení poskytování příspěvku v příslušném předpise zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem. Na straně zaměstnance je nezdanitelný pouze v celkovém úhrnu 24 000 korun ročně.
Životní pojištění jako daňově uznatelný náklad
Příspěvky na soukromé životní pojištění zaměstnanců se v souladu s § 24 odst. 2 písm. j bod 5 zákona o daních z příjmů považují za daňově uznatelný náklad pod podmínkou, že je toto poskytování upraveno v příslušném předpise zaměstnavatele, tj. v kolektivní smlouvě, vnitřním předpise, pracovní nebo jiné smlouvě. A to prakticky neomezeně.
Jiná je situace z pohledu zdanění těchto příjmů u zaměstnanců. Podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. p zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti osvobozena platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč ročně jako:
- příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,
- příspěvek na penzijní pojištění poukázaný ve prospěch jeho zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let a dále za podmínky, že právo na plnění z tohoto pojištění má zaměstnanec a v případě smrti jiná osoba, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek
- příspěvek na pojištění, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to v případě, kdy výplata pojistného plnění je sjednána po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění má zaměstnanec a v případě smrti jiná osoba než zaměstnavatel, který hradil příspěvek.
Navíc si může zaměstnanec vlastní příspěvky uplatnit v souladu s § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů jako nezdanitelnou částku až do výše 12 000 korun ročně při ročním zúčtování daní nebo ve svém daňovém přiznání.
Novou „fintu“ raději nezkoušejte
Objevila se však nová (údajně zaručená) finta poskytování benefitů: Zaměstnancům s uzavřeným životní pojištěním zaměstnavatel přispívá v souladu se zákonem o daních z příjmů dva tisíce korun měsíčně. Pojišťovna poradila, že si mohou zaměstnanci následně ze svého účtu životního pojištění měsíčně vybrat až 1500 korun z částky, kterou jim přispívá zaměstnavatel.
Tento postup Jan Molín, daňový poradce společnosti MIVO rozhodně nedoporučuje. Nejde jen o nesplnění podmínek § 15 zákona o daních z příjmů neboť ohledně příspěvků zaměstnavatele se nezdanitelná částka u zaměstnance neuplatňuje (lze ji uplatnit za své vlastní pojistné, nikoliv za pojistné hrazené třetí osobou), ale v tomto případě dochází de facto k odměňování zaměstnance. Jestliže 2000 korun zaplatí zaměstnavatel na životní pojištění a 1500 korun si stejný měsíc zaměstnanec vybere, může podle mého názoru finanční úřad věc úspěšně zpochybnit. A to různými instituty. Počínaje poukázáním na skutečný stav věci, který má přednost před stavem formálně právním, až po poukázání na zneužití práva,
varuje Jan Molín.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU