Ministerstvo financí tak nadále trvá na tom, aby se výrazně snížily úroky z neoprávněného jednání správce daně nebo se prodloužila lhůta pro vrácení odpočtu DPH z 30 na 45 dnů.
Novela obsahuje i podpásovky pro podnikatele
Ačkoli ministerstvo financí při představování novely daňového řádu, která má mimo jiné legislativně ukotvit online finanční úřad (projekt MOJE daně), nešetřilo superlativy, návrh obsahoval i některé změny, které zhorší postavení podnikatelů. Jednalo se například o prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu z 30 dní na 45, o zrušení pravidla, které podnikatelům umožňuje beztrestně podat přiznání s pětidenním zpožděním a také se bez rizika sankce opozdit o několik dnů s platbou daně, nebo o výrazné snížení úroků z neoprávněné exekuce finančním úřadem.
Na zmíněná negativa upozornily v připomínkovém řízení i podnikatelské asociace. Jak ale nyní zjistil server Podnikatel.cz z vypořádání připomínek, ministerstvo postřehy podnikatelských asociací vesměs odmítlo.
Lhůta pro vratky DPH se má prodloužit na 45 dnů
V novele například zůstalo prodloužení lhůty pro vrácení odpočtu DPH na 45 dnů, a to v souvislosti se zavedením záloh na daňový odpočet. Záloha na daňový odpočet má představovat mechanismus, který může nastoupit v případě, kdy na základě výstupů z vyhledávací činnosti správce daně usoudí, že nárokovaný daňový odpočet je zapotřebí před jeho stanovením podrobit kontrolní činnosti. Institut zálohy na daňový odpočet bude využit tam, kde je s ohledem na výstupy z vyhledávací činnosti nebo s ohledem na dosavadní průběh kontrolního postupu zřejmé, že potřeba prověřit legitimitu nárokované částky se týká pouze její části.
Zatímco zavedení záloh je pro podnikatele pozitivní zprávou, prodloužení lhůty je jednoznačně negativní. Navíc pro ni odborníci nevidí žádný důvod. Ministerstvo však připomínky odmítlo s tím, že prodloužení lhůty je nezbytným krokem, bez kterého nelze dosáhnout cílů, které jsou ze strany části podnikatelů i odborné veřejnosti poptávány. Nejde přitom pouze o možnost částečného vrácení nárokovaného daňového odpočtu, ale též lepší zacílení kontrol tak, aby nedocházelo ke zbytečnému obtěžování v případech, kdy to není nezbytné, jakož i větší prostor pro využití neformální komunikace a odstranění problémů bez aktivace formálních procesních institutů typu výzva či kontrola
.
Čtěte více: Podpásovka pro podnikatele, lhůta na vratky DPH se má prodloužit na 45 dní
Sankce, co platí berňák za neoprávněné zajišťováky, mají klesnout
Podobně v novele zůstalo snížení úroků při neoprávněném jednání správce daně. Pokud dnes berňák neoprávněně exekučně postihne podnikatele, například na základě zajišťovacího příkazu, musí zaplatit úrok 32 %. Nově má jít jen o 10% úrok a také na této změně ministerstvo setrvalo. Ministerstvo vyšlo podle svých slov ze skutečnosti, že „cena peněz“ musí být z povahy věci jednotná a že cílem úroků hrazených správcem daně není zkoumat způsobenou škodu, a tuto pak následně nahradit
.
Čtěte více: Úrok, který berňák platí firmám za neoprávněné exekuce, se má výrazně snížit
Toleranční lhůta se významně zúží
U zrušení toleranční lhůty sice došlo k úpravě, pro daň z příjmů a pro daň z nemovitostí se však má i nadále zrušit. Toleranční lhůta zůstane zachována jen v případě daní vyměřovaných za zdaňovací období kratší než 1 rok (daň z přidané hodnoty, spotřební daně, daň z hazardních her) a jen v případě podání přiznání. U doplatků daní bude toleranční lhůta zrušena u všech daní. Pokud jde o zrušení tolerance v případě platby daně, dojde ke zvýšení minimální hranice pro předpis úroku z prodlení vzniklého úhrnem na jedné dani za jedno zdaňovací období u jednoho správce daně ze stávajících 200 Kč na 1000 Kč,
dodalo v připomínkách ministerstvo.
Čtěte také: Změní se lhůta pro elektronické podání přiznání a také pro vrácení přeplatků
Ministerstvo odborné připomínky odmítá dlouhodobě, říkají podnikatelé
To, že ministerstvo připomínky podnikatelských asociací nevzalo v potaz, odborníky ani nepřekvapilo. Podle očekávání finanční správa setrvala na změně úroků a nezohlednila argumentaci, že v případě úroků za špatné rozhodnutí na straně státu se jedná o jediný efektivní nástroj náhrady škody. Další domáhání se škody v režimu odpovědnosti státu za způsobenou škodu je bohužel aktuálně nefunkční,
podotkl pro server Podnikatel.cz Michal Hanych, vlastník společnosti SimpleTax, který se specializuje na spory s finančními úřady. V kontextu zahlcení moci soudní považuji za nešťastné, aby se významně snižoval úrok z neoprávněného vymáhání správcem daně, který má za cíl být jakousi paušalizující náhradu škody v případech těch nejzávažnějších pochybení finanční správy. Přeci jen se jednalo o desítkami let osvědčený institut, který existoval již od počátku zákona o správě daní a poplatků,
připojil se advokát a předseda Unie daňových poplatníků ČR Ondřej Lichnovský.
Přístup ministerstva kritizuje i Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní Komory daňových poradců ČR. Dlouhodobě se tak opakuje situace, kdy naše odborné připomínky nejsou při přípravě brány zcela vážně v potaz a po čase se ukáže, že byly oprávněné. Jako příklad bych mohl uvést připomínky ke kontrolnímu hlášení nebo k EET. V podstatě všechny pozdější výhrady Ústavního soudu totiž byly součástí našich připomínek,
dodal serveru Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek.
Podle Komory daňových poradců jsou nejvíce problematické ty změny, které věcně s projektem Moje Daně vůbec nesouvisí. Jako příklad lze uvést prodloužení doby pro vracení nadměrných odpočtů, reformu sankčního systému a zrušení toleranční doby pro placení daně,
doplnil Hajdušek, podle kterého ale nejsou bez rizika i změny spojené s elektronizací správy daní. Bohužel ministerstvo nevyužilo novelu k tomu, aby stávající problémy elektronizace odstranilo. Naopak vytvořením v podstatě paralelního komunikačního kanálu k datovým schránkám je na další problémy zaděláno. Například z návrhu vůbec není zřejmé, zda má prioritu doručování do stávajících datových schránek v rámci všeobecně užívaného Informačního systému datových schránek, nebo do daňových informačních schránek v rámci projektu Moje Daně. Tím dojde k narušení právní jistoty ve vztahu k okamžiku doručení,
domnívá se Hajdušek.
Kromě samotného odmítnutí připomínek se odborníci pozastavili i nad způsobem, s jakým k vypořádání připomínek ministerstvo přistoupilo. Celkově je přístup ministerstva financí, které se odmítá hlouběji zamyslet nad dobře míněnými postřehy připomínkových míst, nepochopitelný. Na místo toho je častuje nařčením z neznalosti právní úpravy tak, jak se např. stalo České advokátní komoře. Jakoby si snad ministerstvo financí přálo, aby všichni zaujali postoj ministerstva průmyslu a obchodu, jehož připomínky byly pouhou gramatickou korekturou,
uzavřel Lichnovský.
ČLÁNKY DO MAILU