Splátkování daně je letos komplikovanější, bez důkazů nepochodíte

Není neobvyklé, že daňový poplatník, ať už má příjmy z podnikání nebo příjmy z jiné činnosti, se může dostat do situace, že není schopen ve stanoveném termínu jednorázově zaplatit dlužnou daň. Proto daňový řád pamatuje na řešení této situace. Nazývá se posečkání daně a je popsáno v § 156 daňového řádu. Ten stanoví, že na žádost daňového poplatníka nebo z moci úřední může správce daně povolit posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, při výskytu následujících zákonných důvodů:

• neprodlená úhrada dlužné daně by byla pro poplatníka spojená s vážnou újmou
• pokud by byla ohrožena výživa poplatníka nebo osob na jeho výživu odkázaných
• pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku poplatníkova podnikání, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím období
• daň není možné od poplatníka vybrat najednou
• při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň

Toto stále platí, ale letos se situace přeci jen změnila a podnikatelé, kteří byli zvyklí posečkání daně využívat, mají problém. Důvodem je tlak ze strany ministerstva financí. Ačkoli se daňový řád neměnil, je tu nový metodický pokyn k aplikaci daňového řádu vydaný Generálním finančním ředitelstvím. A ten je mnohem přísnější. Splátkování daně už není povolováno jen tak snadno, dnes musí být důvody pro jeho povolení prokázány složitostí situace, ve které se žadatel nachází nebo by se do ní mohl dostat.

Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Při žádosti o splátkování daně si vás berní úředníci pořádně proklepnou. Budou chtít vidět výpisy z účtů i neproplacené faktury. 

Jedná se hlavně o postup při vyřizování žádosti o posečkání daně a žádosti o povolení zaplacení daně ve splátkách. Žádosti podléhají správnímu poplatku a správce daně jim často vyhovoval, pokud odůvodnění žádosti bylo rozumné. K odůvodnění zpravidla nebyly vyžadovány žádné důkazy. Dříve finanční úřady před kladným rozhodnutím o žádosti nezjišťovaly majetkovou situaci poplatníka, nyní se tomu tak děje, a pokud má správce daně informaci o tom, že poplatník má majetek, jehož prodejem by mohl daňovou povinnost uhradit, tak se k povolení staví velmi zdrženlivě, upozorňuje Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision, která letos registruje menší pochopení správců daně k povolování splátkových kalendářů daně z příjmu OSVČ víc než v minulých letech.

Nově musí být důvody v žádosti prokázány a doloženy například prostřednictvím bankovního výpisu, kde není dostatečné množství peněz nebo seznamem neuhrazených faktur. Správci daně nyní vyžadují prokázat nedostatek finančních prostředků na úhradu daně například bankovním výpisem a druhotnou platební neschopnost zase například seznamem pohledávek po splatnosti. Žádost o posečkání či splátkování bude mít větší šanci na schválení, pokud bude nabídnuta možnost zajištění dluhu zástavou na nemovitosti, dodává Blanka Štarmanová.

Finanční úřady, už nemohou vyhovět žádostem, které nejsou podloženy důkazem. V žádném případě není na libovůli správce daně, zda se mu právě chce nebo nechce posečkání daně povolit. Správce daně povolí rozložení úhrady daně na splátky podle daňového řádu, jsou-li k tomu splněny zákonné podmínky. Jedná se o to, zda:

1. daňový subjekt podá řádně odůvodněnou žádost o posečkání a
2. jsou splněny podmínky, za nichž zákon umožňuje daň posečkat.

Pokud jsou splněny výše uvedené požadavky, musí správce daně posečkání daně povolit. Generální finanční ředitelství nevydalo žádný pokyn, kterým by správcům daně přikazovalo omezit počty případů posečkání. Tyto případy jsou limitovány jen tím, zda jsou dány okolnosti umožňující v souladu se zákonem daň posečkat, či nikoli, vysvětluje Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

V případě posečkání daně je třeba upozornit na to, že při rozhodování o jeho povolení musí vzít správce daně v úvahu komplexní soubor okolností a předpokladů a porovnat je nejen s právní úpravou daňového řádu a dalších vnitrostátních předpisů, ale i s pravidly pro poskytování veřejné podpory, respektive jejího zákazu, plynoucí z unijních právních předpisů a judikatury Soudního dvora Evropské unie. Dále je třeba vzít v úvahu i případy, kdy je posečkání daně vyloučeno.

Zejména nelze posečkat plátci pojistného na důchodové spoření srážené pojistné, protože v tomto případě se jedná o soukromé prostředky poplatníka pojistného. Posečkat není možné rovněž plátci daně úhradu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň vybíranou podle zvláštní sazby daně. Z povahy věci nelze posečkat plátci odvodu z elektřiny ze slunečního záření tento odvod vybíraný srážkou, nelze posečkat zajišťovacím příkazem uložené zajištění úhrady na nesplatnou nebo doposud nestanovenou daň.

Správce daně dále nemůže vyhovět žádosti o posečkání, pokud touto žádostí daňový subjekt sleduje obstrukční cíle, nepodložené oddalování daňové exekuce, neodůvodněné mírnění důsledků, jež vzešly z doměření daně, nebo maření možnosti správce daně uspokojit se z majetku daňového subjektu v případě, že rozhodnutí o posečkání daňový subjekt nesplní, vysvětluje Petra Petlachová.

Na závěr dodejme, že správce daně musí o žádosti o posečkání rozhodnout do 30 dnů ode dne jejího podání. Posečkání lze povolit nejdříve ode dne splatnosti, a to i zpětně a nesmí být povoleno na dobu delší, než je lhůta pro placení daně. Po dobu povoleného posečkání nevzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z prodlení. Za dobu posečkání nicméně vzniká povinnost uhradit úrok z posečkané částky, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. O předpisu úroku z posečkané částky za dobu posečkání vydá správce daně platební výměr bezodkladně po skončení posečkání. Úrok z posečkané částky se nepředepíše, nepřesahuje-li 100 korun.