Zaměstnavatelé musí dbát na dodržení výplatních termínů, jinak by byli v prodlení. Ale v praxi se lze setkat i s opačnou situací, tj. zaměstnavatel by rád vyplatil, avšak zaměstnanec si mzdu nebo jiné plnění (například vyúčtování cestovních náhrad) včas nevyzvedne. Je zaměstnavatel v prodlení s vyplacením a hrozí příslušné sankce od inspektorátu práce?
Výplatní termín a splatnost mzdy
V praxi bývají často zaměňovány termíny splatnost mzdy a výplatní termín. Mzda je podle zákoníku práce splatná nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu. Zaměstnavatel je však povinen určit nebo stanovit pravidelný termín výplaty mzdy, případně může být sjednám v kolektivní smlouvě nebo přímo se zaměstnancem. Jedná se o stejný den v kalendářním měsíci, bez ohledu na to, zda je mzda vyplácena hotovostním nebo bezhotovostním způsobem. Ovšem jestliže na tento den připadne sobota, neděle nebo svátek, musí být mzda vyplacena den předcházející. Je ale možné např. interním předpisem stanovit, že se vyplácí až den následující. Při pozdější výplatě je zaměstnavatel v prodlení, jestliže si písemně se zaměstnancem nesjednal pozdější termín výplaty.
Důležité výjimky ze splatnosti
Pokud vychází termín výplaty na období, kdy bude zaměstnanec čerpat řádnou dovolenou, je zaměstnavatel povinen podle § 141 odst. 4 zákoníku práce vyplatit mzdu před nástupem na dovolenou, pokud se nedohodli na jiném dni výplaty. Kdyby nešlo mzdu vyplatit předem z technických důvodů (např. termíny předání podkladů pro mzdy), je zaměstnavatel v souladu se zákonem povinen zaměstnanci poskytnout přiměřenou zálohu. Mzda nebo záloha by měla být při bezhotovostním způsobu výplaty připsána na účet nejpozději poslední pracovní den tak, aby si ji stihl zaměstnanec před svou dovolenou vybrat. Mohou se ale dohodnout na mimořádné hotovostní výplatě.
Stejně tak má být v souladu s § 141 odst. 5 zákoníku práce vyplacena mzda v poslední den skončení pracovního poměru. Zaměstnanec o výplatu ke dni skončení pracovního poměru musí požádat (ústně nebo písemně). V případě nemožnosti výplaty k datu skončení pracovního poměru z technických důvodů na straně zaměstnavatele je mzda vyplacena v nejbližším pravidelném výplatním termínu.
Mzda nevyzvednutá zaměstnancem
Musí zaměstnavatel nevyzvednutou mzdu odeslat zaměstnanci poštou?
V praxi se často vyskytují případy, kdy je zaměstnavatel se mzdou v prodlení. Ale řada mzdových účetních jistě potvrdí, že se tu a tam vyskytne situace naprosto opačná, tj. zaměstnanec se z nejrůznějších důvodů pro mzdu vyplácenou v hotovosti nedostaví včas. Nabízí se otázka, co s včas nevyplacenou mzdou, musí ji zaměstnavatel na vlastní náklady a nebezpečí posílat poštou? Hrozí zaměstnavateli za její nedobrovolné nevyplacení sankce? Server Podnikatel požádal o vyjádření Státní úřad inspekce práce. Považujeme za nezbytné předeslat, že nám není znám žádný konkrétní případ z kontrolní praxe, kdy by si zaměstnanec opomínal vyzvednout mzdu. Naopak všechny případy řešené orgány inspekce práce se týkají opačného problému – nevyplacení mzdy nebo prodlení s výplatou ze strany zaměstnavatele. Řešení nastíněného problému, tj. nevyzvednutí mzdy zaměstnancem, lze nicméně dovodit ze znění ustanovení §§ 142 a 143 zákoníku práce,
vyjádřil se náměstek generálního inspektora Jiří Macíček.
Právní úprava
- § 142 odst. 3 zákoníku práce: Mzda nebo plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty nebo není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu nebo plat v pravidelném termínu výplaty, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli na jiném termínu nebo způsobu výplaty.
- § 143 odst. 1 zákoníku práce: Na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy nebo platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek ze mzdy nebo z platu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu, zaplatit částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu, pokud se zaměstnancem písemně nesjedná pozdější termín.
Náměstek Státního úřadu inspekce práce poukazuje na text ustanovení § 142 odst. 3 zákoníku práce. Zaměstnavatel je povinen zaslat (míněno poštovní poukázkou) zaměstnanci mzdu tehdy, nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů. Dle dostupných komentářů k tomuto ustanovení jsou vážnými důvody myšleny především takové důvody, pro které je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci nebo mu poskytnout pracovní volno, tj. překážky na straně zaměstnance (např. dočasná pracovní neschopnost) a důvody, pro které není zaměstnanec přítomen na svém pracovišti (pracovní cesta, školení apod.). Z logiky věci vyplývá, že tyto důvody na straně zaměstnance jsou obvykle zaměstnavateli známy – překážku v práci musí zaměstnanec doložit, pracovní cesta a školení se dějí z pokynu zaměstnavatele. Situaci, kdy se zaměstnanec nedostaví k výplatě z jiných než vážných důvodů, zákon ani právní komentáře neřeší (a zřejmě ani nepředpokládají), avšak právě z textu zákona lze dovodit, že nejsou-li na straně zaměstnance pro nevyzvednutí výplaty vážné důvody, zaměstnavatel povinnost zaslat mu mzdu nemá,
uvádí náměstek. Dodává, že v takovém případě může nastat situace, kdy mzda zůstane u zaměstnavatele deponována. Z pohledu kontrolní praxe by však bylo jistě vhodné postupovat tak, aby zaměstnavatel mohl tento průběh doložit – např. odeslanou výzvou zaměstnanci k vyzvednutí mzdy s upozorněním, že jestliže zaměstnanec nesdělí vážné důvody (zakládající povinnost zaměstnavatele mzdu zaslat), bude mzda deponována až do vyzvednutí u zaměstnavatele, apod. U případných nevyzvednutých přeplatků cestovních náhrad doporučujeme postupovat obdobně.
Podle názoru Státního úřadu inspekce práce není vyloučeno, aby pro tyto situace zaměstnavatel stanovil ve vnitřním předpisu, že nevyzvednutá mzda bude po určité době zaměstnanci zaslána. U zaměstnanců, kteří se pravidelně bez vážného důvodu nedostavují k výplatě, by pak bylo nejefektivnější řešení docílit s nimi dohody na vyplácení mzdy na platební účet (i když je zřejmé, že dohoda není vždy možná). Za nevyplacení mzdy ve stanoveném termínu obecně hrozí zaměstnavateli uložení pokuty až do výše 2 000 000 korun, za nevyplacení náhrady výdajů spojených s výkonem práce uložení pokuty do výše 200 000 korun. Každý případ je posuzován individuálně podle konkrétních okolností, a pokud bude zaměstnavatel postupovat výše popsaným způsobem, postih ze strany orgánů inspekce práce mu nehrozí,
uzavírá náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce.
ČLÁNKY DO MAILU