V předchozím článku jsme popisovali nové podmínky oddlužení, zkrácení celkové doby pro oddlužení i nové povinnosti dlužníků. Změny přináší aktuálně schválená novela insolvenčního zákona č. 252/2024 Sb. s účinností od 1. října 2024.
Co se dozvíte v článku
Pro nově zahájená insolvenční řízení budou platit nová pravidla. Dlužníkům bude nově dokonce umožněno splácet z nezabavitelné částky, eventuálně z příjmů, které jsou v exekucích nepostižitelné.
Porušení povinností a možnost prodloužení oddlužení
Ustanovení § 412 insolvenčního zákona rozšiřuje nové povinnosti dlužníka. Zejména v případě snížení příjmů a ztráty zaměstnání. Jestliže dlužník v oddlužení své povinnosti (včetně těch nově uložených) neplní, soud může zrušit insolvenci. Nově ale bude moci při porušení podstatných povinností dobu splácení namísto zrušení jen prodloužit. Standardně až o 12 měsíců, ovšem v případech hodných zvláštního zřetele o dalších 6 měsíců. Soud tak bude pružněji reagovat na pochybení, kterých se dlužník v průběhu oddlužení dopustí. Z pohledu věřitelů vede prodloužení průběhu oddlužení k navýšení uspokojení jejich pohledávek.
Účelové prodlužování oddlužení
Pozitivní dopad bude mít prodloužení také na insolvenční správce. V případě zrušení schváleného oddlužení přichází o odměnu a paušální náhradu za měsíce, o které se povinnost plnění splátkového kalendáře zkrátila. Prodloužením budou naopak ekonomicky motivováni řádně a včasně vykonávat dohledovou činnost. Při prodloužení o odměnu ani o náhradu za měsíce prodloužení nepřijdou. Zákonodárci očekávají zvýšení efektivity dohledu nad dlužníkem.
Na druhou stranu zmiňuje důvodová zpráva i obavy nad účelovým podáváním návrhů na prodloužení oddlužení věřiteli a insolvenčním správcem za účelem zvýšení míry uspokojení věřitelů nebo celkové odměny insolvenčního správce. Nezávislý insolvenční soud by tak měl k využívání institutu prodloužení oddlužení přistupovat s náležitou obezřetností.
Odejmutí osvobození
Novinkou je i odejmutí osvobození. Pokud dlužník závažným způsobem poruší nebo opakovaně poruší povinnost součinnosti, případně vyjde najevo, že oddlužením byl sledován nepoctivý záměr, eventuálně neuhradí do 1 roku od pravomocného přiznání osvobození zálohu na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce za období do schválení oddlužení, může mu soud odejmout osvobození, a to nejdéle do 3 let od jeho pravomocného přiznání.
Fáze oddlužení a možnosti jeho ukončení
Aktuální právní úprava je založena na oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Nově se povinnosti dlužníka v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty rozdělí do dvou fází – před a po přiznání osvobození.
Ve fázi po přiznání osvobození do splnění oddlužení bude s ohledem na pouhé dokončování zpeněžení majetkové podstaty insolvenčním správcem dlužník poskytovat insolvenčnímu správci součinnost v rozsahu nezbytném pro zpeněžení takového majetku. Součinnost při zpeněžování majetkové podstaty bude zpravidla dlužníka tížit nejen 3 roky před přiznáním osvobození, ale i poté. Nově totiž může soud odejmout osvobození v době 3 let po pravomocném přiznání osvobození. Celkem se tedy jedná o 6 let, kdy bude muset dlužník spolupracovat.
Insolvenční soud bude mít v zásadě čtyři procesní možnosti:
- Přiznat osvobození v případě, že byly splněny předpoklady.
- Prodloužit průběh oddlužení (standardně až o 12 měsíců).
- Zrušit schválené oddlužení (např. pro nedoplacení nároků insolvenčního správce).
- Opravit pochybení insolvenčního správce spočívající v předčasném podání zprávy pro osvobození, pokud tato zpráva byla podána v rozporu (např. podána před uplynutím 3 let, tj. 36 měsíců trvání splátkového kalendáře).
Možnost splácet nad nezabavitelnou částku
V ustanovení § 409 odst. 1 insolvenčního zákona je nově možnost dlužníka doplnit splátky v oddlužení o nepostižitelné příjmy. Dlužník bude moci ke splátkám využít i nezabavitelnou částku, eventuálně jiné příjmy, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Takovým plněním ale nesmí být ohroženo uspokojování základních hmotných potřeb dlužníka nebo osob na něj odkázaných výživou. Toto plnění ze strany dlužníka však bude dobrovolné, např. aby předešel zrušení schváleného oddlužení. Vedle stávající darovací smlouvy jde o další z možností, jak zajistit vyšší splátky v oddlužení.
Nové znění § 409 odst. 1 insolvenčního zákona: Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Základní částku, která nesmí být sražena z měsíční mzdy, a jiné příjmy, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí, je dlužník oprávněn použít i k plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, neohrozí-li tím uspokojování jeho základních hmotných potřeb nebo potřeb osob na něj odkázaných výživou.
Nabízí se otázka, zda vyšší splátka z nezabavitelné částky či z příjmů, které jsou nepostižitelné exekucí, bude probíhat prostřednictvím zaměstnavatele. Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Aneta Haasová za kancelář Pavla Fabiana, podnětem k takovým splátkám bude žádost dlužníka. Ten prostřednictvím písemného příslibu, nejpozději při podání insolvenčního návrhu, uvede, jakou částku nad rámec zákonné srážky je schopen a ochoten hradit ze svého nezabavitelného minima. Tuto částku bude primárně hradit dlužník sám, jelikož zaměstnavatel by správně neměl srážet z příjmu, jež není postižitelný výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného. Avšak bude na dlužníkovi, jakým způsobem se s konkrétním zaměstnavatelem dohodne,
uzavřela Aneta Haasová.
ČLÁNKY DO MAILU