Pracovní právo operuje s pojmem vztah obdobný vztahu pracovněprávnímu. Co si ale pod tímto pojmem představit? Aktuálně byl použit v novele zákona o specifických zdravotních službách, která upravila povinnost vstupních lékařských prohlídek. O výklad pojmu jsme požádali jednotlivá ministerstva.
Kdo vykonává vztah obdobný pracovněprávnímu?
Zaměstnavatelé potřebují mít jasno, co se skrývá pod pojmem „vztah obdobný vztahu pracovněprávnímu“. A to mimo jiné i z důvodu vstupních pracovnělékařských prohlídek v souladu s § 59 zákona o specifických zdravotních službách. Ty jsou povinné před uzavřením pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce (jde-li o práci rizikovou nebo to vyžaduje jiný právní předpis) nebo vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu.
Podle vyjádření ministerstva zdravotnictví z února tohoto roku je pojmem „obdobný vztah“ míněn například pracovní vztah mezi členem družstva a družstvem, práce společníka společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty komanditní společnosti, nebo práce dlouhodobě uvolněného člena obecního zastupitelstva, případně jiné práce za odměnu. Ovšem mluvčí Viktorie Plívová server Podnikatel.cz odkázala na ministerstvo práce a sociálních věcí, jelikož otázky pracovněprávních vztahů jsou doménou tohoto ministerstva.
Pojem je v legislativě užíván, ale s jeho výkladem je potíž
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poskytlo k pojmu pouze obecný výklad, jelikož jak upozornilo, zákon o specifických zdravotních službách není v jejich kompetenci. Zákoník práce pouze v § 32 stanoví, že v případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce. Tímto zvláštním právním předpisem je právě zákon o specifických zdravotních službách, k jehož výkladu je věcně příslušné právě ministerstvo zdravotnictví.
Výklad pojmu vztah obdobný vztahu pracovnímu, je mimo jiné potřebný k posouzení povinnosti pracovnělékařských prohlídek.
Zákoník práce upravuje v § 1 mimo jiné pracovněprávní vztahy, tedy vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Upravuje též některé právní vztahy před vznikem těchto pracovněprávních vztahů. Z paragrafu 3 vyplývá, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy podle zákoníku práce jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. V poznámce pod čarou je u zvláštních právních předpisů uveden odkaz na zákon č. 218/2002 Sb., který však doposud nenabyl účinnosti,
vysvětluje mluvčí MPSV Petr Sulek. Dodává, že zákoník práce již není komplexní pracovněprávní předpis. Proto neuvádí, které zvláštní předpisy upravují (mohou upravovat) výkon závislé práce. Jde například o právní předpisy upravující státní zástupce, justiční čekatele, advokáty vykonávající činnost v pracovním poměru, úředníky územních samosprávných celků apod. Na tyto vztahy je aplikován zákoník práce na principu subsidiarity, to znamená, že se vztahuje vždy, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Vztah obdobný vztahu pracovněprávnímu – společníci a jednatelé
V souladu s ustanovením § 66d obchodního zákoníku může statutární orgán společnosti pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem. Jestliže jsou činnosti spadající pod obchodní vedení vykonávány v pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce zaměstnancem společnosti, který je současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem, mzdu či odměnu z dohody sjednává nebo určuje ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů,
uvádí Petr Sulek.
Vztah obdobný vztahu pracovněprávnímu – členové družstva
Pracovní vztah člena k družstvu upravuje § 226 odst. 2 obchodního zákoníku. Podle tohoto ustanovení, jestliže je podle stanov podmínkou členství též pracovní vztah člena k družstvu, mohou stanovy obsahovat úpravu tohoto vztahu. Tato úprava nesmí odporovat pracovněprávním předpisům, ledaže úprava je pro člena výhodnější. Není-li zvláštní úprava ve stanovách, platí pracovněprávní předpisy. Podle našeho názoru jde o vztah obdobný pracovněprávnímu vztahu,
sděluje mluvčí MPSV.
Vztah obdobný vztahu pracovněprávnímu – služební poměr
Podle mínění ministerstva práce a sociálních věcí lze mezi vztahy obdobné pracovněprávnímu vztahu zařadit i služební poměry. Například vstupní prohlídky příslušníků bezpečnostních sborů upravuje § 2 vyhlášky č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti. Touto vyhláškou se provádějí některá ustanovení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Mluvčí současně upozorňuje, že právní vztahy založené smlouvami podle občanského zákoníku nebo obchodního zákoníku zpravidla nevykazují znaky závislé práce. Samozřejmě pokud nejde o zastřené právní úkony.
Práce společníků, komandistů a jednatelů a pracovní prohlídky
Aktuálně mluvčí ministerstva zdravotnictví pro server Podnikatel.cz uvedla, že to, zda je nutné u společníků, jednatelů či komanditistů požadovat vstupní lékařskou prohlídku, závisí na jejich právním postavení ve společnostech, ve kterých působí (podle obchodního zákoníku je to společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a akciová společnost). Jelikož jsou v obdobném postavení jako zaměstnavatel nebo OSVČ, lékařská prohlídka se na ně nevztahuje. V případě jednatele záleží na tom, zda je současně v pozici zaměstnance (podle § 66d obchodního zákoníku). Pokud ano, prohlídka se u něj vyžaduje,
upřesnila nakonec Viktorie Plívová.
ČLÁNKY DO MAILU