Sportovištím výrazně rostou náklady. Proč se brání snižování teplot vody i vzduchu?

Jak na sportoviště dopadají rostoucí ceny energií?

Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness, na úvod říká, že fitness centra jsou vysokými cenami energií samozřejmě zasažena stejně jako další oblasti služeb. Situace se však hodně liší podle toho, zda jsou fitness centra ve vlastní nemovitosti nebo například součástí velkého obchodního centra. Pro ta jsou totiž většinově dodavatelé energií dojednáváni provozovatelem celého areálu. Dalším faktorem je podle ní také dosavadní přístup provozovatelů k poskytovatelům energií. Někteří mají ceny zafixované například do konce roku a budgety na příští rok zatím staví podle stropových cen stanovených vládou. Ty ale často znamenají až 5tinásobek nákladů z období před pandemií. Někteří provozovatelé (zejména ti s bazény) nakupovali energie na burze, to se jim dlouhodobě vyplácelo, nicméně letošní rok je pro ně jako projížďka na horské dráze. Nejvyšší ceny byly až 40tinásobné. Nyní se však situace stabilizuje díky zastropování cen energií, dodává.

Například v Brně na sportovištích spadajících pod společnost Starez jsou zatím schopni pokrýt ceny energií a tepla zejména díky Statutárnímu městu Brno, které provoz městských sportovišť dotuje. Iva Rokosová, zástupce ředitele STEZA Zlín, provozující Lázně Zlín, říká, že podobně jako všichni ostatní provozovatelé sportovišť/lázní sledují růst cen energií s obavami. Výrazně se nám prodražují náklady na udržení lázní v chodu. Cenu EE máme zasmluvněnou do konce roku 2023, momentálně nás tedy nejvíce tíží cena páry, kterou využíváme k ohřevu vody a celého areálu, včetně parních kabin a sauny, doplňuje. V Plaveckém bazénu Jindřichův Hradec se jim do konce srpna podařilo pokrýt zisky ze vstupného a z dalších činností, které pro veřejnost zajišťují (středisko Plavecká škola, bufet atd.) Společnost Teplospol, která dodává energie, ceny v roce 2022 zvýšila zhruba o 10 procent a násobně vzrostla cena elektřiny, kterou bazén potřebuje k provozu v nočních hodinách, upřesňuje vedoucí tohoto bazénu Marcela Kůrková.

Jan Bezděk, ředitel Česká Unie Sportu – Plavecký stadion Podolí, uvádí, že současná situace s navyšováním nákladů na energie negativně dopadá na celý provoz areálu. Pro letošní rok mají ceny zafixované, a to jak elektrickou energii, tak především plyn, na kterém jsou závislí. Areál je vytápěn pomocí plynových kotlů.
V případě, že by porovnávali roky 2021 a 2022, tak jim nejvíce vzrostla cena za elektrickou energii, a to trojnásobně. Pro srovnání – v roce 2021 činil průměrný náklad za 1 MWh elektrické energie částku 2379 Kč bez DPH, v letošním roce tato částka činí 7063 Kč bez DPH. Pokud bychom ale předpokládali, že po 31. 12. 2022 bude cena plynu na úrovni stávajících burzovních cen, bude nárůst nákladů na plyn skoro pěti až šestinásobný. Taková cena je v podstatě likvidační, shrnuje.

Budou bazény ochlazovat vodu?

Ve Zlíně se zatím snaží provoz nijak neomezovat. Voda v bazénech zatím zůstane stejně teplá také v Podolí. Tam, kdyby museli snížit teplotu vody, tak takovým způsobem, aby byla stále pro návštěvníky a sportovce přijatelná. Snažíme se v celém areálu výrazně šetřit všude, kde to lze. Zároveň ale bereme ohled na návštěvníky, zdůrazňuje Jan Bezděk. V Jindřichově Hradci teplotu vody ve sportovním bazénu ustálili na úrovni 26 stupňů, v relaxačním bazénu je zatím stále kolem 30 stupňů Celsia. Dokud jim to ekonomické výsledky umožní, snižovat teplotu nebudou. Je nám jasné, že ruku v ruce by s tím souvisela nižší návštěvnost, a tudíž by se jednalo o začarovaný kruh. Sice by se ušetřilo, ale zase by chyběly příjmy. Další opatření dle vývoje situace, popsala Marcela Kůrková.

Ani v Brně se nechystají snižovat teplotu vody, protože to nepovažují za vhodný nástroj snížení nákladů a méně zákazníků by pak chodilo plavat. Nemluvě např. o školním plavání, kdy by pro malé neplavce, kteří se teprve učí plavat, mohlo být výraznější snížení teploty vody i zdravotně rizikové, podotýká Michaela Dittrichová, tisková mluvčí společnosti Starez provozující v Brně několik sportovišť. Radka Wallerová, šéfredaktorka serveru Vitalia.cz, vysvětluje, že nejde jen o pohodlí sportovců. Pokud někdo například plave proto, aby si zpevnil svaly a zhubnul, v teplé vodě to jde lépe. Také pro lidi, kteří mají potíže s klouby či páteří a pro které je plavání samo o sobě vhodným sportem, představuje studenější voda problém. Když jim klouby prochladnou, může to jejich potíže zhoršit, uvedla.

Jaká opatření chystají fitness centra?

David Lörincz z Hammer Gym Chrudim serveru Podnikatel.cz prozradil, že v průběhu roku museli zvýšit hodinové sazby zaměstnancům a jejich dodavatelé postupně zvyšovali ceny u produktů ,které prodávají na baru, tudíž museli nějaké produkty zdražit také. Zřejmě budeme muset přistoupit ještě k jednomu zvýšení cen, ale nechceme tyto produkty vyměnit za sice levnější, ale třeba méně kvalitní. Chceme si udržet kvalitu, doplnil. Jana Havrdová potvrdila, že všichni provozovatelé hledají úspory na nákladech, šetří vodou, využívají např. dešťovou vodu na splachování, vyměňují žárovky za LED svítidla. Obecně je podle ní na trhu cítit opatrnost, provozovatelé nenakupují nová vybavení, nerealizují plánovaná rozšíření apod. Snaží se v nejisté době přežít za rozumných podmínek, chtějí si udržet klienty. Všichni shodně říkají, že situace je sice těžká, ale stále mnohem lepší než za pandemie, kdy museli mít úplně zavřeno, podotýká.

Jednou z možností, jak by mohla sportoviště ušetřit, je například snížení teploty vody na sprchování, případně také zpoplatnění sprch. Podle Jany Havrdové je to otázka obchodní strategie každého fitness centra, ale z jejích zkušeností i přes zvýšené náklady zatím nikdo nepřistupuje k razantnějšímu snížení kvality služeb. Opatření se mohou týkat např. poplatku za půjčení ručníků, které byly dříve poskytovány zdarma, uvádí dále konkrétní příklad. Obáváme se, že snížení teploty vody ve sprchách by vedlo ke stížnostem lidí, co se sprchují, a zpoplatnění sprch není úplně řešení, které bychom chtěli zavést, myslí si David Lörincz.

Sportoviště si zakládají na komfortu návštěvníků

Jak jsme psali, vláda v rámci úsporných opatření rozhodla o snížení limitu pro minimální teplotu na pracovišti pro nadcházející topnou sezónu. Například v Hammer Gym Chrudim snižovat teploty nehodlají, reálně topí na cca 20 stupňů, což by měla být +/- ideální teplota na sportovišti. Tím jak lidé cvičí, jsou schopni vyhřát plochu i přes 22 stupňů. Ani členové České komory fitness zatím nehlásí, že by snižovali teploty. Podle Jany Havrdové si chtějí vysokou kvalitou služeb udržet klienty. Ke snížení teploty může dojít např. ve velkých prostorech pro raketové nebo míčové hry, naši provozovatelé ale uvažují jen o velmi nízkém snížení teploty a mírnějším zdražení ceny za tyto služby, dodává.

Michaela Dittrichová říká, že jde o minimální teploty, které byly sníženy pro šatny, sprchy, WC a vstupní haly. Oni snížení teplot například ve sprchách nepovažují za vhodné s tím, že přechod z teplot vody bazénu a bazénové haly do sprch musí být pozvolný. Snížení teplot ve sprchách by zase znamenalo zvýšení spotřeby teplé vody, kdy by si zákazník tepelný komfort nahrazoval jiným způsobem. Prostory bazénů jsou navíc natolik provozně propojeny, že tak výrazné změny teplot mezi prostory nejsou ani možné, popisuje.

V celém areálu Podolí se snaží šetřit tak, aby dopad pro návštěvníky a sportovce byl minimální. Jan Bezděk si neumí úplně představit, že by byli nuceni přistoupit ke snížení teplot v prostorách. Musíme si, podle něj, uvědomit, že případné snížení teplot v šatnách nebo ve sprchách ovlivní nejen návštěvnost, ale také může ovlivnit klima v prostoru šaten, sprch a ostatních přilehlých prostorách. V případě, že budeme topit ve sprchách na 19 stupňů a ve sprchách se budeme umývat teplou vodou, tak nám vznikne veliké množství vodní páry, která může zapříčinit problémy na zařízení i stavebních konstrukcích, vysvětluje.

Pomohly by sportovištím alternativní zdroje energie?

Jana Havrdová zmiňuje, že ti provozovatelé sportovišť, co jsou ve vlastních prostorech, už často využívají solární panely nebo tepelná čerpadla. Někteří plánují rekonstrukce, kde se tato opatření zohlední. V roce 2004 byl instalován systém solárních kolektorů, kterým je ohřívána voda ve venkovním aquaparku nebo ve vnitřním plaveckém bazéně 25 m. Letos bylo investováno do doplnění solárního systému: spočívalo v napojení ohřevu bazénové vody dětského relaxačního bazénu a boileru TUV, vyjmenovává Marcela Kůrková. Budova Hammer Gym Chrudim je nedávno rekonstruovaná. Zateplená, topení tepelným čerpadlem atd., takže energetickou náročnost už není moc jak zlepšit, uvádí David Lörincz.

V Brně mají zavedena opatření k úsporám energií prostřednictvím měření a regulace strojoven, postupně řeší přechody na modernější a úspornější zařízení a ve spolupráci se Statutárním městem Brno řeší alternativní zdroje energií (např. využití FTV). V Podolí přemýšleli i nad alternativními zdroji energie, ale areál velký, jako je ten jejich, nemůže během krátké doby přepnout na jiný alternativní zdroj. Areál na to není technicky přizpůsobený a náklady na zavedení alternativního vytápění se mohou vyšplhat do desítek milionů, které aktuálně nemáme k dispozici, přiznává Jan Bezděk. Iva Rokosová popisuje, že o alternativních zdrojích energie uvažují dlouhodobě a už před současnou energetickou krizí se snažili pracovat na možných úsporách energií: počínaje výměnou stávajícího osvětlení za LED osvětlení, přes úspory v oblasti vytápění – maximálního využití dodávané páry před jejím vrácením teplárně a úspory v oblasti vody. Momentálně je ve hře i možnost využití fotovoltaiky, která ovšem předpokládá poměrně výraznou investici do začátku, podotýká.

Přečtěte si také:

Jaké dotace mohou podnikatelé využít, aby ušetřili za energie? Máme velký přehled

S každým zdražením ubývá sportovců

Na brněnských sportovištích prozatím drží stávající ceny. Uvidíme samozřejmě, jak se budou vyvíjet ceny elektrické energie a tepla na rok 2023 a také jak se bude vyvíjet inflace, která má vliv i na ostatní náklady na provoz, říká Michaela Dittrichová. Podle Davida Lörincze budou určitě muset zdražovat, a to hlavně vstupné a permanentky. Je možné, že někteří lidé se třeba přesunou do levnějších, ale méně kvalitních fitness center, ale neočekáváme nějaký výrazný propad v návštěvnosti z důvodu vysoké kvality našeho fitka ve srovnání s konkurencí, myslí si. Podle Jany Havrdové většina provozovatelů v průběhu letošního roku mírně zdražila a ceny vstupů i členství tak vzrostly cca o 20 %. Klientů ale chodí hodně a návštěvnost se ve většině velkých center blíží k předcovidovým měsícům. Chování návštěvníků se mění pouze v tom směru, že preferují krátkodobá členství před dlouhodobými závazky (kupují měsíční nebo čtvrtletní členství místo ročního), popř. kupují jednorázové vstupy. Klienti jsou opatrní, nechtějí se dlouhodobě vázat, popisuje.

Jan Bezděk vysvětluje, že pokud snížíte komfort (například snížení teploty), tak již toto bude mít za následek úbytek návštěvníků. A pokud by ještě byli nuceni (a zatím to opravdu vypadá, že budou nuceni) přistoupit i ke zdražení vstupného, tak úbytek návštěvníků bude větší než doposud. Zdražení by se přitom týkalo nejen sportující veřejnosti, ale také škol nebo sportovních klubů. Také Marcela Kůrková si myslí, že návštěvnost skutečně poklesne, a to možná ne tak kvůli situaci konkrétně v jejich bazénu, ale celkově ve společnosti (inflace, zdražování, nejistota, atd.). Věříme, že i přesto si udržíme postavení nejnavštěvovanějšího zařízení v Jihočeském kraji. Cestu vidíme v dalším zkvalitňování služeb. Snažím se personál vést k tomu, aby lidem u nás bylo příjemně, a stavíme na vstřícné a rodinné atmosféře, popisuje. Otázkou pro nás zůstává, jak velký bude rozdíl mezi počty zákazníků po zvýšení ceny vstupného při zachování současného komfortu a mezi počty zákazníků, kteří zaplatí stávající cenu vstupu při omezení zaužívaného komfortu, což je např. omezení teploty vzduchu, případně vody, říká Iva Rokosová.

Přestat se hýbat je rizikové

Server Podnikatel.cz v souvislosti s dopady šetření sportovišť oslovil Ministerstvo zdravotnictví ČR s tím, jestli podle nich možná opatření považují za rozumný krok. Dále se zajímal o to, zda tato opatření nemohou odradit lidi od sportu, a neplánují proto sportoviště nějak podpořit. Tiskové oddělení ministerstva zdravotnictví nás odkázalo na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR nebo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR s informací, že ministerstvo spolupracovalo s MPO na přípravě minimálních hodnot v některých vybraných veřejných stavbách, ale toto téma vyžaduje reakci dvou zmíněných resortů. Ty se před vydáním tohoto článku nevyjádřily.

Radka Wallerová podotýká, že mnoho lidí si myslí, že by se měli dostatečně hýbat hlavně proto, aby shodili nebo si udrželi váhu, ale tak to není. Díky pohybu jsme především v celkově lepší kondici a zdravější, a to dokonce i tehdy, když třeba nejsme zrovna hubení. Pokud se přestaneme hýbat, stoupá riziko, že budeme mít potíže s tlakem a srdcem, hrozí nám cukrovka, stoupá riziko mozkové mrtvice, čekají nás větší potíže s klouby či třeba rychlejší rozvoj osteoporózy, popisuje s tím, že zvláště pro lidi ve středním věku je třeba zmíněné plavání dobrou volbou a byla by škoda, kdyby se mu přestali věnovat. Na druhou stranu, zdravě cvičit nebo se hýbat se dá i v přírodě, ale v zimě je to pochopitelně těžší. Pořád ještě je tu možnost cvičit doma, třeba podle videí nebo mobilních aplikací, jejichž nabídka je naštěstí velká, uzavírá.