Spotřebou piva jsme se propadli do 60. let minulého století a pivovary přišly o jeden a půl milionu hektolitrů piva. V roce 2020 svou činnost ukončilo zhruba 500 hospod a letos se očekávají další stovky.
Covid neušetřil ani minipivovary, 25 z nich v reakci na covid přerušilo výrobu, zakonzervovalo zařízení a čekají na lepší časy. Čtyři úplně skončily. Říká v rozhovoru pro server Podnikatel.cz výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.
Paní ředitelko, jak konkrétně se projevila pandemie na spotřebě piva?
Dalo se očekávat, že nebudeme výskat nadšením, ale ten výsledek je stejně skličující. Spotřebou piva jsme se propadli do 60. let minulého století, přišli jsme o jeden a půl milionu hektolitrů piva. Roční spotřeba piva na obyvatele u nás v roce 2020 dosáhla 135 litrů a za pokles samozřejmě mohou koronavirové restrikce a omezení provozu hospod a restaurací v tuzemsku, ale i v zahraničí. A přitom ještě v letech 2018 a 2019 se českému pivovarnictví dařilo velmi dobře, produkce stoupala a v roce 2019 jsme zaznamenali rekordních 21,6 milionu hektolitrů. A na zahraničních trzích jsme trhali rekordy nepřetržitě 10 let. Takže loňský rok byl opravdu velký zásek.
A jak se to projevilo na odběrech ze strany restaurací? Jaký zde registrujete propad?
Zatímco v roce 2019 se z celkové spotřeby piva v Česku v restauracích vypila třetina, o rok později to byla už jen čtvrtina. Podíl piva on trade (to je to, které bylo vypité v hospodách, versus off trade, to je to, co se prodává v prodejnách) činilo 26 ku 74. Meziročně jsme poklesli v segmentu on trade o 31 procent. To je strašně moc. Doplatili jsme na to, že jsme tradiční země se silnou pivní hospodskou kulturou. Negativní vliv má nejen samotné zavření hospod, ale i restrikce v podobě zkrácené otevírací doby, zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti, rušení sportovních a kulturních akcí a další omezení. V roce 2020 svou činnost ukončilo zhruba 500 hospod a letos se očekávají další stovky.
Situaci kolem pivovarů se budeme ještě věnovat. Nyní mě spíše zajímá, jak se dokázaly pivovary přizpůsobit vzniklé situaci? Hledaly cesty, jak alespoň částečně zmírnit svoji ztrátu?
Všichni se museli přizpůsobit a naučit se novým věcem, jinak by nepřežili. Každý se musí i nyní snažit prodat pivo tak, jak umí, například změnou distribučních kanálů. E-shopy jsou dnes už v podstatě běžnou záležitostí. Vzrostla poptávka po pivu v lahvích a plechovkách. Pivovary proto investovaly do stáčecích linek a zaznamenali jsme, že místo velkých padesátilitrových sudů se plní ty s menším objemem. Enormní zájem je o patnáctilitrové sudy. Jednu dobu na trhu dokonce úplně chyběly a pivovary si je mezi sebou vzájemně zapůjčovaly, stejně tak, jako si třeba pomáhaly do doby, než si pořídily stáčírny na plechovky.
Musím pochválit pivovarské, že solidarita v našem oboru byla opravdu veliká. A pivovary pomáhaly a pomáhají přímo i hospodským a restauratérům. Například na vlastní náklady sanitují výčepní zařízení, dodávají desinfekci, ochranné pomůcky, pomáhají s hygienickými opatřeními.
Na podporu čepovaného piva z okének jsme dodávali hospodám prázdné pet lahve, aby si zákazníci mohli pivo odnést s sebou. A pivovary pomáhaly nejen hospodám, ale také s rozvozem vakcín. Zdarma distribuovaly nealkoholické pivo pro pracovníky bezpečnostních složek a zaměstnanci pivovarů se podíleli na trasování pro krajské hygieny.
Před pandemií byl boom minipivovarů, do kterých byly investovány nemalé prostředky. Máte zde nějakou zpětnou vazbu, jak jsou na tom minipivovary nyní?
Zhruba 25 minipivovarů v reakci na covid přerušilo výrobu, zakonzervovalo zařízení a čekají na lepší časy. Čtyři úplně skončily a prodaly technologii. V současné době se řeší, jestli pozastavené minipivovary budou mít po obnovení činnosti stejné majitele. Samozřejmě ale existují i minipivovary, kterým krize přitáhla zákazníky. Ty svou výrobu zvýšily, byť jim klesl obrat. Záleží zde hodně na lokalitě, zda jde o město, vesnici či turistické místo. Celkový pokles výroby v minipivovarech je asi třicetiprocentní a celostátní výstav klesl přibližně o osm procent.
Když se podíváme na tu situaci zpětně, co měla vláda podle vás udělat lépe pro to, aby byznys pivovarů nebyl tak výrazně postižen?
Shrnula bych to do několika bodů. Mělo se postupovat na základě dat a analýz, nikoliv pocitů a toho, co se děje na sociálních sítích. Nedávat zmatečné a často se měnící informace z různých vládních zdrojů. Neměl se náš byznys nechat takto zdecimovat. Víme, že například ve Španělsku byly restaurace otevřeny, ale mají přísnější podmínky provozování. Toho jsou schopny i české hospody. Dále to měly být smysluplné a fungující kompenzace, protože podmínka padesátiprocentních ztrát je pro pivovarské absolutně nepřijatelná. Přeci jen ten, kdo dosáhl ztráty pětatřicet až pětačtyřicet procent, na tom také není dobře, takže kompenzace měly být i odstupňované. A v neposlední řadě se také jedná o komunikaci mezi vládou a námi a o společné hledání řešení.
Zanedlouho se otevřou restaurační zahrádky. Zajímalo by mě v tomto ohledu, zda očekáváte rychlý návrat tržeb? A to i díky tomu, že lidé na posezení ve své oblíbené hospůdce už netrpělivě čekají.
Připravujeme se na rozvolňování intenzivně. Těší nás, že se blíží den, kdy se tak stane. Zpočátku očekáváme velkou euforii a vysokou návštěvnost, opět to vidíme na příkladu v zahraničí. Virus však nezmizí a musíme se naučit s ním žít. Vláda, hygienici a další instituce budou i nadále naše životy a podnikání ovlivňovat různými protivirovými regulacemi a omezeními. A i proto jsme spustili projekt Bezpečná restaurace. Ten se skládá ze dvou částí. Tou první je sada opatření na straně provozovny, které naši hospodští zvládnou bez problémů implementovat, a druhou částí je komunikace směrem k hostům, aby i oni dodržovali pravidla stanovená hygienou.
V posledních dnech se také hovoří o aplikaci, kterou zákazník ukáže provozovateli s tím, že má zelenou, tedy že je negativní, po prodělaném covidu, nebo očkovaný a že tedy může bez obav restauraci navštívit. Víte o této aplikaci? Dostaly se k vám nějaké informace?
Pro nás určitě každá možnost, která by pomohla otevřít gastronomické provozovny, je vítaná. Všechno by ale mělo být, dle nás, založeno na bázi dobrovolnosti. Je jasné, že pro hospodu, která má venku zahrádku na 10 míst a vevnitř na pět, tak asi takovou aplikaci řešit nebude. Naopak ve městech vidím, že by ochota používat podobnou aplikaci byla určitě větší. Proto i v tomto případě by se mělo postupovat individuálně, určitě by to nemělo být hospodským nařizováno.
Co vy osobně byste uvítala ze strany státu, aby se pivovarnický byznys nastartoval rychleji?
Nahlížím na to spíše z dlouhodobějšího hlediska, kdy je nutné podpořit pivovary, minipivovary a celou gastronomii. Vzory jsme hledali v zahraničí a vím, že tam dochází ke snižování DPH nebo spotřebních daní. Na pomoc postiženým oborům je také určen národní program obnovy. Komunikovali jsme proto i s ministryní Dostálovou (Klára Dostálová – ministryně pro místní rozvoj, pozn. redakce), která nám přislíbila masivní marketingovou kampaň. Ta by měla ukázat, že provozovny budou bezpečné a že hosti jsou stále u nás vítáni.
Ale hlavně my už opravdu nechceme žádné další zavírání a omezování provozů. Proto opakovaně upozorňujeme, že by bylo vhodné konzultovat opatření a jejich rozsah primárně s námi.
To znamená, než aby zase docházelo k nějakému budoucímu zavírání, tak byste spíše uvítali, aby vám vláda začala konečně naslouchat a zasedla s vámi k jednomu jednacímu stolu, kde byste si případná opatření společně nastavili?
Určitě. Toto bychom velmi uvítali. Voláme po komunikaci mezi námi, vládou a odbornou veřejností neustále. Vidíme, že v některých zemích to funguje. Opět uvedu příklad Španělska, který máme dobře zmapovaný. Tam hned při první vlně vznikla platforma, která se jmenuje Vše pro hotely, restaurace a gastronomii, a společně s vládou připravuje plán uvolňování, nebo naopak uzavírání tak, aby se mohly vyjádřit všechny zúčastněné strany.
Před námi je léto, zatím to vypadá, že by mohlo být v rámci mírných opatření. Jak se pivovary chystají na letošní sezónu? Chystají nějaké pivní speciály, na které bychom se mohli už dopředu těšit?
Minulé léto se pivovarům povedlo. Nenahradilo to sice ztráty z celého roku, ale bylo krásné počasí, dlouhá sezóna bez omezení a lidé se do hospody a na posezení s kamarády u piva těšili. Věříme, že i letos nám budou takto věrní. Pivovary už nyní vaří a připravují novinky pro milovníky piva. Uspokojeni budou určitě ti, kteří preferují klasiku, i ti, kteří vyhledávají netradiční piva. Připravují se různá ochucená piva, nealkoholická piva, minipivovary určitě přijdou s přehršlí nových a nezvyklých chutí a já osobně se těším na pšeničná, protože to jsou má oblíbená piva. Český pivní trh se jistě změní, ale to čepované pivo s pořádnou pěnou, to nám Čechům určitě zůstane.
A vaše poslední slovo na závěr? Co byste popřála jak pivovarům, tak i zákazníkům pro následující měsíce i roky?
Ráda bych se rozloučila pivovarnickým Dej Bůh štěstí. Používalo se u těch, kteří pivo vyráběli, ale poplatné je to i v současné situaci. Štěstí už potřebujeme a určitě se všichni těšíme do hospody na kamarády, na pivo a na krásné léto.
ČLÁNKY DO MAILU