Odstoupení od smlouvy upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Pro ukončení smlouvy odstoupením není potřeba souhlasu druhé smluvní strany, přičemž občanský zákoník přesně vymezuje případy, ve kterých lze od smlouvy odstoupit.
Rozsáhlá novela občanského zákoníku, která vstoupila v účinnost dne 6. 1. 2023, zavedla mimo jiné i několik novinek týkajících se odstoupení od smluv uzavíraných se spotřebiteli, které posilují postavení spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách.
Obecně k problematice odstoupení od smlouvy spotřebitelem
Kromě obecných důvodů pro odstoupení od smlouvy upravených v ustanovení § 2001 a násl. občanského zákoníku, podle nichž je možné od smlouvy odstoupit z důvodu tzv. podstatného porušení smlouvy, může spotřebitel odstoupit také od smlouvy uzavírané s podnikatelem za podmínek uvedených v § 1829 a násl. občanského zákoníku. Podle uvedeného ustanovení má spotřebitel právo z jakéhokoliv důvodu, nebo dokonce i bez udání důvodu odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů za předpokladu, že smlouva byla uzavřena distančním způsobem (např. přes internet, po telefonu) nebo mimo běžné obchodní prostory (např. u spotřebitele doma, na ulici, na zájezdu organizovaném podnikatelem za účelem propagace zboží atp.).
Jestliže je předmětem závazku koupě zboží, končí lhůta pro odstoupení od smlouvy uplynutím čtrnácti dnů ode dne, kdy spotřebitel zboží převezme, a to buď přímo od prodejce, nebo od dopravce. Je-li předmětem smlouvy dodávka vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo v určitém množství, tepla z dálkového vytápění nebo poskytnutí digitálního obsahu, který není dodán na hmotném nosiči, končí lhůta pro odstoupení uplynutím čtrnácti dnů ode dne uzavření smlouvy. Prodávající je, jakožto podnikatelský subjekt, současně povinen spotřebitele o právu na odstoupení od smlouvy ve čtrnáctidenní lhůtě výslovně poučit (např. ve smlouvě či v obchodních podmínkách). Pokud tak neučiní, může spotřebitel od smlouvy odstoupit dokonce až ve lhůtě jednoho roku od uplynutí výše popsané čtrnáctidenní lhůty (tj. v celkové lhůtě jednoho roku a čtrnácti dnů od uzavření smlouvy či předání zboží).
Jestliže podnikatel spotřebitele o odstoupení od smlouvy poučí později, začne čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení běžet až dnem, kdy spotřebitel takové dodatečné poučení od podnikatele obdrží. Pokud tedy podnikatel chce, aby spotřebiteli běžela pouze zákonná lhůta pro odstoupení od smlouvy v délce čtrnáctí dnů (a nikoliv v délce jednoho roku a čtrnácti dnů), je potřeba spotřebitele o právu na odstoupení poučit ještě před uzavřením smlouvy (resp. společně s ním). Takovéto poučení musí podle zákona obsahovat základní podmínky, lhůtu a postup pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy, jakož i vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy.
Novinky týkající se odstoupení od spotřebitelských smluv
Spotřebitel může nově podle zákona odstoupit od smlouvy jakýmkoliv jednoznačným prohlášením učiněným vůči podnikateli (např. prohlášením učiněným ústně za přítomnosti podnikatele, písemně prostřednictvím poštovních či kurýrních služeb, elektronicky prostřednictvím e-mailu nebo webových stránek podnikatele atp.). Podnikatel tím pádem nemůže po spotřebiteli vyžadovat jakékoliv formální požadavky na odstoupení od smlouvy. Jestliže podnikatel spotřebiteli umožňuje odstoupit od smlouvy prostřednictvím vzorového formuláře, který podnikatel poskytuje na svých internetových stránkách, musí bez zbytečného odkladu spotřebiteli v textové podobě (např. potvrzením v e-mailu) potvrdit, že od něho formulář s odstoupením od smlouvy přijal.
Novela občanského zákoníku zavádí zcela novou devadesátidenní lhůtu pro dostoupení od smlouvy, pokud byl spotřebitel poškozen na svých právech tzv. nekalými obchodními praktikami podnikatele. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“) ve svém ustanovení § 4 definuje nekalé obchodní praktiky jako jednání podnikatele vůči spotřebiteli, které je v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit rozhodování spotřebitele tak, že může učinit takové obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Podnikatel může např. spotřebiteli tvrdit, že zboží bude dostupné jen po určitou dobu, aby ho tak přesvědčil k jeho koupi.
Pokud tedy podnikatel vůči spotřebiteli činí jednání naplňující definici nekalých obchodních praktik, může spotřebitel buď využít práva na odstoupení od smlouvy v prodloužené devadesátidenní lhůtě, nebo namísto odstoupení požadovat přiměřenou slevu z ceny v rozsahu odpovídajícím závažnosti a povaze nekalé praktiky. Spotřebitelská novela neopomíjí ani šmejdské praktiky, spočívající například v nevyžádaných návštěvách domácností spotřebitelů (tzv. podomní prodej) nebo v prodejních organizovaných akcích, zaměřených především na seniory. V takovýchto případech budou mít spotřebitelé rovněž delší zákonnou lhůtu na odstoupení od smlouvy uzavřené s podnikatelem, která bude prodloužena ze stávajících čtrnácti na třicet dní.
Novinky v pravidlech pro odstoupení od spotřebitelských smluv
Spotřebitelská novela přináší v pravidlech pro odstoupení od spotřebitelských smluv tři důležité novinky, které posilují ochranu spotřebitele jakožto slabší strany. Spotřebitel může nyní od smlouvy odstoupit jakýmkoliv prohlášením vůči podnikateli, kterým dává najevo jednoznačný záměr, že od smlouvy odstupuje. Právní akt odstoupení je nově oproštěn od jakéhokoliv formalismu.
Další novinkou je zavedení devadesátidenní lhůty pro odstoupení od smlouvy v případě, že je spotřebitel „obětí“ nekalých obchodních praktik podnikatele. Poslední, avšak neméně důležitou, je nově zavedená delší třicetidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy, která byla uzavřena mimo obchodní prostory během výletu organizovaného podnikatelem nebo při podomním prodeji u spotřebitele doma.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí