Při srážkách výživného ze mzdy je nutné si uvědomit, z jakého titulu se sráží. Zda se jedná o výkon rozhodnutí nebo o dohodu o o srážkách ze mzdy a jiných příjmů k uspokojení pohledávky výživného uzavřenou podle § 551 občanského zákoníku.
Pohledávky výživného patří dle ustanovení § 279 odst. 2 občanského soudního řádu mezi přednostní pohledávky, a to pohledávky, které mají v rámci druhé třetiny zbytku čisté mzdy absolutní přednost před ostatními typy přednostních pohledávek. Pohledávky výživného jsou přednostními pohledávkami jak v případě, že srážky ze mzdy byly uloženy nařízením výkonu rozhodnutí nebo jsou vymáhány exekučně, tak i v případě, že byly dohodnuty dohodou o srážkách ze mzdy dle § 551 občanského zákoníku. Není tedy rozhodující, na jakém základě má dojít k uspokojení takové pohledávky,
uvedla pro server Podnikatel.cz Jana Tvrdíková z Advokátní kanceláře Pajerová. Zásadní rozdíl je však v zápočtu pohledávek. Pro výkon rozhodnutí, tj. exekuci platí: Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. V případě, že je výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy dle § 551, tyto vyživované osoby se naopak započítávají. Čtěte také: Exekuce a jiné srážky ze mzdy v roce 2011
A kdy je dítě vyživovanou osobou? Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 26. roku věku (§ 11 zákona o státní sociální podpoře), jestliže:
- se soustavně připravuje na své budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,
- z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu, nelze považovat za nezaopatřené dítě. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení (např. nesplňuje podmínku, že v posledních 3 letech odpracovalo alespoň 12 měsíců),
vysvětluje Lukáš Jícha z Exekutorského úřadu Tomáše Vrány Přerov. Dodává, že vyživovací povinnost může být stanovena i jiným osobám, například rodiče vůči dětem. Ovšem musel by ji stanovit soud, jinak se k ní ve výkonu rozhodnutí nepřihlíží.
ČLÁNKY DO MAILU