Novela zákona o daních z příjmů, takzvaný daňový balíček, přináší nový limit srážkové daně. Pro správné zdanění je třeba znát pravidla.
Nový limit pro srážkovou daň
Novelou zákona se od roku 2018 mění zdanění srážkovou daní při neučiněném prohlášení k dani. Konkrétně se jedná o ustanovení § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů:
Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou po zvýšení podle odstavce 12 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1
- a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
- b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2500 Kč.
Nová pravidla (zjednodušeně):
- Srážková daň se použije při neučiněném (nepodepsaném) prohlášení dani. Pokud zaměstnanec podepíše u zaměstnavatele tiskopis Prohlášení k dani, využije se vždy daň zálohová. Čtěte také: S čím vším se musí zaměstnavatelé v roce 2018 vypořádat
- Nově zavedený limit srážkové daně platí pro všechny poplatníky s příjmy ze závislé činnosti (zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů). Vztahuje se například na odměny z dohody o pracovní činnosti, pracovní poměry na kratší pracovní úvazky, odměny za výkon funkce právnických osob, náhrady ušlého výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti při pracovních úrazech, odměny zastupitelstva, odměny člena volební komise apod.
- Změna se použije poprvé při zúčtování mezd za měsíc leden 2018.
- Limity jsou nyní dva: měsíční odměna z dohod o provedení práce v úhrnu u jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele 10 000 Kč a 2500 Kč pro ostatní příjmy v měsíčním úhrnu (opět u jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele). Jedná se o dva samostatné základy daně.
- Limit pro srážkovou daň se posuzuje z hrubé mzdy (před případným zvýšením o pojistné zaplacené zaměstnavatelem), ale daň se sráží ze superhrubé mzdy (jsou-li odvody). Čtěte také: Od února 2018 se mění podmínky pro nemocenské u dohod
- Poplatník může tuto daň považovat za konečnou, případně si na konci zdaňovacího období podat daňové přiznání a tyto příjmy zde (obdobně jako u dohod o provedení práce) zahrnout. Takto mohou postupovat pouze rezidenti ČR nebo nerezidenti z EU a EHP. I nadále je zachována možnost u posledního plátce (zaměstnavatele) dodatečně učinit prohlášení k dani.
- Je vydán nový vzor tiskopisu potvrzení pro srážkovou daň (dosud pouze pro dohody o provedení práce). Zde se zahrnou jak odměny z dohod o provedení práce, tak ostatní příjmy zdaněné srážkovou daní.
- Základ daně pro srážkovou daň se při výpočtu zaokrouhluje na celé Kč dolů a vypočtená daň rovněž na celé Kč dolů (ve prospěch poplatníka). Zasílá se na číslo účtu určené pro odvod srážkové daně a vyúčtovává způsobem určeným pro vyúčtování srážkové daně (takzvaně žluté vyúčtování podávané nejpozději 1. dubna po skončení zdaňovacího období).
Více základů daně
Z výše uvedeného je zřejmé, že poplatník s různými druhy příjmů bude mít více základů daně.
Příklady (ve spolupráci s Generálním finančním ředitelstvím):
1. Zaměstnanec neučinil prohlášení k dani. V měsíci únoru 2018 má příjem z pracovního poměru a souběžně (na jiný druh práce) odměnu z dohody o pracovní činnosti. Pracovní poměr mzda 1800 Kč (zkrácený úvazek) + dohoda o pracovní činnosti 500 Kč. Jakým způsobem se budou danit jeho příjmy?
Pokud poplatník neučinil prohlášení k dani, bude způsob zdanění záležet na výši příjmů, které se zahrnují pod ustanovení § 6 odst. 4 písm. b zákona o daních z příjmů. Znamená to, že všechny příjmy v úhrnu s výjimkou příjmů z dohod konaných mimo pracovní poměr.
Celková výše pro zdanění dle písm. b) je v úhrnu částka 1800 + 500 = 2300 Kč. Bude zdaněno srážkovou daní, tj. jeden vyměřovací základ.
2. Zaměstnanec neučinil prohlášení k dani. V měsíci únoru 2018 má příjem z pracovního poměru a souběžně (na jiný druh práce) odměnu z dohody o pracovní činnosti. Pracovní poměr mzda 25 000 Kč + dohoda o pracovní činnosti 2000 Kč. Jakým způsobem se budou danit jeho příjmy?
Vzhledem k tomu, že mzda činí 25 000 Kč a tím je překročen limit pro písm. b), nelze využít ani limit pro písm. b) pro samotnou dohodu o pracovní činnosti. Příjmy je nutno sečíst. Z toho plyne, že částka bude zdaněna zálohovou daní. Nejedná se o příjmy malého rozsahu do úhrnného limitu 2500 Kč.
3. Zaměstnanec neučinil prohlášení k dani. V měsíci lednu 2018 byla zúčtována odměna jednatele 2499 Kč a současně dohoda o provedení práce 10 000 Kč. Jak budou zdaněny jeho příjmy?
Poplatník neučinil prohlášení k dani a jedná se o dva samostatné základy daně pro zdanění srážkovou daní. Odměna z dohody o provedení práce se zahrne do limitu podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů a odměna jednatele do limitu podle písm. b). Zaměstnanec již nemusí své příjmy vyúčtovávat (konečná srážková daň, nemá povinnost podat daňové přiznání). Nebo je na základě potvrzení zaměstnavatele o zdanění příjmů srážkovou daní zahrne po skončení zdaňovacího období do svého daňového přiznání a započítá na celkovou daňovou povinnost. Další možností je dodatečný podpis prohlášení k dani u svého posledního zaměstnavatele. Ovšem za předpokladu, že současně nemá podepsáno pro jiného plátce. Čtěte také: Jak je to se sociálním a zdravotním pojištěním, když začnete dělat na dohodu?
Změna se může jevit jako nepodstatná. Stále se z pohledu poplatníka jedná o 15% daň. Ovšem v případě zdanění srážkovou daní nemá poplatník povinnost podání daňového přiznání, což řada zaměstnanců s nejrůznějšími drobnými souběžnými příjmy uvítá. Opět mohou svého zaměstnavatele žádat o roční zúčtování příjmů.
ČLÁNKY DO MAILU