Srážky ze mzdy: Omezená povinnost zaměstnavatele

Srážka ze mzdy. Údaj, který najdete na své výplatní pásce. Jedná se o částky sražené ze mzdy, které jsou poukazovány na účet jiné fyzické či právnické osoby. Zaměstnavatel je povinen srážky provádět. Srážky lze realizovat bez souhlasu zaměstnance, podle dohod o srážkách ze mzdy nebo na základě exekuce.

Srážky ze mzdy se týkají nás všech

Srážky ze mzdy jsou stanoveny zákoníkem práce. Zákon rozlišuje 3 situace, kdy lze srážet ze mzdy:

1. Srážka je stanovena zákonem.
2. Byla uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy.
3. K úhradě členských příspěvků členem odborové organizace.

Zákon a srážky ze mzdy, co si může zaměstnavatel dovolit?

Srážky stanovené zákonem jsou především zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, platba sociálního a zdravotního pojistného. Z toho vyplývá, že srážkou ze mzdy jsou i tyto přednostně prováděné srážky. Po odečtení těchto srážek se vypočítá z hrubého příjmu čistá mzda. Ostatní srážky se už provádějí ze mzdy čisté. Zákon umožňuje provést zaměstnavateli srážky ze mzdy i bez souhlasu zaměstnance. § 147 zákoníku práce taxativně uvádí případy, kdy lze srážku provést:

• záloha na mzdu nebo plat,
• nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady a jiné nevyúčtované provozní zálohy,
• náhrada mzdy nebo platu za dovolenou.

Zaměstnavatel může uplatnit bez souhlasu srážku ze mzdy jen ve výše uvedených případech. Není možné si automaticky srazit např. náhradu za škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá. Pokud zaměstnavatel provede ze mzdy zaměstnance jinou srážku bez dohody o srážkách ze mzdy, dopouští se přestupku a může mu být uložena pokuta až do výše 2 mil. Kč.

Příklad z praxe:

U záloh na mzdu nebo plat či náhrady mzdy nebo platu za dovolenou může provést zaměstnavatel srážku ze mzdy v případě, že zaměstnanec na tuto částku ztratil právo. Např. když byla vyplacena záloha na mzdu, přičemž nebyly splněny podmínky pro její přiznání, zaměstnanec musí zálohu nebo její část vrátit. K takovému případu může dojít tehdy, když je mzda vyplácena na dvakrát – záloha a doplatek. Může to být např. v období pracovní neschopnosti. Zaměstnanci vyplatíme zálohu na mzdu k 5. dni v měsíci, zaměstnanec začátkem měsíce onemocní a tím může nastat situace, že zaměstnanci nevznikne nárok na mzdu ani ve výši vyplacené zálohy.

Výkon rozhodnutí – exekuce je další případ, kdy zaměstnavatel provádí srážky bez dohody o srážkách ze mzdy.

Srážky provede zaměstnavatel podle rozhodnutí:

• soudu,
• soudním exekutorem,
• správcem daně (finanční úřad),
• úřední exekuce.

Dohody o srážkách ze mzdy

Zákon zná pouze 3 typy dohod o srážkách ze mzdy:

1. Dohoda o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávky zaměstnavatele,
2. Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů podle občanského zákoníku,
3. Dohoda o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance.

Dohoda o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávky zaměstnavatele

Dohoda musí být výhradně písemná, jinak pozbývá platnosti. Nejčastější případ, kdy se dohoda uzavírá, je náhrada škody, za kterou zaměstnanec zaměstnavateli odpovídá. Může se jednat ale i o zaplacení odebraných potravin a nápojů v závodním stravování. V takovém případě se na srážky ze mzdy většinou již počítá v pracovní smlouvě. Je však nezbytné, aby zaměstnanec každý měsíc odsouhlasil výši úhrady za závodní stravování.

Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů podle občanského zákoníku

Dohoda musí být opět písemná, jinak není platná. Dohodu předkládá zaměstnavateli zaměstnanec nebo i věřitel, zaměstnavatel si kopii či fotokopii této dohody založí. Předmět srážek ze mzdy na základě této dohody se zužuje k 1.1.2007 pouze na uspokojení pohledávky výživného podle zákona o rodině. Pokud zaměstnanec předloží dohodu, která se je uzavřena před 1.1.2007 a netýká se úhrady výživného, zaměstnavatel tuto dohodu odmítne.

Zúžení na dohody o srážkách na platby výživného odlehčilo především zaměstnavatelům, kteří již nemusí provádět srážky ze mzdy např. jako splátky kreditním a úvěrovým společnostem. Zaměstnanec si musí zajišťovat úhradu sám.

Dohoda o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance

Zákon neupravuje náležitosti této dohody, nepožaduje se tedy ani písemná forma. Písemné uzavření dohody je však důležité v případě, že je nutné prokázání dne, kdy pohledávka nabyla pořadí. Tato dohoda je jakýsi návrh zaměstnance, aby zaměstnavatel srážel zaměstnanci ze mzdy dluh. Zaměstnavatel však nemusí na tento návrh přistoupit. Lze také dohodnout, že zaměstnanec bude hradit zaměstnavateli výši nákladů, které při realizaci srážek ze mzdy vzniknou.

Příjmy, z kterých se srážky provádějí:

• mzda, plat, náhrady mzdy nebo platu a odměny za pracovní pohotovost,
• odstupné popř. obdobná plnění,
• peněžitá plnění věrnostní a stabilizační povahy – např. odměny při pracovních a životních výročích,
• nemocenské dávky, podpory při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství

Jak postupovat, pokud má zaměstnanec více srážek ze mzdy?

Nejprve ze mzdy srážíme zálohu na daň z příjmů, pojistné sociální a zdravotní. Z čisté mzdy pak uplatňujeme srážky podle pravidel.

Pořadí srážek ze mzdy:

1. pohledávky, pro které byla nařízena exekuce,
2. srážky na základě dohod o srážkách ze mzdy uzavřeným mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,
3. srážky na základě dohod o srážkách ze mzdy uzavřených zaměstnancem s jinou osobou než současným zaměstnavatelem,
4. pohledávky zaměstnavatele, které si může zaměstnavatel sám srazit bez souhlasu zaměstnance,
5. srážky odborových členských příspěvků.

V případě, že zaměstnanec zruší pracovní poměr a nastupuje k novému zaměstnavateli, pořadí srážek z bodu 1 až 4 je stále zachováno.

Postup při provádění srážek ze mzdy

1. Stanovení čisté mzdy.

2. Do čisté mzdy připočítáme odměny za vedlejší činnost – jak ze souběžných pracovních poměrů, tak z dohod o pracovní činnosti.

3. Výpočet nezabavitelné částky.

4. Životní minimum: 3126 Kč
5. Normativní náklady na bydlení jednotlivce: 3155 Kč
6. Celkem: 6281 Kč
7. na osobu povinného – nezabavitelná částka se uplatní 2/3 z výpočtové základny,
8. na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní ¼ z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného.
9. manžel, manželka – i když má své vlastní příjmy,
10. dítě, které manželé společně vyživují.
11. Ženatý muž, vyživuje 2 děti.
12. Nezabavitelná částka = 4187,33 + 3140,49,
13. (tj. 1 x manželka a 2 x děti = 3×1046,83 Kč).
14. Nezabavitelná částka je po zaokrouhlení 7328 Kč.

15. Zjištění zbytku čisté mzdy

    
    Zbytek čisté mzdy se rozdíl čisté mzdy a základní nezabavitelné částky. Částka se zaokrouhlí na částku dělitelnou 3.

16. Rozdělení zbytku čisté mzdy na třetiny

    
    Zbytek čisté mzdy se dělí na třetiny. Třetiny mohou činit nejvýše 2093 Kč.
    • Třetina je určena k vydobytí oprávněných osob,
    • třetina slouží na pokrytí přednostních pohledávek, pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému,
    • třetina se vždy vyplatí povinnému.

17. Zbytek čisté mzdy převyšující částku 6281 Kč

    Částka přesahující hodnotu 6281 Kč je plně zabavitelnou částkou. Přednostně jsou z ní hrazeny přednostní pohledávky.

18. Určení přednostních pohledávek

    Přednostními pohledávkami jsou:

    • výživné,
    • náhrady škody způsobeném poškozenému ublížením na zdraví,
    • náhrady za škody z úmyslné trestné činnosti,
    • pohledávky daní a poplatků,
    • pohledávky správy sociálního zabezpečení,
    • náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na náhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
    • pohledávky z přeplatků dávek státní sociální podpory. Maximální přednost mají vždy pohledávky výživného – mají zvláštní postavení při úhradě.

19. Úhrada pohledávek podle pořadí

    Nejprve jsou uspokojeny přednostní pohledávky, na které je vymezena zvlášť 2/3 zabavitelné částky. Další srážky probíhají podle pořadí podle vzniku pohledávky.

Příklad: