Šrotovné patří do šrotu. Přesto asi vstoupí v platnost

Český senát během minulého týdne schválil kompromisní protikrizový balíček. Jeho součástí je i tzv. šrotovné, tedy prémie za sešrotování starého auta při koupi nového. Předkladatelé si od návrhu slibují rozhýbání tuzemského automobilového průmyslu. Zda a kdy šrotovné vstoupí v platnost, bude záležet na rozhodnutí příští vlády.

Šrotovné se však rozhodně nezamlouvá ekonomům, podle kterých jde o nesmyslné opatření. Odborníkům na něm vadí řada věcí. Nejen že šrotovací prémie zvýhodňuje pouze jedno odvětví, nýbrž ani nevytváří novou poptávku po automobilech, jen ji přesouvá v čase. Podle ekonomů tak samotné šrotovné patří do šrotu. Čtěte také: Protikrizový kompromisní balíček dostane do krize rozpočet.

Šrotovné bude činit 30 000 korun

Návrh na šrotovné pochází z řad poslanců ČSSD. Po pádu vlády jej v rámci kompromisu podpořila také ODS. Zákon o podpoře hospodářského růstu a soc.stability zavádí právní rámec pro spuštění šrotovného. Zároveň už také stanovuje parametry šrotovací prémie. Žadatelům bude peníze vyplácet Státní fond životního prostředí. Aby občan šrotovné dostal, musí při koupi nového automobilu sešrotovat svůj vůz, který je starší deseti let. Zároveň vůz na sešrotování musí majitel vlastnit déle než dva roky.

Výše šrotovací prémie činí 30 000 korun v případě, že se kupující rozhodne pořídit automobil s benzinovým nebo naftovým motorem. Cena tohoto nového vozu pak nesmí přesáhnout 500 000 korun. Pokud se občan rozhodně zakoupit auto s alternativním pohonem, dostane šrotovné 60 000 korun a limit na cenu kupovaného vozu bude 700 000 Kč.

Předkladatelé si od opatření slibují dočasné rozhýbání trhu s automobily. Podpora bude poskytována pouze v letech 2009 a 2010. Půjde tedy o dočasné opatření, směřující k oživení trhu s automobily a ekologizaci dopravy, uvádí se v důvodové zprávě k zákonu. Kdy a jestli vůbec šrotovné nakonec vstoupí v platnost závisí na rozhodnutí vlády, které vzejde s podzimních voleb. Není tedy stoprocentně jisté, že se šrotovací prémie bude opravdu vyplácet.

Pokud se šrotovné spustí, objem celkových prostředků bude záležet na dohodě vlády a politických stran. Ministr financí Eduard Janota již dříve v médiích uvedl, že šrotovné se spustí, až to bude pro Česko výhodné. Maximální suma prostředků určená na šrotovné by pak neměla podle Janoty přesáhnout 2,5 miliardy korun. Čtěte také: Jak bude vypadat protikrizová podpora v nezaměstnanosti?

Nejvyšší šrotovné má v Evropě Německo

Šrotovné v Evropě zatím zavedlo 11 zemí včetně sousedního Slovenska, ve kterém proběhly již dvě vlny tohoto opatření. První začala v březnu tohoto roku a šrotovné ve výši 1500 eur využilo 22 000 zákazníků. Zhruba stejný počet lidí využil šrotovací prémii na Slovensku i v druhé vlně na počátku dubna. Tehdy naši východní sousedé vypláceli 1000 eur za sešrotování svého starého vozu.

Nejvyšší šrotovací prémii v Evropě zavedlo Německo, které na koupi nového vozu a likvidaci starého přispívá 2500 euro. Nejnižší šrotovací prémii naopak nabízí Rumunsko, které svým občanům přispívá na koupi nového automobilu 700 euro. Šrotovné také nedávno schválila americká Sněmovna reprezentantů, která plánuje přispívat občanům na koupi auta 4500 dolarů (asi 3200 eur).

Podle ekonomů patří šrotovné do šrotu

Proti šrotovnému se ale jednoznačně staví ekonomové, podle kterých je toto opatření diskriminační, ničemu nepomůže a naopak může ekonomiku poškodit. Šrotovné patří do šrotu. Je prostě férovější nabídnout kvalitní legislativu jakožto odrazový můstek pro podnikatele ve všech oborech, než blbnout s dotacemi, kritizuje opatření Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank.

Návrh zavést na národní úrovni a dokonce v celoevropském rozměru šrotovné je klasickou ukázkou toho, jak cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Stát zasahuje do přirozeného tržního mechanismu, který by si se slabou poptávkou po autech poradil sám. Na tento luxus doplatíme všichni, připojil se Marek Loužek, ředitel pro výzkum Centra pro ekonomiku a politiku.

Ekonomům vadí, že šrotovné pouze přerozděluje spotřebu v čase. Opatření jenom přesune část poptávky z budoucna do současnosti. Novou poptávku však nevytvoří. Lidé, kteří si koupí nové auto kvůli šrotovnému dříve, si jej nekoupí později. V dlouhém období ke zvýšení spotřeby nedojde. Daňoví poplatníci budou platit tento nesmysl ze svých daní, upozornil pro server Podnikatel.cz Marek Loužek.

Analytik Aleš Michl zase připomíná zvýšení DPH na nemovitosti z přelomu let 2007 a 2008. Podle Michla chtěl tehdy málokdo platit vyšší daň, a tak konec roku 2007 vzal značnou část poptávky po bytech roku 2008 i 2009. Čtěte také: Místo zvyšování podpory v nezaměstnanosti raději šrotovné.

Další výtka odborníků směřuje na selektivitu tohoto opatření, které preferuje pouze vybrané odvětví a diskriminuje tak sektory ostatní. Již dříve proto začali požadovat šrotovné též například nábytkáři či obuvníci. Analytici také varují před tím, že nízkopříjmové skupiny se kvůli nákupu nového vozu mohou neadekvátně zadlužit.

Navíc opatření přichází podle některých analytiků stejně pozdě. Stimulace poptávky dává smysl v období největšího ekonomického poklesu, což bylo na přelomu roků 2008 a 2009. Pokud však poptávku chceme podpořit, měli bychom to stejně dělat jinak, domnívá se Tomáš Vlk, analytik společnosti Patria.

Proti šrotovnému se v podstatě staví i členové Národní ekonomické rady vlády (NERV). Všichni oslovení ekonomové z NERVu se na otázku serveru Podnikatel.cz jednoznačně vyjádřili, že pokud by si měli vybrat z výsledného protikrizového balíčku to nejhorší opatření, bylo by to šrotovné. Čtěte více: Dosáhlo se maxima, ale dějinná úloha NERVu ještě nekončí.

Přestože ekonomům se šrotovné nezamlouvá, konečné rozhodnutí o spuštění bude na bedrech příští vlády. Velice tak záleží na tom, kdo vyhraje podzimní předčasné volby. ODS se totiž netají tím, že se jí šrotovné příliš nelíbí a není tak jisté, zda by ho v případě sestavení vlády realizovala.