Stačí fotka dokladu v mobilu, není třeba jej mít na papíře, sepsul NSS celníky

12. 11. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Podnikatel uspěl ve sporu s celníky, kteří mu při kontrole dodávky piva neuznali doklady o převodu piva z daňového skladu, protože je měl jen vyfocené v mobilu.

Argument celníků, že tzv. převodky musí být v papírové podobě, i když to zákon přímo nestanovuje, odmítl jak pražský soud, tak Nejvyšší správní soud (NSS). Ten zároveň upřesnil, že pokud zákonodárce výslovně neurčí, že je z nějakých důvodů třeba trvat na listinné podobě, musí úřad zohlednit technologický i společenský pokrok.

Co se dozvíte v článku
  1. Celníci zabavili 640 litrů piva
  2. Celní úřad si protiřečil
  3. Listinná podoba není třeba, určil soud
  4. Listinná podoba samo o sobě nic nezaručuje
  5. Podle soudu je nutné zohlednit technologický pokrok

Celníci zabavili 640 litrů piva

Jednatele pivovaru JungBerg, který v dodávce vezl 640 litrů piva, zastavili v květnu na dálnici D1 celníci a zahájili kontrolu (místní šetření), zda má v pořádku doklady. Vzhledem k tomu, že objem piva přesahoval hranici danou § 4 zákona o spotřebních daních, měl mít jednatel s sebou kromě jiného doklady o převodu piva z daňového skladu do volného oběhu (tzv. převodky). Dotyčný je sice měl, ale nikoli v papírové podobě, nýbrž vyfocené na mobilu. To se však celníkům nezamlouvalo a trvali na písemné podobě převodek. Vzhledem k tomu, že jimi jednatel nedisponoval, bylo mu pivo zabaveno.

Pivovar se s rozhodnutím celníků nesmířil a po zamítnutém odvolání podal žalobu k soudu. V žalobě firma argumentovala, že zákon nepožaduje doložit převodky v listinné podobě a že bylo jejich předložení v podobě fotky na mobilním telefonu v pořádku. Společnost navíc doplnila, že před skončením místního šetření zaslala celnímu úřadu převodky i e-mailem. Městský soud v Praze pak rozhodnutí celníků, především kvůli pochybnostem o obsahu protokolu, zrušil.

Celní úřad si protiřečil

Generální ředitelství cel (GŘC) se však nevzdalo a podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ve stížnosti souhlasilo s pražských soudem s tím, že právní úprava nevylučuje, aby kontrolovaná osoba doklady předložila i v jiné než listinné podobě, vždy se ale musí jednat o doklady, které provází vybrané výrobky v každém okamžiku jejich dopravy. A podle GŘC firma neprokázala, že kopie převodek v elektronické podobě, které celnímu úřadu v průběhu místního šetření ukázala v mobilním telefonu jednatele a poté předložila prostřednictvím e-mailu, provázely zajištěné vybrané výrobky v každém okamžiku jejich dopravy.

Navzdory tomu, že v první části stížnosti celní úřad připustil, že zákon nevylučuje předložit doklady v jiné než papírově podobě, v další argumentoval, že obrazovka mobilu nestačí, nýbrž je třeba je předložit v listinné podobě, aby je celníci mohli od kontrolované osoby převzít a zkontrolovat jejich obsah, případně pořídit jejich kopie nebo přistoupit k jejich zajištění. Kontrolovaná osoba faktickým předložením dokladu (listiny) na místě kontroly tak prokáže, že doklady byly dopravovány spolu s vybranými výrobky v každém okamžiku jejich dopravy. Ukáže-li kontrolovaná osoba na místě kontroly správci daně doklady prostřednictvím obrazovky mobilního telefonu, nelze mít (bez dalšího, tj. bez ohledání mobilního telefonu, resp. dokumentu v elektronické podobě) za prokázané, že tyto doklady fakticky provázely příslušnou dopravu v každém jejím okamžiku, tvrdilo GŘC.

Listinná podoba není třeba, určil soud

Ani u Nejvyššího správního soudu však celní úřad neuspěl. NSS nejprve přisvědčil pražskému soudu, že protokol o místním šetření je vnitřně rozporný. Stejně tak NSS upozornil na protiřečení si GŘC, které v kasační stížnosti na jednu stranu uvedlo, že zákon nepožaduje listinnou podobu, a následně uvedlo, že je nutné “doklady o převodu piva správci daně předložit v materiální – listinné podobě“.

NSS následně potvrdil, že převodky nemusí mít listinnou podobu. Podle soudu sice obecně nelze v řízení o zajištění vybraných výrobků připustit až dodatečné předložení dokumentů prokazujících jejich zdanění v situaci, kdy kontrolovaná osoba nemá v průběhu kontroly takový doklad k dispozici, to se však v daném případě nestalo. 

Listinná podoba samo o sobě nic nezaručuje

Jednatel firmy totiž požadované doklady nepředložil pouze dodatečně, nýbrž již v průběhu místního šetření. Účelem zákonné úpravy je umožnit identifikaci vybraných výrobků při kontrole a posoudit, zda byla spotřební daň za konkrétní množství vybraných výrobků řádně uhrazena. Tento účel lze podle Nejvyššího správního soudu bezesporu splnit i s pomocí dokumentů v elektronické podobě. Předložil-li jednatel žalobkyně v průběhu místního šetření k výzvě příslušníka celního úřadu fotografie převodek v mobilním telefonu, mohli zasahující příslušníci přepravované zboží identifikovat stejně dobře, jako by měli k dispozici listinnou verzi dokumentu, upřesnil NSS.

skoleni_8_1

Soud dále upozornil, že už z povahy elektronické podoby dokumentu plyne, že je přepravován společně se zbožím tehdy, může-li jej kontrolovaná osoba v okamžiku kontroly prostřednictvím zobrazovacího zařízení předložit. A to se přesně stalo. Shodně jako v případě, kdy kontrolovaná osoba během místního šetření předloží listiny, lze předpokládat, že elektronická verze dokumentů zboží doprovázela v každém okamžiku přepravy. Na druhou stranu platí, že ani listinná podoba dokumentů automaticky nezaručuje, že zboží bylo dopravováno po celou dobu společně s nimi, podotkl soud.

Podle soudu je nutné zohlednit technologický pokrok

Podle NSS se samozřejmě může stát, že zákonodárce usoudí, že z rozumných důvodů je potřeba trvat na listinné podobě dokladů předkládaných při kontrole a zpřísní požadavky na formu dokumentů. V opačném případě je žádoucí zohlednit technologický i společenský pokrok. Právo je zapotřebí vykládat tak, aby reflektovalo potřeby ekonomické a společenské reality; nesmí tomu být naopak. Ekonomická a společenská realita nemá sloužit potřebám práva, jeho formalit a podřizovat se „přirozeným tendencím orgánů veřejné moci o maximální usnadnění rozhodovacího procesu”. Lpění na listinné podobě dokumentů v situaci, kdy to není pro naplnění účelu právní úpravy nezbytné, je přepjatě formalistické, uzavřel NSS.

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).