Argument celníků, že tzv. převodky musí být v papírové podobě, i když to zákon přímo nestanovuje, odmítl jak pražský soud, tak Nejvyšší správní soud (NSS). Ten zároveň upřesnil, že pokud zákonodárce výslovně neurčí, že je z nějakých důvodů třeba trvat na listinné podobě, musí úřad zohlednit technologický i společenský pokrok.
Co se dozvíte v článku
Celníci zabavili 640 litrů piva
Jednatele pivovaru JungBerg, který v dodávce vezl 640 litrů piva, zastavili v květnu na dálnici D1 celníci a zahájili kontrolu (místní šetření), zda má v pořádku doklady. Vzhledem k tomu, že objem piva přesahoval hranici danou § 4 zákona o spotřebních daních, měl mít jednatel s sebou kromě jiného doklady o převodu piva z daňového skladu do volného oběhu (tzv. převodky). Dotyčný je sice měl, ale nikoli v papírové podobě, nýbrž vyfocené na mobilu. To se však celníkům nezamlouvalo a trvali na písemné podobě převodek. Vzhledem k tomu, že jimi jednatel nedisponoval, bylo mu pivo zabaveno.
Pivovar se s rozhodnutím celníků nesmířil a po zamítnutém odvolání podal žalobu k soudu. V žalobě firma argumentovala, že zákon nepožaduje doložit převodky v listinné podobě a že bylo jejich předložení v podobě fotky na mobilním telefonu v pořádku. Společnost navíc doplnila, že před skončením místního šetření zaslala celnímu úřadu převodky i e-mailem. Městský soud v Praze pak rozhodnutí celníků, především kvůli pochybnostem o obsahu protokolu, zrušil.
Celní úřad si protiřečil
Generální ředitelství cel (GŘC) se však nevzdalo a podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ve stížnosti souhlasilo s pražských soudem s tím, že právní úprava nevylučuje, aby kontrolovaná osoba doklady předložila i v jiné než listinné podobě, vždy se ale musí jednat o doklady, které provází vybrané výrobky v každém okamžiku jejich dopravy. A podle GŘC firma neprokázala, že kopie převodek v elektronické podobě, které celnímu úřadu v průběhu místního šetření ukázala v mobilním telefonu jednatele a poté předložila prostřednictvím e-mailu, provázely zajištěné vybrané výrobky v každém okamžiku jejich dopravy.
Navzdory tomu, že v první části stížnosti celní úřad připustil, že zákon nevylučuje předložit doklady v jiné než papírově podobě, v další argumentoval, že obrazovka mobilu nestačí, nýbrž je třeba je předložit v listinné podobě, aby je celníci mohli od kontrolované osoby převzít a zkontrolovat jejich obsah, případně pořídit jejich kopie nebo přistoupit k jejich zajištění. Kontrolovaná osoba faktickým předložením dokladu (listiny) na místě kontroly tak prokáže, že doklady byly dopravovány spolu s vybranými výrobky v každém okamžiku jejich dopravy. Ukáže-li kontrolovaná osoba na místě kontroly správci daně doklady prostřednictvím obrazovky mobilního telefonu, nelze mít (bez dalšího, tj. bez ohledání mobilního telefonu, resp. dokumentu v elektronické podobě) za prokázané, že tyto doklady fakticky provázely příslušnou dopravu v každém jejím okamžiku,
tvrdilo GŘC.
Listinná podoba není třeba, určil soud
Ani u Nejvyššího správního soudu však celní úřad neuspěl. NSS nejprve přisvědčil pražskému soudu, že protokol o místním šetření je vnitřně rozporný. Stejně tak NSS upozornil na protiřečení si GŘC, které v kasační stížnosti na jednu stranu uvedlo, že zákon nepožaduje listinnou podobu, a následně uvedlo, že je nutné “doklady o převodu piva správci daně předložit v materiální – listinné podobě“.
NSS následně potvrdil, že převodky nemusí mít listinnou podobu. Podle soudu sice obecně nelze v řízení o zajištění vybraných výrobků připustit až dodatečné předložení dokumentů prokazujících jejich zdanění v situaci, kdy kontrolovaná osoba nemá v průběhu kontroly takový doklad k dispozici, to se však v daném případě nestalo.
Listinná podoba samo o sobě nic nezaručuje
Jednatel firmy totiž požadované doklady nepředložil pouze dodatečně, nýbrž již v průběhu místního šetření. Účelem zákonné úpravy je umožnit identifikaci vybraných výrobků při kontrole a posoudit, zda byla spotřební daň za konkrétní množství vybraných výrobků řádně uhrazena. Tento účel lze podle Nejvyššího správního soudu bezesporu splnit i s pomocí dokumentů v elektronické podobě. Předložil-li jednatel žalobkyně v průběhu místního šetření k výzvě příslušníka celního úřadu fotografie převodek v mobilním telefonu, mohli zasahující příslušníci přepravované zboží identifikovat stejně dobře, jako by měli k dispozici listinnou verzi dokumentu,
upřesnil NSS.
Soud dále upozornil, že už z povahy elektronické podoby dokumentu plyne, že je přepravován společně se zbožím tehdy, může-li jej kontrolovaná osoba v okamžiku kontroly prostřednictvím zobrazovacího zařízení předložit. A to se přesně stalo. Shodně jako v případě, kdy kontrolovaná osoba během místního šetření předloží listiny, lze předpokládat, že elektronická verze dokumentů zboží doprovázela v každém okamžiku přepravy. Na druhou stranu platí, že ani listinná podoba dokumentů automaticky nezaručuje, že zboží bylo dopravováno po celou dobu společně s nimi,
podotkl soud.
Podle soudu je nutné zohlednit technologický pokrok
Podle NSS se samozřejmě může stát, že zákonodárce usoudí, že z rozumných důvodů je potřeba trvat na listinné podobě dokladů předkládaných při kontrole a zpřísní požadavky na formu dokumentů. V opačném případě je žádoucí zohlednit technologický i společenský pokrok. Právo je zapotřebí vykládat tak, aby reflektovalo potřeby ekonomické a společenské reality; nesmí tomu být naopak. Ekonomická a společenská realita nemá sloužit potřebám práva, jeho formalit a podřizovat se „přirozeným tendencím orgánů veřejné moci o maximální usnadnění rozhodovacího procesu”. Lpění na listinné podobě dokumentů v situaci, kdy to není pro naplnění účelu právní úpravy nezbytné, je přepjatě formalistické,
uzavřel NSS.