Možnost vedlejšího přivýdělku k pravidelnému příjmu je Čechy využívána stále více. Aktuálně ji využívají dva z pěti živnostníků, jak prozrazují údaje České správy sociálního zabezpečení: Na konci 1. čtvrtletí tohoto roku mělo vedlejší příjem z podnikání 378 152 poplatníků, což činí v meziročním srovnání nárůst o bezmála 11,5 tisíce živnostníků a současně přes 39 procent z celkového počtu 963 572 evidovaných OSVČ.
Čtěte také: 5 oborů podnikání, které můžete úspěšně provozovat na vedlejšák
Možnosti přivýdělku při zaměstnání využívá stále více Čechů.
Výhoda neomezeného výdělku
Má-li živnostník podnikání jako vedlejšák, musí mít pravidelný příjem ještě z činnosti hlavní, ze které je pokryto zdravotní a sociální pojištění, například mateřská a rodičovská dovolená, pokud je rodič sociálně pojištěný, i starobního důchod. Hlavní činností může být také zaměstnání, ze kterého je odvedeno minimální pojistné na sociální a zdravotní pojištění, což neplatí například u dohody o provedení práce s výplatou pod 10 tisíc korun měsíčně, ze které se pojistné neodvádí,
doplňuje Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision
Zaměstnanci, senioři, ale i rodiče na mateřské dovolené si tak mohou do svého rozpočtu přinést několikanásobně více, než živnostníci, kteří své podnikání mají jako činnost hlavní. Podmínkou je však vlastnit živnostenský list, který je třeba pořídit v momentě, kdy se činnost stává soustavnou a vykonávanou za účelem zisku.
Mohlo by vás zaujmout: Chcete si přivydělat na internetu? Dejte si pozor na úřady
Činnost považujeme za soustavnou, když existuje úmysl ji opakovat. I činnost, která proběhne pouze párkrát do roka, ovšem s jasným úmyslem ji opakovat, je soustavná, tedy předmětem živnostenského oprávnění a příjmy z ní je nutné uvést v daňovém přiznání,
vysvětluje Blanka Štarmanová.
Živnost definuje živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb. v platném znění): Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
Výhody u záloh na pojistném
OSVČ vedlejší v prvním roce podnikání zálohy platit nemusí a doplatek se na konci roku, po podání Přehledů o příjmech a výdajích, odvíjí od výše daňového základu (příjmů po odpočtu výdajů). Pokud daňový základ OSVČ vedlejší nepřekročí stanovenou rozhodnou částku, důchodové pojištění nemusí platit vůbec. Zdravotní se platí dle výše vyměřovacího základu bez doplatku do minima. Důležité však je, že důvod k vedlejší výdělečné činnosti musí OSVČ zdravotní pojišťovně nebo ČSSZ oznámit.
Zaměstnanec
Zaměstnanec, který si přivydělává vedlejší podnikatelskou činností, je povinen platit pouze polovinu minimálních záloh na sociální pojištění. Zálohy na zdravotní pojištění platit nemusí, Plnou částku doplatí až v momentě podání přehledu. Velkou výhodou vedlejší pracovní činnosti je, že pokud příjmy nepřekročí stanovenou hranici, nevznikne povinnost platit sociální pojištění, a to když příjmy po odečtení výdajů nepřekročí danou hranici. Pro rok 2014 je rozhodná částka pro vedlejší činnost stanovena na 62 261 korun. Zaměstnanec podnikatel s vedlejší činností musí podávat daňové přiznání, kde uvádí také příjmy ze zaměstnání.
Čtěte také: Ukazujeme na příkladech, jak se v roce 2014 změnilo sociální pojištění OSVČ
Rodič a senior
Pracující senior, pobírající starobní důchod, uvádí jeho výši do daňového přiznání pouze v případě, je-li starobní důchod vyšší než 36násobek minimální mzdy,. V roce 2014 činí 306 000 korun. „Do daňového přiznání se neuvádí ani podpora v mateřství. Povinnosti podat daňové přiznání jsou navíc zbaveni všichni poplatníci, jejichž zdanitelné příjmy nepřesáhly 15 tisíc korun za rok,
dodává Štarmanová.
ČLÁNKY DO MAILU