Záměr sjednotit obě snížené sazby do jedné je sice v pořádku, výběr zboží a služeb v jednotlivých sazbách však působí, že ho vymýšlel někdo po několika litrech spotřební daní nezatíženého tichého vína. Nemá totiž hlavu, ani patu.
Co se dozvíte v článku
Zmatky u DPH na pivo způsobil Babiš
Když Andrej Babiš jako premiér prosadil přesun čepovaného pivo do druhé snížené sazby DPH, sklidil oprávněný posměch. Tím, že se DPH snížila na čepované pivo v restauracích, platí jiná DPH při konzumaci piva v provozovně a jiná při koupení piva s sebou (a jiná pro nealko pivo). Navíc platí, že nižší DPH se týká jen čepovaného piva a nikoli lahvového, přestože by vám jej prodali v restauraci. Bulvární deník Blesk pak Babišovy změny okomentoval před několika lety dokonce titulkem „To bude bordel“. Aby zmatků nebylo málo, tak bývalý premiér svůj návrh „podpořil“ chybnými výpočty.
Stanjura chce Babiše zřejmě trumfnout
Zdá se však, že stávající ministr financí Zbyněk Stanjura řekl Andreji Babišovi „podrž mi pivo“ a rozhodl se ho ve zmatečných změnách ještě trumfnout. Jak totiž ukazuje návrh konsolidačního balíčku a Stanjurovo bizarní vysvětlování, plánované změny DPH jsou vším možným, jen ne promyšleným koncepčním krokem.
Nicméně nejprve pozitivně. Autor tohoto textu psal na začátku roku, že si vláda předně musí ujasnit, co chce změnami DPH dosáhnout. Zda chce navýšit příjmy rozpočtu nebo zjednodušit systém a tím snížit možnosti daňových úniků nebo třeba zvýhodnit (nebo nezvýhodnit) určité zboží či služby. A to vláda skutečně udělala. Vzhledem k tomu, že změny mají být pro rozpočet mírně ztrátové, bod 1 cílem není.
Záměrem má být tedy zjednodušení systému a zvýhodnění určitých položek.
To ostatně potvrzuje i důvodová zpráva. Hlavním cílem tohoto opatření je zjednodušení systému DPH sjednocením dvou snížených sazeb (15 % a 10 %) do jedné společné ve výši 12 %. Opatření povede k vyšší efektivnosti a transparentnosti systému DPH, omezení příležitostí k daňové optimalizaci a v neposlední řadě k odstranění absurdit jako v případě aplikace tří různých sazeb DPH u točeného piva,
píše se v důvodové zprávě s tím, že položky bez prokazatelného sociálního či zdravotního významu, které byly v minulosti zařazeny do snížené sazby v reakci na skutečnosti, které již pominuly (covidová krize, zákonem stanovená povinnost evidence tržeb), se navrhuje přesunout do základní sazby DPH.
Třetí sazba odstartovala politickou tvořivost
Záměr ujasněn a sjednocení dvou snížených sazeb DPH do jedné je naprosto v pořádku v souladu s ním. Připomeňme, že třetí sazbu DPH ve výši 10 % zavedla od roku 2015 Sobotkova vláda. Původně do ní patřily jen knihy, dětská výživa a léky včetně kontrastních látek, radiofarmak, antikoncepce či veterinárních léčiv. Postupně však do ní kvůli různým více či méně oprávněným důvodům byly přeřazovány další položky, až jsme se dostali do stavu, kdy je většina služeb v druhé snížené sazbě.
Proč má být Hitlerův Mein Kampf bez DPH?
Plánu vrátit systém DPH ke dvěma sazbám a zvýšit tak transparentnost systému tak můžeme jen tleskat. Bohužel pochválením plánu to končí, protože navrhovaná realizace předestřenému záměru absolutně neodpovídá. Prvním nesmyslem, ke kterému se hrdě přihlásila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, je osvobození knih od DPH. Ano, vzdělání je bezesporu důležité a četba rozšiřuje obzory, proč mají být ale kuchařky, podprůměrné romány či Hitlerův Mein Kampf bez DPH?
Zdůvodnění odlišné DPH na noviny a časopisy je absurdní
A u tiskovin zůstaňme. Na ministerstvu totiž vymysleli ještě jednu genialitu, kdy se rozhodli časopisy nechat ve snížené sazbě, ale noviny přeřadit do základní sazby. Ministr Zbyněk Stanjura to vysvětlil asi nejabsurdnějším zdůvodněním posledních let, kdy je to údajně kvůli vědeckým časopisům. Ano, vědecké časopisy skutečně existují, tvoří však zanedbatelný podíl na trhu, nejprodávanějšími kousky jsou totiž různé televizní magazíny, Chvilky pro tebe, Ženy a život apod.
Rozhodnutí výrazně zvýšit DPH na noviny je navíc v rozporu se slibem premiéra Fialy, který letos v únoru v debatě Deníku slíbil, že vláda DPH na noviny nezvedne. Aby nebylo málo bizarností, tak jsou noviny definovány jako periodikum, které vychází minimálně čtyřikrát týdně, časopis jako periodikum maximálně třikrát týdně. S nadsázkou se tak lze vyhnout vyšší DPH tím, že první tři dny v týdnu budete vydávat noviny MF DNES a druhé tři dny v týdnu „zcela jiné noviny“, například s názvem DNES MF.
„Latéčko" je nové pivo
Pojďme dále. Z druhé snížené sazby se do základní vrátí řada služeb, které byly do snížené sazby přeřazeny kvůli EET. Ačkoli EET už byla zrušena, návrat se nemá týkat všech těchto služeb. Ve snížené se podařilo zůstat například stravovacím či ubytovacím službám. Aby se však restaurace úplně neradovaly, všechny alko a nealko nápoje (s výjimkou vody z kohoutku) se jim přeřadí do základní sazby. Jídlo a nápoje v restauracích tak budou s jinou sazbou DPH.
Ve snížené sazbě mají být i potraviny, ale opět bez nápojů. Aby to však nebylo příliš přehledné, tak některé nápoje budou ve snížené sazbě, konkrétně půjde o tekuté mléčné výrobky. V důvodové zprávě se ovšem nedozvíte, v čem spočívá zdravotní a sociální význam potravin a v čem jej naopak nemají nápoje, že mají být v rozdílných sazbách.
Navíc se vrací „pivní zmatek“. Tentokrát jen spojený s mléčnými výrobky. Zdražit by měla i káva. Jenže jak se bude počítat DPH, pokud bude káva s sebou obsahovat i mléko? Mléko je totiž potravina a do základní, tedy 21% sazby, nepatří. Pokud byste si ho konzumovali přímo v provozovně, půjde o 21% sazbu. Pokud si ho vezmete s sebou, káva bude v 21% sazbě, mléko však ve 12%.
Kytky v květináči s jinou sazbou než řezané
Ve snížené sazbě se udržely i živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné a naopak z ní vypadly řezané květiny a dekorativní listoví. Když si koupíte květinu v květináči, bude tak se sníženou sazbou, když bude uříznutá, tak se základní sazbou DPH. V čem u jednoho je a u druhého není zdravotní a sociální význam?
Výše uvedené příklady jen potvrzují, že proklamace o zjednodušení, transparentnosti a zdravotním a sociální významu jsou bezesporu krásné, míjejí se však se samotným předloženým návrhem.
U některých věcí, jako například u novin, je to navíc o to bizarnější, že vláda nakonec na 99 % stejně couvne a bude pro ně i časopisy platit stejná sazba DPH, ale mezitím bude kabinet ztrácet politické body absurdním vysvětlováním ohledně vědeckých časopisů. Pokud se ovšem Zbyněk Stanjura rozhodl u změn DPH trumfnout v bizarnosti Andreje Babiše, je na dobré cestě a mohlo by se mu to podařit.
ČLÁNKY DO MAILU