Stanjura chce změnit podmínky pro povinný audit, až 10 tisíc firem se vyhne kontrole

Koho se nyní týká povinný audit

Aktuálně platí, že řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu, a střední účetní jednotky. Malé účetní jednotky mají povinný audit, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot

1. aktiva celkem 40 000 000 Kč,
2. roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Povinný audit se týká i ostatních malých účetních jednotek, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené výše.

Jestliže účetní jednotka 2× po sobě k rozvahovému dni překročí (či přestane překračovat) 2 a více stanovených limitů, posouvá se do vyšší (nižší) kategorie.

Malých účetních jednotek už se povinný audit týkat nemá

Návrh nového zákona o účetnictví, který čeká na své projednání na vládě, však okruh účetních jednotek, kterým ukládá povinnost zajistit povinný audit, výrazně zužuje. Povinnost zajistit povinný audit se nově nebude vztahovat na účetní jednotky spadající do kategorie malých účetních jednotek. Povinnost auditu tak zůstane jen pro jednotky z kategorie velkých a středních účetních jednotek.

Výjimku budou představovat účetní jednotky, které jsou mateřskými entitami plnícími konsolidační povinnost, kterým je povinnost zajistit povinný audit uložena bez ohledu na kategorii, do níž jsou zařazeny. Tento krok reflektuje minimální standard upravený směrnicí 2013/34/EU a představuje nezanedbatelné snížení administrativní zátěže pro malé účetní jednotky s ohledem na skutečnost, že provádění povinného auditu na základě zákona o účetnictví nebylo v jejich případě natolik významné, píše se v důvodové zprávě.

Jak serveru Podnikatel.cz upřesnilo ministerstvo financí, podle posledních dat představoval k 31. prosinci 2022 počet obchodních společností, které mají povinnost auditu, necelých 18 tisíc účetních jednotek, z toho přes 8 tisíc byly právě malé povinně auditované účetní jednotky.

Přečtěte si také:

Omezení povinnosti pro povinný audit dle připravené novely zákona o účetnictví

Zvýší se navíc limity pro kategorizaci firem

Kromě zúžení o malé firmy se mají (kvůli nutnosti implementace evropské směrnice) zvýšit i limity pro zařazení do jednotlivých kategorií účetních jednotek. U středních účetních jednotek, od kterých bude nově povinný audit, se zvýší roční výše aktiv z 100 milionů na 120 milionů Kč a limit výše ročního obratu vzroste z 200 na 240 milionů Kč. Hranice pro počet zaměstnanců zůstane na 50 a i nadále má platit po zařazení do kategorie překročení dvou ze tří parametrů. Celkově se tak výše příjmů a aktiv, od kterých bude nutné dělat audit, zvýší trojnásobně.

Účetní jednotky, kterým nový zákon o účetnictví neukládá povinnost zajistit povinný audit, nicméně budou moci audit provádět na základě svého rozhodnutí, budou-li tím například chtít zvýšit důvěru svých vykazovaných účetních informací. V mnoha případech může také docházet k provádění dobrovolného auditu na základě požadavku mateřské společnosti. Navrhovanou právní úpravou se nezmění povinnost zajistit povinný audit, pokud jej účetním jednotkám ukládají zvláštní zákony. V tomto případě účetní jednotky sice nemusí mít povinnost auditu podle nového zákona o účetnictví podle kategorizace, ale je jim přesto uložena zvláštním právním předpisem, komentoval serveru Podnikatel.cz Stefan Fous z tiskového oddělení ministerstva financí.

Firmy neušetří a stát ztratí na daních, říkají auditoři

Snížení počtu firem, které budou mít povinnosti auditu, ovšem kritizuje Komora auditorů ČR, podle které se tím celkové náklady firem nesníží. Místo nákladů za audit dojde k navýšení transakčních nákladů. Prostě se ty tzv. ušetřené náklady přesunou jinam a ještě se navýší. Taková pěkná proinflační situace. Zveřejňované či předkládané informace nebudou zkontrolovány, což pro uživatele představuje nejistotu. A tato nejistota zdražuje celý navazující proces, dodal pro server Podnikatel.cz viceprezident Komory auditorů ČR Milan Bláha.

Podle Milana Bláhy se absence auditu projeví například ve vyšších úrocích z bankovních úvěrů a dojde k přenesení nákladů na kontroly na stát z důvodu zajištění kontinuity výběru daní (v případě neúspěchu navýšení daní všem). Zvýšená nedůvěra dodavatelů se odrazí v nárůstu zálohových plateb, nárůstu nedobytných pohledávek, nedůvěra zaměstnanců ve finanční stabilitu svého zaměstnavatele. Navíc přístup k dotacím bude bez auditu ztížený. Audit je tu právě proto, aby se výše uvedené situace eliminovaly, vysvětlil Bláha.

Přečtěte si také:

Jaké změny nás čekají v novém zákoně o účetnictví?

Auditu nově unikne až 10 tisíc firem

Jak už v připomínkovém řízení upozorňovala Komora auditorů ČR, audit se nově nebude týkat až 10 tisíc účetních jednotek, což se negativně projeví na výběrů daní. Z údajů, které jsme obdrželi od Generálního finančního ředitelství, vyplývá, že by aktuálně přestalo být auditováno 8,5 tis. účetních jednotek a lze odhadnout, že v případě navýšení hranice pro střední účetní jednotky v důsledku implementace novely evropské směrnice o 25 % by se výpadek auditu týkal až 10 tis. účetních jednotek. Domníváme se, že absence jakékoliv kontroly u takového počtu účetních jednotek nemůže být kapacitně nahrazena kontrolou finančních úřadů a bude mít významně negativní dopad na výběr daní v ČR, uvedla komora v reakci na vypořádání připomínek s tím, že expertní odhad Katedry finančního účetnictví a auditingu VŠE dospěl ke srovnatelným závěrům počtu dotčených podniků, což by znamenalo, že souhrnný obrat malých účetních jednotek, které by nově nepodléhaly auditu, by činil 2–3 biliony Kč.

Podnikatelé změny vítají

Zatímco auditoři návrh kritizují, podnikatelé jej vítají. Hospodářská komora ČR už během přípravy nového zákona prosazovala, aby se zúžil okruh firem, které auditu povinně podléhají. Ačkoliv přínos a význam povinných auditů jako takových nezpochybňujeme, je dobré si uvědomit, že povinné audity nepochybně vytváří pro firmy další nezanedbatelnou zátěž. Nejenže povinný audit sám o sobě představuje finanční náklady, ale vyžaduje také výraznou součinnost firmy, přípravu podkladů pro auditora a tak dále. Malé firmy se s podobnou zátěží obecně vyrovnávají hůře než firmy větších velikostí, jelikož mají omezenější finanční možnosti a personální kapacity, uvedl serveru Podnikatel.cz Roman Renda, analytik Hospodářské komory ČR.

Povinný audit pak podle Romana Rendy častěji zaměstnává osoby, které by se jinak věnovaly předmětu vlastní ekonomické činnosti dané firmy, a negativní vliv auditu na jejich fungování proto může být silnější. Malé firmy tvoří ve struktuře ekonomiky podstatnou část všech firem. Často jsou těmi, kdo přichází s novými, inovativními produkty, a každá dnes velká, úspěšná firma začínala jako firma malé velikosti, ulehčit jim tento přerod právě i tím, že stát sníží požadavky, které na ně klade, proto dává smysl. Z toho důvodu návrh vnímáme jako dobrý způsob, jak usnadnit malým firmám podnikání, a hodnotíme ho pozitivně, dodal Renda.

Hospodářská komora ČR je rovněž přesvědčena, že mnohé menší firmy, pokud budou chtít zůstat součástí dodavatelsko-odběratelských řetězců, budou svými většími partnery motivovány k tomu, aby své účetnictví dobrovolně nechaly ověřit auditorem. Domníváme se, že pro řadu jiných menších firem bude existence případného auditu výhodou při získávání bankovního úvěru. Dobrovolný audit může rovněž usnadnit přístup k dotacím. Nakonec zde jistě budou malé firmy, pro které bude audit jednoduše prestižní záležitostí, podotkl Renda.

Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, pak sice připouští, že změny mohou mít i teoretická negativa v podobě nižší důvěryhodnosti účetních závěrek, vyššího rizika nesprávné implementace legislativních novinek do účetnictví a účetní závěrky a zvýšit prostor pro manipulaci s hospodářským výsledkem a základem daně, v praxi však podle něj žádnou apokalypsu nezpůsobí. 

Snížení administrativní zátěže u menších firem je jednoznačně krok správným směrem. Pokud bude mít firma menší potřebu z jakéhokoliv důvodu nadále mít účetní závěrku ověřenu auditorem, může tak učinit dobrovolně. Případně to po ní může například v případě poskytnutého financování vyžadovat banka nebo může audit vyžadovat vlastník firmy, který není aktivně zapojen do řízení podniku, uzavřel Josef Jaroš.