V praxi jsme se často setkávali se zaměstnanci, kteří dovolenou nevybírali a nechávali si ji od zaměstnavatele proplatit. Zákoník práce dnes určuje povinné čerpání dovolené. Doba odpočinku je v současné úpravě Zákoníku práce prioritou.
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Zaměstnavatel vytváří rozvrh čerpání dovolené svých zaměstnanců. V rozvrhu by měla být zohledněna celková délka dovolené. Zaměstnavatel by měl určit vyčerpání celé dovolené do konce roku.
Samozřejmě se musí přihlížet na provozní zájmy podniku. Méně obvyklé je poskytnout zaměstnanci celou dovolenou vcelku. Zaměstnanci čerpají svou dovolenou v několika částech. Zákon však určuje, že jedna část dovolené musí činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se nedohodne zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak.
Zaměstnavatel musí určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů, pokud zaměstnanci na dovolenou právo vzniklo. Převod dovolené do příštího roku je možný jen:
- z naléhavých provozních důvodů,
- při překážkách v práci, kvůli kterým nebylo možné určit čerpání dovolené.
Dovolená, kterou jsme převedli do příštího roku, tzv. stará dovolená, musí být vyčerpána do konce následujícího roku.
Zaměstnavatel určí zaměstnanci, kdy bude svou dovolenou čerpat. Pokud zaměstnavatel neurčí dobu k čerpání „staré“ dovolené do 31. října příštího roku, zaměstnanec nastoupí na nevyčerpanou dovolenou v první následující pracovní den.