Novela zákona o obchodních korporacích, se kterou přichází ministerstvo spravedlnosti, pojednává mimo jiné o tom, že je třeba vynutit na firmách, aby zakládaly účetní dokumenty do sbírky listin obchodních rejstříků.
Jedním z cílů nové úpravy zákona je krom „efektivního vynucování povinnosti zakládat účetní dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku také řešení problematiky tzv. neaktivních společností, které představují riziko, že budou zneužity k podvodnému jednání“
Podrobněji o změnách týkajících se nedodání účetních závěrek, které přináší novela, čtěte v článku 6 změn, které přináší rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích (2. díl)
Vzhledem k tomu, že je to další z kroků, kterým je přitvrzováno v podnikatelské oblasti, pustila se Hospodářská komora ČR do průzkumu, na základě kterého chce zjistit, nakolik stát využívá současnou právní úpravu a kolik pokut bylo podnikatelům za nesplnění povinnosti zakládat listiny do obchodního rejstříku dosud uloženo. Zajímá se také, jak moc jsou takové dokumenty pro stát potřebné a jak s nimi nakládá a dále pracuje.
Komora se obrátila na soudce a ministerstva
Hospodářská komora se obrátila na devět soudů, ministerstvo financí a ministerstvo spravedlnosti se žádostí, aby poskytly informace o tom, zda vůbec vedou statistiku o počtu uložených pořádkových pokut a jejich výši.
Psali jsme dříve: Jak vyrovnat deficit? „Stačí“ pokutovat firmy, že nedávají závěrky do rejstříku
Na výzvu reagovalo ministerstvo financí s odpovědí, že Hospodářskou komorou ČR požadované informace se k působnosti ministerstva financí nevztahují. Některé soudy přiznaly, že tyto statistiky nevedou.
Podrobnější reakce přišla pouze od Krajského soudu v Hradci Králové, který odpověděl, že v roce 2017 uložil 302 pořádkových pokut za neuložení účetních závěrek do sbírky listin, a to ve výši 500 – 5 000 Kč. V roce 2018 bylo prozatím pravomocně uloženo 404 pokut ve výši 1 000 – 20 000 Kč.
Na základě dosud došlých odpovědí vše nasvědčuje tomu, že stát neprovedl analýzu stávajících sankcí. Je proto zarážející, že receptem na řešení problému není důsledné uplatňování stávajících zákonných možností, ale líbivé zvyšování sankcí, aby to u veřejnosti vyvolalo pocit, že stát nalezl řešení,
zamýšlí se šéf Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
V této souvislosti Hospodářská komora ČR doporučuje, aby byla provedena revize povinností, které podnikatelům stát ukládá, aby bylo zjištěno, zda takové údaje vůbec stát potřebuje. Příkladem je otázka, zda sám stát k něčemu potřebuje tak citlivé dokumenty, jako jsou třeba detailní výroční zprávy a úplné účetní závěrky podniků, a je schopen s nimi vůbec pracovat,
uzavírá Dlouhý.
Co by firmy měly zveřejnit?
Podle § 21a zákona o účetnictví jsou osoby zapsané v obchodním rejstříku povinny zveřejnit účetní závěrku. Pokud to vyžaduje zákon o účetnictví nebo zvláštní právní předpis, také výroční zprávu. Účetní závěrka se zveřejňuje v rozsahu, v jakém byla sestavena. Ve zjednodušeném rozsahu zveřejňují účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem, s výjimkou akciových společností, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu.
Účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty, dále příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Příloha obsahuje také informace o výši závazků zdravotního a sociálního pojistného a o výši daňových nedoplatků. Účetní závěrka může podle zákona o účetnictví zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.
ČLÁNKY DO MAILU