I za další části rozpočtu vláda sklízí kritiku. Nejen lidem z byznysu chybí adekvátní investice do vědy a výzkumu, nutné pro konkurenceschopnost a Průmysl 4.0.
Bojovníci na startovní čáře
Vláda minulý týden, 14. června, schválila základní návrh rozpočtu na rok 2018 se schodkem 50 miliard korun. Materiál Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2018 a střednědobého výhledu na léta 2019 a 2020 předložilo ministerstvo financí.
Ministr financí Ivan Pilný navíc informoval, že další požadavky nad rámec rozpočtu směřované z jednotlivých resortů i z Poslanecké sněmovny už přesáhly 100 miliard korun. Avšak dodal, že i přes rekordní nadpožadavky ministrů zůstává pro vládu schodek 50 miliard korun nepřekročitelný. Je proto evidentní, že další jednání o rozpočtu budou hodně dramatická. Návrhy rozpočtů jednotlivých kapitol by přitom měly být hotové uprostřed prázdnin, do 31. července.
Čtěte také: Předprázdninový souhrn legislativních novinek pro zaměstnavatele
Proti rozpočtu se ale ihned zvedla také vlna kritiky. Poukazuje hlavně na to, že je rozpočet schodkový i v době, kdy se ekonomice daří a kdy loňské hospodaření státu nakonec skončilo v plusu. Kritika přitom zaznívá z různých stran.
Na produktivitu práce se vláda neohlíží
Za podnikatele se ozvala Hospodářská komora ČR (HK ČR). Podle ní totiž vláda návrhem rozpočtu dává špatné signály podnikatelskému sektoru – i v příznivých podmínkách klidně plánuje ztráty a mzdy zvyšuje bez ohledu na produktivitu práce
.
HK ČR kritizuje především 10procentní zvýšení financí na platy státních zaměstnanců přesto, že i letos platy ve státní sféře rostou (platy se podle ministerstva financí v návrhu rozpočtu pro příští rok navyšují o 21,8 miliardy korun). Podnikatelská i laická veřejnost přitom postrádá jakýkoli doklad o tom, že se stejně dramaticky zefektivnila práce zaměstnanců státu,
tvrdí ve svém prohlášení. A to za současného navyšování byrokratické zátěže podnikatelů a zavádění nových regulatorních pravidel. Zásadní je totiž i okolnost, že vládou rozpočtovaný dramatický nárůst platů spolu se souběžným administrativním zvyšováním minimální mzdy vytváří umělý tlak na plošný růst mezd v podnikatelské sféře,
uvádí prezident HK ČR Vladimír Dlouhý.
Čtěte také: Dopad Sobotkovy vlády. Od 1. července klesnou výdajové paušály na polovinu
Důchodová reforma stále chybí
Podnikatelé zastoupení HK ČR poukazují také na neudržitelnost sociálních mandatorních výdajů. Podle ministerstva financí jde o nárůst o 37,7 miliardy korun v rozpočtu pro rok 2018 oproti letošnímu roku. Jedná se třeba o zvýšení průměrného starobního důchodu, vyšší výdaje na dávky nemocenského pojištění, zvýšení výdajů na příspěvek na péči, zvýšení přídavku na dítě a rozšíření okruhu příjemců této dávky, zvýšení rodičovského příspěvku při porodu vícerčat, navýšení dávek pěstounské péče či zvýšení slevy na první dítě.
Problematický vývoj mandatorních výdajů v sociální oblasti souvisí i s chybějící důchodovou reformou a (ne)udržitelností veřejných financí v době, v níž je jedním z trendů k řešení stárnutí obyvatelstva. Chybějící důchodovou reformu a zátěž na zdravotní systém těžko Česko obejde tím, že zvýšením odvodů nažene OSVČ do firem a více tak od nich vybere na pojistném, jak o tom mezi odboráři zauvažoval předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD.
Čtěte více: Zaměstnance do firem? Zvyšme OSVČ odvody, navrhuje Štěch. Živnostníci zuří
Ostatně mimo jiné na to, že by mělo Česko řešit dopady stárnutí populace, upozornila v květnu letošního roku i Evropská komise. Když konstatovala, že v dlouhodobém horizontu Česko vykazuje středně vysoké riziko fiskální udržitelnosti, které souvisí právě s dopady stárnutí populace na důchodový a zdravotnický systém.
Na růst mandatorních výdajů poukazuje i Svaz průmyslu a dopravy ČR. Zároveň se však pozastavuje nad tím, že v oblasti financování vědy a výzkumu je rozpočet nedostatečný a neodráží ani Návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2018 se střednědobým výhledem na léta 2019 a 2020 a dlouhodobým výhledem do roku 2024, také schválený vládou. Adekvátní podporu především aplikovaného výzkumu přitom Svaz považuje za důležitou pro konkurenceschopnost průmyslu i pro další odvětví.
Investice do vysokých škol a Průmysl 4.0
Svou nespokojenost s rozpočtem však vyjádřili například také rektoři vysokých škol, kterým v něm chybí očekávané finance na běžné výdaje škol i na vědu a výzkum. Rektoři vysokých škol z České konference rektorů proto zaslali otevřený dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. V něm vyčítají vládě, že i když výdaje 4 procenta HDP řadí Česko mezi země OECD s nejnižším podílem HDP vynakládaným na vzdělávání, objem financí určených vysokým školám se v letech 2014 až 2016 propadl. A trend se v rozpočtu na příští rok nijak zásadně nemění. A to přes pozitivní vývoj HDP.
Čtěte také: Euro ke svému podnikání nepotřebujeme, vzkazují podnikatelé politikům
Podfinancování vysokých škol ovšem rektoři vztahují k obecnější problematice vývoje domácí ekonomiky a změny hospodářské struktury státu, deklarované v rámci strategie Průmyslu 4.0. Varují totiž, že změny není možné realizovat bez kvalitních a motivovaných vysokoškolských pedagogů.
Chcete kvalifikované lidi? Přidejte učitelům
Rektoři dále poukazují i na mzdové podmínky pedagogů. Naopak, zatímco státním zaměstnancům a pedagogům v základním a středním školství byly navýšeny mzdy, právě vysokoškolští učitelé na toto navýšení zatím stále čekají. Přetrvávání tohoto stavu ohrožuje stabilitu pedagogických sborů veřejných vysokých škol,
uvádějí v dopise. Děje se to podle nich navíc právě v době, kdy by vysoké školy rády vyšly vstříc zvyšující se poptávce po konkrétních vysokoškolsky vzdělaných odbornících, hlavně učitelích, lékařích a technicích. Poukazují tak na souvislost s tím, co představuje aktuálně jednu z největších potíží podnikatelů – nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců na trhu práce.
Čtěte také: Přes léto vyřeší nedostatek zaměstnanců studenti brigádníci. Na co si dát pozor?
A ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová jejich vyjádření podpořila. Navýšení běžných výdajů vysokých škol o 4,5 miliardy korun a investic o 800 miliard korun, které se v rozpočtu neprojevilo, je podle ní pro změnu financování vysokých škol a lepší postavení doktorandů nezbytné. S čím však rozpočet naopak počítá, je růst peněz na sport o jednu miliardu korun nebo na obranu o 5,4 miliardy korun.
ČLÁNKY DO MAILU