Pouze každá čtvrtá země používá podvojné účetnictví, které je běžné v každé firmě. Většina zemí pořád uplatňuje hotovostní účetnictví, tedy evidenci příjmů a výdajů. Tato forma účetnictví, která vychází z hotovostních plateb a evidování účtů, jak přichází, nezachycuje informace o majetku a závazcích veřejného sektoru. Poskytuje tak pouze krátkodobý pohled na stav veřejných financí a oproti podvojnému účetnictví není transparentní. Vyplynulo to z průzkumu poradenské sítě PwC, který firma uskutečnila ve 100 zemích.
Čtěte také: Co se mění v účetnictví v roce 2012? Zde je přehled
Česko podvojně účtuje už několik let
Ilustrační obrázek
Aktuálně sice podvojné účetnictví využívá pouze 24 % států, dalších 37 % zemí však plánuje na tuto formu účetnictví přejít v následujících pěti letech. Zajímavostí je, že na podvojné účetnictví chtějí přejít hlavně rozvojové země. Jedná se o 11 zemí z Afriky, 10 z Asie a 8 z latinské Ameriky.
V České republice započala účetní reforma v roce 2007 a od roku 2010 je postupně budováno účetnictví státu, a to dle standardních účetních metod. Vedle samotného zpřesnění použití akruálního principu a standardních účetních metod je kladen důraz na centralizaci účetních informací na úrovni ústřední vlády i územních samospráv. Z tohoto důvodu byl též vytvořen Centrální systém účetních informací státu, jako nástroj pro shromáždění včasných a relevantních informací pro řízení a rozhodování na úrovni státu,
uvádí Ladislav Minčič, první náměstek ministra financí České republiky.
Čtěte také: Účtujete správně časové rozlišení? Vysvětlíme na příkladech
Hlavním rozdíl podvojného účetnictví vůči hotovostnímu spočívá v tom, že v podvojném účtování se transakce a jiné ekonomické změny evidují ve chvíli, kdy nastanou, a ne až tehdy, kdy došlo k reálnému zaplacení. Podvojné účetnictví proto poskytuje věrnější pohled na vládní aktiva a pasiva, stejně jako na finanční výkonnost a hotovostní toky (cash flow). Státy při podvojném účtování mohou vycházet z Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor IPSAS (International Public Sector Accounting Standards).
Finanční výkazy sestavené na úrovni státu musí odrážet ekonomické dopady politických rozhodnutí i s riziky, která budou mít dopad na potenciální závazky státu v budoucnosti. Řádné a transparentní výkaznictví je tedy možné pouze pomocí podvojného účetnictví. Vlády mohou skrze tento krok dosáhnout větší transparentnosti a odpovědnosti a přitom nabídnout lepší podklady pro rozhodovací procesy. Ten by měl následně vést k lepšímu nakládání s veřejnými prostředky,
uzavřel Peter Chrenko, vedoucí partner v Daňovém a právním oddělení PwC Česká republika.
ČLÁNKY DO MAILU