Pokud subdodavatel svým zaměstnancům mzdu nevyplatí, musí jim ji uhradit samotná stavební firma. Změnu přinesl pozměňovací návrh, který ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prosadilo do loňské novely zákona o zaměstnanosti.
Změny přinesl pozměňovací návrh
MPSV se rozhodlo opravit chybně transponovanou evropskou směrnici 2014/67/EU, která řeší vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Zatímco směrnice se však primárně týká zahraničních vyslaných zaměstnanců, pro které je v praxi obtížné domoci se svého práva v hostitelském státě, MPSV se rozhodlo pravidla rozšířit i na tuzemské zaměstnance a od ledna 2024 zavedlo ručení stavebních firem za mzdy zaměstnanců svých subdodavatelů.
Ministerstvo původně připravovalo samostatnou novelu zákoníku práce, tu pak ale stáhlo a změny prosadilo v tichosti jako pozměňovací návrh v rámci novely zákona o zaměstnanosti, která nabyla účinnosti letos v lednu. Návrh tak neprošel žádným připomínkovým řízením. Novela vstoupila v platnost 27. prosince 2023, takže stavební firmy měly na přípravu na změny v podstatě jen 4 dny.
Stavební firmy ručí za mzdy zaměstnanců svých subdodavatelů
Konkrétně nově platí, že stavební firmy ručí za mzdy, platy a odměny z dohody zaměstnanců subdodavatelů v rozsahu, v jakém se podíleli na smluvním plnění pro firmu, a to až do výše minimální mzdy. Stavebním podnikatelem se rozumí podnikatelé podle stavebního zákona, tedy osoby oprávněné k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona, které při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby zajišťují plnění prostřednictvím subdodavatele. Za subdodavatele se považuje též agentura práce, která pro provádění výše zmíněných činností k dodavateli jako uživateli dočasně přidělila své zaměstnance.
V případě smluvního řetězce o více subdodavatelích ručí s dodavatelem společně a nerozdílně také firma na nejvyšším stupni smluvního řetězce. Pokud zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci za práci, kterou konal v rámci plnění pro dodavatele, mzdu, plat nebo odměnu z dohody do konce období splatnosti podle § 141 odst. 1, může zaměstnanec do 3 měsíců od uplynutí období splatnosti písemně vyzvat ručitele k uspokojení mzdových nároků,
upřesňuje § 324a zákoníku práce. V případě, kdy zaměstnanec lhůtu nestihne, nárok zaniká.
Výzva zaměstnance ručiteli musí obsahovat:
- jméno zaměstnance,
- označení zaměstnavatele,
- druh vykonávané práce,
- období, za které uplatňuje mzdové nároky, a rozsah práce vykonané v rámci plnění pro dodavatele,
- informaci o uplynutí období splatnosti mzdových nároků,
- požadovaný způsob vyplacení, včetně údajů nezbytných pro jeho provedení; ustanovení § 142 a 143 se použijí přiměřeně, a
- údaje potřebné pro výpočet zálohy na daň z příjmů nebo daně z příjmů z uspokojovaných mzdových nároků a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody podle zvláštních právních předpisů.
Na vyplacení mají firmy 10 dnů
Pokud tak zaměstnanec učiní, musí firma nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy mzdové nároky pracovníka uspokojit. Ručitel je dále povinen zaměstnavatele informovat o výši částek vyplacených jednotlivým zaměstnancům a o provedených srážkách. Jestliže jde o smluvní řetězec o více subdodavatelích, musí informovat rovněž dalšího ručitele. Novela dále stanovila, že v případě, že firma mzdové nároky jako ručitel neuspokojí, může dostat pokutu až do výše 2 milionů korun.
Zároveň však není jinak v zákoně stanoveno, jakým způsobem má firma ověřit, že nárok zaměstnance je oprávněný. Specifikováno rovněž není, jak přesně stanovit zpětně rozsah, v jakém se zaměstnanec subdodavatele podílel na smluvním plnění pro firmu.
Firma, která splní svoji ručitelskou povinnost, má pak každopádně právo vůči svému subdodavateli na náhradu plnění, které za něj poskytla.
Kdy ručení nevzniká?
Zákon zároveň určuje výjimku, kdy ručení nevzniká. Stavební firma neručí za mzdové závazky tehdy, jestliže jí subdodavatel poskytl při zahájení realizace smluvního plnění potvrzení, že nemá evidován nedoplatek na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na veřejném zdravotním pojištění ne starší než 3 měsíce, a zároveň nebyla poddodavateli v období 12 měsíců předcházejících zahájení realizace smluvního plnění pro dodavatele pravomocně uložena pokuta vyšší než 100 000 Kč za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů. Při splnění těchto podmínek neručí ručitel ani za mzdové nároky zaměstnanců subdodavatelů na nižších stupních smluvního řetězce.
Dané ustanovení je ovšem problematické v tom, že smlouvy bývají uzavřeny už měsíce před zahájením realizace. Firma tak nemá jistotu, že subdodavatel příslušná potvrzení předloží.
ČLÁNKY DO MAILU