Stavební spoření před soudním exekutorem neutajíte

Stavební spoření před soudním exekutorem neutajíte

Stavební spoření před exekucí neschováte. Jde o jeden z prvních zdrojů, který slouží k pokrytí dluhu. To, že má dlužník uloženy peníze u stavební spořitelny, zjistí soudní exekutor snadno a ihned. Přesto někteří dlužníci podvádějí a snaží se zkrátit svého věřitele. Každá smlouva, kde klient stavební spořitelny čerpá státní příspěvek, je evidována v registru stavebních spoření a penzijních připojištění. Vede ho ministerstvo financí. Vedle toho se soudní exekutoři dotazují na eventuální prostředky dlužníka přímo stavebních spořitelen a dalších peněžních ústavů. Tato činnost se nazývá provádění součinností, vysvětluje prezident Exekutorské komory Jiří Prošek.

V pravidelném intervalu se tedy odesílají dotazy na všechny banky, spořitelny, úvěrová družstva, fondy, pojišťovny a podobně. Jejich povinností je odpovědět soudnímu exekutorovi, zda evidují dlužníkovy finance. Pokud spořitelna odpoví, že u ní dlužník má „živou“ smlouvu o stavebním spoření, soudní exekutor ji postihne. Stavební spořitelna pak odečte všechny příspěvky v minulosti vyplacené státem, vrátí je na účet ministerstva financí a provede výplatu až do výše postižené částky. Případný zůstatek zůstává na účtu ve stavební spořitelně k dispozici dlužníkovi.

Exekuce na stavební spoření je pro dlužníka méně invazivní než například soupis movitých věcí nebo prodej nemovitostí. Ve srovnání s obstavením bankovního účtu ale rozhodně není běžným prostředkem. Exekucí na stavební spoření v posledních letech ubývá. Tendence je spíše klesající. Boom, jehož svědky jsme byli před pěti až sedmi lety, je pryč, uvádí Jiří Prošek.Přes celkovou jednoduchost tohoto postupu se najdou dlužníci, kteří svoje stavební spoření utajují. Nejrůznějšími fígly se pokoušejí podvést soudního exekutora. Zapomínají ale, že se jedná o trestný čin. Soudy jsou v těchto věcech nekompromisní a postih za takové podvody bývá přísný. Nejnověji řešíme případ, kdy se dlužnice z Brna snažila skrýt stavební spoření a odvést prostředky od věřitele. Ten se ale na základě naší rady nenechal zkrátit a podal trestní oznámení. Dotyčné hrozí za trestný čin poškození věřitele až osmiletý trest vězení, popisuje svoji zkušenost Michal Rudý, člen prezidia Exekutorské komory.

Exekuce na stavební spoření je pro dlužníka méně invazivní než například soupis movitých věcí nebo prodej nemovitostí. Ve srovnání s obstavením bankovního účtu ale rozhodně není běžným prostředkem. Exekucí na stavební spoření v posledních letech ubývá. Tendence je spíše klesající. Boom, jehož svědky jsme byli před pěti až sedmi lety, je pryč, uvádí Jiří Prošek.

Na dřevaře stále doléhá krize

Ekonomická situace dřevozpracujících společností se za poslední roky zhoršuje. Nedochází k modernizaci ani prosté reprodukci strojního vybavení a mnohé menší a střední podniky opouštějí trh. Vývoj dřevozpracujícího průmyslu je do značné míry ovlivňován situací ve stavebnictví, které je významně postiženo hospodářskou krizí. Ačkoliv celkové tržby padesáti největších firem v oboru se v odobí 2009 až 2011 zvýšily o 14 % na 36,4 miliardy korun, zisk klesl o 4,6 % na 0,77 miliardy korun. Informace vyplývají ze sektorové analýzy Dřevozpracující průmysl.

Primární zpracovatelé dřeva se potýkají s nejasnou strategií státu v oblasti správy lesa, která má za následek nerovnoměrnost dodávek dřeva a z toho pramenící nepředvídatelnost ceny surového dříví pro zpracování. Tím dochází k tlaku na zpracovatele, což se ve svém důsledku projevuje rostoucí cenou surového dříví. Další problém představuje fakt, že roste podíl dřeva exportovaného do zahraničí, což dále umocňuje tlak na růst jeho ceny, říká k problematice analytička Petra Štěpánová ze společnosti Bisnode.

Pokud nemají menší firmy specifický výrobní program umožňující promítnout růst ceny vstupů do cen finálních výrobků, dochází u nich k zastavení investic, případně ukončování výroby a odchodu z trhu.

Železniční dopravci svádí boj, získá na tom cestující

Evropské železniční společnosti se letos zaměřují na zlepšování ziskovosti a své finanční situace. Odráží to aktuální vývoj na celém kontinentu, kdy na trhu přibývají noví hráči a provozovatelé železniční přepravy musí být schopni vyvinout pružné systémy plánování a rychle se vypořádat se změnami na trhu. Specifickou výzvou jsou změny představené v prvních evropských železničních balíčcích pro liberalizaci trhu. 40 % dotazovaných se obává, že plánované reformy ve skutečnosti povedou k přehnané regulaci trhu. 80 % železničních společností se také vyjádřilo kriticky k časově náročnému procesu schvalování železničních technologií. Financování provozu železnic hraje klíčovou roli, 81 % železnic chce financovat infrastrukturu a vlaky z vlastních zdrojů, a to skrze zvýšenou efektivitu a vyšší příjmy. Na rozdíl od toho 60 % dotazovaných na úrovni obcí je nakloněno financování skrze public private partnerships. Toto jsou hlavní výsledky studie Executive Rail Radar, která zkoumala více než 280 železničních společností, provozovatelů infrastruktury a obecních dopravních společností.

Průzkum jasně ukazuje, že většina evropských železnic se soustředí na stabilizaci vlastní finanční situace. A není tomu jinak ani ve střední a východní Evropě, včetně České republiky, říká Roland Zsilinszky, ředitel pražské kanceláře Roland Berger, a dodává: Děje se tak proto, že v případě nedostatečné profitability železničních společností mohou těžko investovat do infrastruktury, vylepšení vlaků a služeb a tedy i dalšího růstu.

81 % železničních společností se spoléhá na vlastní zdroje pro financování infrastruktury a běžného provozu. Aby to mohly udělat, mají v úmyslu zvýšit svou efektivitu a příjmy. Nicméně 60 % věří, že státní dotace budou stále třeba a dokonce 90 % společností na obecní úrovni. Skutečnost, že mnoho železničních společností čím dál více závisí na vlastních finančních zdrojích, je reakcí na krizi a na nejistou finanční situaci v mnoha evropských zemích, vysvětluje Roland Zsilinszky. Mnoho společností si uvědomuje, že prázdné státní pokladny znamenají, že se musí ohledně financování více spolehnout samy na sebe.

Nedostatek státních dotací znamená, že public private partnerships budou hrát stále významnější roli v následujících pěti letech, ato zejména pro obecní dopravní systémy. Takzvané PPP modely jsou ideální obzvlášť pro železniční stanice a primární infrastrukturu specifických železničních linek jako například spoje s letišti nebo vysokorychlostní a nákladní trasy. Investoři od nich očekávají vysokou ziskovost a mají krátkodobější pohled na věc než státní investoři.