Stavebnictví na hraně. Materiál podražil o stovky procent a čeká se měsíce

Materiálů je nedostatek

Podle Jiřího Nouzy je nejhorší situace u oceli, dřeva, cementu, materiálů k zateplení a všech plastových výrobků. Vojtěch Kostiha, tiskový mluvčí Skupiny Metrostav, potvrzuje, že nejen vinou koronakrize je nedostatek v podstatě všech stavebních materiálů. Chybí ocel – jak betonářské výztuže, tak i válcované polotovary a potýkají se s nedostatkem výrobků ze dřeva, jako jsou dřevoštěpkové desky či překližky, a také tepelných izolantů, jako jsou polystyreny.

Potvrzuje to i Ondřej Wachal, generální ředitel a místopředseda představenstva z VW WACHAL, s tím, že chybí dřevo, železo, všemožné izolace jako polystyrény, fólie, obecně věci vyráběné z plastů a čeká se na cihly. Jedna věc je špatná dostupnost, druhá věc je extrémní nárůst ceny, se kterým jsme mohli těžko počítat, doplňuje. Radek Vít, ředitel společnosti Stavebniny DEK uvádí, že od letošního jara rostou ceny u materiálů na bázi dřeva, kovů a plastů a evidovali nedostatek tepelných izolací na bázi EPS a výrobků ze dřeva. Tam se to ale pomalu stabilizuje a přes stále vyšší cenu je materiál ve Stavebninách DEK už alespoň k dispozici, dodává.

Nárůst cen byl dramatický

V Metrostavu největší nárůsty cen, navíc kombinované s vysokou spotřebou dotčených materiálů, evidovali u oceli. Obdobně dramaticky, tedy v řádu přibližně více než 50 až 100 %, poskočily ceny tepelných izolantů, jako je extrudovaný a expandovaný polystyren nebo minerální vata a stavební řezivo. Mezi rekordmany by se pak daly zařadit výrobky ze dřeva jako dřevoštěpkové desky či překližky. Ty jsou dnes řádově na 200 – 300 % loňských cen, uvádí Vojtěch Kostiha. Podle Radka Víta to v případě dřevoštěpkových OSB desek bylo okolo 300 % a u tepelné izolace o 70–100 % podle použitého materiálu a zdražily také produkty z rostlého dřeva. Ocel, zateplovací materiály zdražily řádově o 100 % od začátku roku a plastové výrobky v řádech desítek %, říká Jiří Nouza.

Problém byl i s pracovníky

Stavebním společnostem, které server Podnikatel.cz oslovil, se daří dobře, ale musely se potýkat s mnoha problémy. Například firmy VW WACHAL se koronavirová krize dotkla občas nedostatkem některých materiálů, který se zdržel na hranicích kvůli panujícím omezením. O něco se také zhoršila dostupnost dělnických profesí. Nicméně letošní rok je prozatím brutální. Řadu projektů, které jsme už měli v plánu, nakonec ani možná nebudeme realizovat, řada projektů na tom bude ekonomicky hůře, než jsme plánovali, a samozřejmě důvodem je prudké zdražování materiálů. Uvidíme, kdy se tato situace nějakým způsobem zklidní, popisuje Ondřej Wachal.

Skupina Metrostav stále zvládá pracovat na zasmluvněných zakázkách a díky protiepidemickým opatřením, jako jsou pravidelné testování zaměstnanců či jejich kontrola po návratu z dovolené, se zatím nepotýkají s žádnými dramatickými problémy. Nejtěžší pro ně bylo mimo jiné dostat pracovníky na zahraniční stavby, což zvládli například organizací soukromých letů do Norska v době nejtužšího lockdownu. Komplikovaný byl i příjezd specializovaných profesí na tuzemské projekty, což jsme řešili povolenkami pro zahraniční pracovníky, doplňuje Vojtěch Kostiha.

Přestože koronavirová krize byla velmi nepříjemná pro zákazníky i zaměstnance Stavebnin DEK, jejich provoz byl omezen podstatně méně než například v oboru pohostinství. Jejich zákazníky jsou z 90 % podnikatelé a těm mohli při dodržení všech vládních opatření prodávat i nadále. Určitě evidujeme výpadek tržeb u zákaznické skupiny fyzických osob, ty jsme ale vyrovnali intenzivnějším marketingem na e-shopu a směrem k firemním zákazníkům, dodává Radek Vít.

Předzásobení i hledání alternativ

Ondřej Wachal prozrazuje, že se snaží hledat alternativy k danému materiálu, ale nic jiného než čekat ani nemůžou. Ve Stavebninách DEK, aby jejich profesionálním zákazníkům co nejvíce usnadnili jejich podnikání, navýšili skladové zásoby o cca 250 mil. Kč na současných 2,4 mld. Kč. Pokud mají zboží skladem, má zákazník jistotu, že bude k dispozici, jakmile ho bude na stavbě potřebovat. U zboží dodávaného na objednávku přímo od výrobce však tato jistota chybí. Stavebníci se tak nezřídka dostávají do situací, kdy mají na stavbě připravené lidi, techniku, ale materiál nedorazí. Co to znamená pro náklady a výsledný hospodářský výsledek celé stavby, je jasné, podotýká Radek Vít.

Také ve Skupině Meteostav se už několik měsíců snaží o alespoň částečné předzásobení nejproblematičtějšími materiály, ale ani to není v řadě případů možné, neboť dodací lhůty, pokud vůbec platí, jsou i mnohaměsíční. A často materiál jednoduše vůbec není. Nárůst cen stavebních materiálů se musí zákonitě projevit v nabídkových cenách. Vypsané veřejné i privátní zakázky dále soutěžíme bez výraznějších restrikcí s vědomím rizika nárůstu materiálových vstupů a tím i potenciální ztráty na zakázkách v realizaci. Nezbývá než uplatnit smluvní ustanovení (pokud je smlouva o dílo obsahuje) pro nepředvídatelnou a neovlivnitelnou změnou podmínek a dále claimovou agendu (smluvní dodatky), vysvětluje Vojtěch Kostiha.

Podle Jiřího Nouzy je situace u běžících a realizovaných smluv velmi komplikovaná a bude mít dopady do ekonomiky dodavatelů staveb. Ze smluv například veřejného sektoru, které jsou vysoutěženy nebo se soutěží, firmy odstupují s tím, že nejsou schopny dodržet nabídnutou cenu a v některých případech ani termín s ohledem na nedostatek konkrétního materiálu. Jsou názory, že zlepšení přijde, a jsou i opačné názory. Co se dá říci s vysokou mírou jistoty je, že situace se nevrátí do bodu loňského prosince či letošního ledna. Vždy bude např. z hlediska ceny horší, než byla, z hlediska dostupnosti materiálu je velmi složité situaci předvídat, shrnuje.

Projekty podraží a mohou se zastavit

Jiří Nouza dále zdůrazňuje, že důsledky nastalé situace se budou týkat všech, jak investorů, tak zadavatelů. A neplatí, že je to jen problém zhotovitelů a jejich riziko. To, co se odehrává, je bezprecedentní, skokový nárůst, který zásadním způsobem ovlivňuje či může ovlivnit celý dodavatelský řetězec, uvádí. Podle Radka Víta je primárním důsledkem současné situace, že dražší materiál prodraží stavby. Někteří investoři podle něj mohou mít natolik napjatý rozpočet, že buď udělají takové změny, které jim umožní rozpočet dodržet, nebo stavbu nedokončí. To však může v konečném výsledku přinést vyšší náklady než teď sehnat dodatečné financování a stavbu dokončit s vyššími náklady. Investoři, kteří ještě stavbu nezahájili, ji mohou odložit na pozdější dobu s nadějí, že se ceny materiálů alespoň přiblíží úrovni ze zimy tohoto roku. Že by se ceny vrátily zpět tam, kde byly, dnes nečeká asi vůbec nikdo, podotýká. Ondřej Wachal doufá, že se ceny trochu znormalizují a hlavně se zklidní jejich vývoj.

Vojtěch Kostiha zmiňuje, že v obecné rovině každé zdražení, ať už tažené nabídkou nebo vyvolané přemírou peněz v ekonomice, většinou končí inflací. Opatření proti šíření koronaviru narušilo dodavatelsko-odběratelské řetězce a zcela zdecimovalo jednu ze základních evropských svobod, kterou je volný pohyb pracovní síly. Podle něj lze tak důvodně očekávat, že přemíra peněz v ekonomice, která se částečně přelila do spotřeby a částečně do úspor a vůbec ne do investic, a nedostatek výrobků a zboží povedou k inflaci, která způsobí plošné, ale heterogenní zchudnutí obyvatelstva v České republice. Ta navíc provozuje pro relativně malý počet lidí (10 milionů v miliardové Evropě) vlastní měnu, čili lze očekávat, že výkyvy budou silnější a s vyššími dopady, než kdyby měna byla podložena větší a robustnější ekonomikou. Zatím je česká koruna podložena ekonomikou, která čítá 2 % z celkového evropského HDP, uzavírá.