Storytelling je umělecká disciplína, ale i řemeslo, které může využívat každý

Storytelling se navrací k tradici vyprávění příběhů, protože představují nejpřirozenější lidskou činnost. 

Zároveň jde však o umění, o specifickou uměleckou disciplínu a také edukační prostředek. Práce s příběhy je dlouhodobý proces, ale stát se dobrým vypravěčem může každý. Storytelling je sice uměleckou disciplínou, ale zároveň je to řemeslo, a tak se ho s trochou vytrvalosti může naučit používat každý, doplňuje Markéta holá, lektorka neziskové organizace Storytelling o.s.

Ovládnutí storytellingu pomáhá ve zvládání mnoha komunikačních situací a zlepšuje prezentační dovednosti, schopnosti mluvit poutavě, improvizovat a pracovat s posluchačem jako s komunikačním partnerem. Nejvíce se dá storytelling využít v oblasti marketingu, PR, komunikace, HR a obchodu, protože příběh vytváří rychlé a pochopitelné spojení, když chcete rychle, jasně a srozumitelně, a navíc zapamatovatelně komunikovat nějaké informace. Stejně tak ho ale využijí lídři a vedoucí, aby lépe sdělovali myšlenky, vylepšili své prezentace, kterými pak nejen informují, ale vytvoří v lidech i apel a angažovanost a dokážou inspirovat, dodává Monika Nevolová, koučka a lektorka storytellingu, komunikace a improvizace Umění v práci s.r.o. Další výhodou příběhů je, že na malém prostoru dokážou vyvolat emoce a rychleji a efektivněji zapůsobit na posluchače.

Jak být dobrým vypravěčem?

Na začátku musí být uvědomění a zamyšlení se nad tím, co vám může práce s příběhy přinést, čeho díky ní chcete docílit a jakou myšlenku chcete předat. Není nic horšího než převládající trend, že všechno dneska musí být s příběhem, a pak vidíme zkratky jako máslo s příběhem, pivo s příběhem a podobně, ale s opravdovým příběhem to nemá nic společného, popisuje Nevolová. Kromě jasného pojmenování myšlenky je také dobré myslet na cílovou skupinu, které je příběh určen. Podle toho pak můžete volit obsahové i formální prostředky. Jazyk, kterým budu mluvit k dvacetiletým, bude jiný než jazyk seniorů, a stejně tak i volba příběhu se bude řídit cílovou skupinou, upřesňuje Holá. 

Abyste se stali dobrými vypravěči, je potřeba pokrýt několik oblastí, mezi které podle Nevolové patří struktura, dynamika, autenticita a zapojení publika. Struktura znamená, aby vaše sdělení mělo hlavu a patu, opravdu někam směřovalo a na konci způsobilo, co způsobit má. Dynamika je pak, jak zajímavě to prezentujete. Na tom, jestli vám budou posluchači věnovat pozornost, je závislá kvalitní forma předání. Autenticita pak souvisí s tím, jestli jste důvěryhodní. Na všech těchto oblastech se dají udělat obrovské průšvihy a na všech lze pracovat. Je také pravidlem, že ten, kdo má dobrou dynamiku, ne vždy má dobrou práci se strukturou, kdežto strukturovaní lidé jsou často strozí a předání v dynamice pokulhává, vysvětluje dále.

S příběhy vám mohou pomoci také archetypy, o kterých jsme nedávno psali v článku Víte, po čem vaši zákazníci nejvíc touží? Modelujte značku pomocí archetypu.

Právě trénink vypravěčských dovedností, tedy aby člověk vyprávěl přirozeně a s lehkostí, patří mezi nejtěžší a jedná se o dlouhodobější práci. S vyprávěním souvisí také schopnost improvizovat a pracovat s posluchači. Navíc se však člověk musí mít na pozoru sám před sebou. To je jeden z těžkých úkolů. Najít pokoru k příběhu a neexhibovat, používat jen takové prostředky, které příběhu poslouží, to se týká i neverbálních projevů, gest, očního kontaktu atd, popisuje Markéta Holá.

Vyprávějte příběh firmy

Příběh firmy by neměl prezentovat jen historii v datech, ale popisovat například proměny firmy, motivaci zakladatele nebo to, kde je společnost dnes. To nejdůležitější je nevyprávět chronologická data, ale najít v příběhu o historii firmy, co se díky tomu, že firma existuje, děje v životech těch, kdo ve firmě pracují, a těch, kteří používají produkt firmy nebo jsou zákazníky, vysvětluje Monika Nevolová. Dalším příběhem může být příběh hodnot. Tedy nejen vypsané hodnoty na stránkách, ale příběhy dokládající, že toto žijete a fungujete podle toho. Další příběhy jsou produktů, tedy klientské zkušenosti.

Každý z příběhů se tvoří a hledá jinak, ale je velmi často nešťastné, když si firma najme někoho zvenku, aby jim kompletně stvořil příběh na klíč, oni se ho naučí jako básničku a ztotožní se s ním, upozorňuje Monika Nevolová a dodává, že mnohem lépe funguje, když ten, kdo učí vyprávět a hledat příběhy, pracuje s týmem firmy a podpoří a koriguje tvůrčí proces. Pomocí metodik a technik se pak příběhy rodí pod rukama a mluví jazykem, kterým promlouvá firma a její zaměstnanci či zákazníci. Ujasnit si vizi nebo identifikovat problémy ve firmě můžete pomocí díky poradnímu kruhu – více najdete v našem článku Řešíte ve firmě problémy nebo chcete novou vizi? Zasedněte do poradního kruhu.

Pokud chtějí společnosti s příběhy pracovat, musí si uvědomit, že jde o dlouhodobější proces. Připravit dobrý příběh a výborně jej odvyprávět totiž není otázkou chvíle. Inspiraci mohou nalézt na internetu nebo vsadit na praxi a navštívit některý z kurzů nebo workshopů. 

Pusťte uzdu fantazii

Vyprávění a příběhy jsou všude kolem nás a snáze si je také zapamatujeme, protože jsme zvyklí přemýšlet v příbězích. Události a fakta si naše hlava spojuje do celků a pomáhá nám to udržet kontext. Proto Markéta Holá radí lidem pojmenovat si, co chceme sdělit a pak se pustit do vod fantazie: Příběhy stojí na fantazii vypravěče a posluchače, často máme pocit, že v dnešní době musíme být struční a výstižní, pro fantazii není prostor. Ale když si zkusíte vzpomenout na cokoliv, co jste za poslední měsíc četli, jakou část z toho budou zabírat fakta a co z toho byly příběhy?

Příběhy i cenné know-how můžete ve vaší firmě zaznamenat také do firemní kroniky. Přečtěte si, jak na to, v článku Zrazují vás v podnikání vzpomínky? Vytvořte firemní kroniku, která vás přežije.

Monika Nevolová závěrem doporučuje: Vyprávějte příběhy, poslouchejte je a ptejte se, co vás mohou naučit, o čem vypovídají. Kdo chce být dobrým vypravěčem, měl by být i dobrým posluchačem.