Vlákno názorů k článku Stovka udání na EET je alarmující, odmítněme komedii v podobě účtenkové loterie od Šosnička - Mám též jeden poznatek. EET odsuzují ti, kteří...

Mám též jeden poznatek. EET odsuzují ti, kteří dosud tržby krátili. Mám jich několik mezi svými klienty, ale bohužel s tím nic neudělám. Podle mého by úplně stačilo, kdyby podnikatelé "směli" nakupovat pouze ve vybraných velkoskladech, jako to bývalo za socialismu, na svoje IČ na fakturu, kterou mohou zaplatit ihned hotově (nebyla by přerušená řada dokladů). Potom stačí finančnímu úřadu nechat si vyjet nákupy z velkoskladů podle IČ, zkontrolovat namátkou některá přiznání a hned je vidět, kdo nepřiznává vše. Jak jednoduché.
Nedovolit prodávat zadlužená s.r.o. bezdomovcům a chtít po jednatelích náhradu za vytunelování. Nedovolit přesun firem do zahraničí, když podnikají na území ČR. Nedovolit přesun firem do Prahy z důvodu nekontrolovatel­nosti a tím chybného rozdělování daní zpět na města. A ať někdo porovná odvod OSVČ a zaměstnance jako osob a jejich výši důchodu! To je též samostatná kapitola....

"Podle mého by úplně stačilo, kdyby podnikatelé "směli" nakupovat pouze ve vybraných velkoskladech"
Tak toto je nářez. A kdo to podle Vás bude určovat kde má nakoupit podnikatel ? UV ANO ? Děkuji nechci nakupujeme zboží po celé EU a nikdo nám nebude určovat kde mám nakoupit zboží.

"jako to bývalo za socialismu"

Nebývalo. Mohl jste nakoupit kdekoliv. Běžně se dělaly věci, že se koupil materiál od některého výrobce a pak se přeprodal někomu jinému. Běžně se tak zlepšovaly výsledky hospodaření. Dokonce se děla kouzla, že jste vyrobil 20000 kusů výrobků, prodal je závodu A, pak koupil dalších 10000 kusů od závodu B a ty prodal závodu C. Celkem jste prodal 30000 kusů a splnil a překročil cíl prodat 28000 kusů. Fakt, že závod A prodal těch 10000 kusů závodu B, se nikde moc nahlas neříkalo. Hlavně že se splnilo. A závody A i B byly rády, protože jim tahle akce zvedla obrat.

Jako fyzická osoba jste také mohl nakoupit prakticky kdekoliv. Od závodů, od obchodních společností nebo od jiné fyzické osoby. Obchodních společností tu bylo dost, plus různá družstva. Rozhodně vás nikdo neomezoval v tom, od koho nakoupíte. Jen vás případně kontrolovali, zda jste to opravdu koupil a odebral, plus zda to prodávající vůbec měl a kde to vzal.

Prostě se podvádělo i tenkrát. Jediný rozdíl byl v tom, že o tom nikdo nemluvil. Dnes je to jiné v tom, že se kdejaký trouba chlubí, jak podvádí. A obecenstvo mu tleská, jak je dobrej, že takhle obírá stát/zaměstna­vatele/věřite­le atd. Prostě čas od času slyšíte, jak někdo řekne "copak já můžu za to, že mě vždycky v den, kdy dostanu výpověď, rozbolí záda?" a posluchači se smějí a plácají ho po ramenou, že je borec. Oni to dělali i tenkrát, akorát o tom mlčeli. Říci to nahlas v plné hospodě by si to tehdy netroufli.