Pokud se týká jednatele s.r.o., částečně se nemýlíte, ale rozdíly jsou zásadní. Odpovědnost podnikatele, tedy v tomto porovnání OSVČ versus s.r.o., je stejná. Oba subjekty ručí do výše svého majetku. OSVČ včetně majetku osobního, s.r.o., logicky, jen dovýše obchodního majetku společnosti. Podílník ("majitel" s.r.o.) pak ručí do výše nesplaceného podílu (ten by musel případně doplatit).
Jednatel s.r.o. pak ručí svým majetkem za závazky s.r.o. pouze tehdy, pokud z jeho strany došlo k porušní povinnosti péče řádného hospodáře, kam může spadat i porušení pravidel podnikatelského úsudku (více viz. §51 odst. 1 ZOK). Jinak řečeno, jednatel odpovídá za procesy ve společnosti a řádné zvažování rizik a činění kroků k jejich minimalizaci, ale nikoli již za případné neočekávané či málo pravděpodobné následky. Ovšem o tom, zda vůči s.r.o. jednal či nejednal s péčí řádného hospodáře nerozhoduje nějaký úředník na základě "pomůcek" a správní úvahy, ale soud v řádném procesu, a to jen tehdy, pokud na jednatele bude podána žaloba.
Abych demonstroval rozdíl:
1. Máte hospodu jako OSVČ, t.j. jste sám podnikatel, přijmete na léto brigádníka, řádně jej poučíte, přiměřeně jej kontrolujete, zda nedělá něco špatně, a vše běží OK. Ale ouha, přjde kontrola, a on zrovna jako na potvoru nevydá "burešku". Vy dostenete od FÚ pokutu "pro výstrahu", třeba 50 tis. Kč, vyhodíte ho a postihnete jej dle ZP srážkou ze mzdy (tj. ten daný měsíc mu nezaplatíte a víc z něj asi nedostanete). Přijmete někoho jiného, situace se bude třeba za rok opakovat, ale ta pokuta už bude 500 tis. a ještě uzavření provozovny... To už většina OSVČ nerozdejchá, neb na pokutu nemá, a současně bude odříznuta od zdroje živobytí. Takže nezaplatíte, FÚ spustí exekuci proti podnikateli (tj. OSVČ & občanovi v jedné osobě), rodina přijde třeba o dům a živnostník je ekonomicky i lidsky zcela zničený. Nikoho nebude zajímat vina či nevina, zejména exekutora ne...
2. Jste podílníkem a současně jednatelem v s.r.o. a nastane stejná situace, jako ta, popsaná výše. Rozdíl bude v tom, že pokud nebude moci společnost onu likvidační pokutu uhradit, jednatel bude konat v souladu se zákonem a podá na svou společnost insolvenční návrh. Pokud jej podá řádně, bude zahájeno insolvenční řízení a ustanoven insolvenční správce, který zjistí pohledávky a závazky s.r.o. a bude se snažit je vzájemně vypořádat, přičemž pohledávka FÚ bude sice patrně největší, ale nikoli jediná. Současně si učiní názor o případné řádné či neřádné péči jednatele, na kterého případně může jménem společnosti podat žalobu. Pokud ovšem budete mít zápisy o proškolení brigádníků jak mají správně postupovat, jakož i zápisy o svých kontrolách zaměstnaců, zda své povinnosti plní řádně, tedy že budete jako jednatel činit vše, co je obvyklé a co po jednateli lze spravedlivě požadovat, těžko z toho soud dovodí zavinění. Jinými slovy, selhání zaměstnance bude považováno za "podnikatelské riziko", a za to neodpovídá jednatel, ale podnikatel, tedy s.r.o. Pravda je, že by nějaké moudré hlavě na FÚ mohl vzniknout názor, že se jednatel dopustil nějakého trestného činu, a úřad by podal (často jen jako alibi) trestní oznámení. Ale ve výše uvedeném případu by to pravděpodobně odložila již policie, případně státní zástupce.
Ano, je to hodně o "papírech" (školení, zápisy, vnitřní kontroly). Ale rozdíl je v tom, že jakožto OSVČ o ten barák přijdete i když vše děláte dobře, protože vždy odpovídáte za následky. Kdežto u s.r.o. má takovou odpovědnost společnost (právnická osobnost) a jednatel odpovídá jen za to, že správně nastaví a kontroluje, případně koriguje, "procesy a postupy" v s.r.o. Ale nikoli již za to, že něco v rámci podnikatelského rizika "nedopadne dobře".