Daňová kontrola bývá jedním z největších strašáků každého podnikatele. Když přijde, není to jistě nic příjemného ani pro ty, kteří své povinnosti plní poctivě a nemusí nic skrývat. Minimálně přinese časovou ztrátu. Není ale nutné vnímat daňovou kontrolu nijak dramaticky. K lynčování nebo čarodějnickému procesu má daňová kontrola skutečně daleko. Celý proces je navíc velmi dobře ošetřen zákonem o správě daní a poplatků. Kontrolovaný má své povinnosti, ale i práva.
Co je daňová kontrola, kdo ji může provádět
Zákon říká, že daňovou kontrolou se zjišťuje nebo prověřuje daňový základ nebo jiné okolnosti nutné pro správné stanovení daně. Správce daně, tedy finanční úřad, při ní zpravidla vychází z daňového přiznání podaného daňovým subjektem. Kontrolovaný má povinnost prokázat jen ty skutečnosti, které sám tvrdí v daňovém přiznání. Musí na požádání předložit záznamy, účetní a jiné doklady a účetní písemnosti, které prokazují hospodářské a účetní operace, jež jsou pro správné stanovení daňové povinnosti rozhodné, anebo o které pracovník správce daně požádá, a podat k nim ústně nebo písemně požadovaná vysvětlení. Musí předložit i požadované související písemnosti, zejména smlouvy uzavřené mezi ním a jeho obchodními partnery, knihy jízd a podobně. Na druhou stranu není povinen prokazovat skutečnosti týkající se jeho obchodních partnerů. Kontrolovaný nesmí být nucen k prokazování neexistujících skutečností. Daňová kontrola se provádí jen v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení účelu zákona o správě daní a poplatků.
Žádné zákonné ustanovení neukládá správci daně dopředu ohlásit záměr provést kontrolu. Běžně však pracovníci finančních úřadů firmu nebo podnikatele kontaktují s několikadenním předstihem, telefonicky, písemně, případně dalším vhodným způsobem. V rámci korektního jednání bývá správce daně přístupný i k posunutí termínu zahájení,
uvádí Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.
Kontrolu zpravidla provádějí pracovníci místně příslušného finančního úřadu. Probíhá-li podnikatelská činnost v jiném místě, než je adresa formálního sídla, může kontrolu provést úřad, v jehož obvodu je místo podnikání. Kontrolní pracovník prokazuje svoji totožnost služebním průkazem, který ho opravňuje k výkonu. Podnikatel nebo jiný kontrolovaný subjekt je povinný umožnit správci daně zahájení a provedení daňové kontroly. Neumožní-li daňový subjekt správci daně daňovou kontrolu zahájit, může k tomu být vyzván. Ve výzvě správce daně stanoví místo zahájení daňové kontroly, předmět daňové kontroly a lhůtu, do které je daňový subjekt povinen správci daně sdělit den a hodinu, kdy je připraven k zahájení daňové kontroly. Tuto lhůtu lze prodloužit. Nevyhoví-li daňový subjekt této výzvě, aniž by k tomu měl závažné důvody, může správce daně stanovit daň podle pomůcek, a to bez spolupráce daňového subjektu. Daň lze i sjednat,
upozorňuje Petra Petlachová.
Bude vás zajímat: V Praze k vám přijde daňová kontrola jednou za 114 let. Čím ji přivoláte?
Průběh daňové kontroly
Předně je nutné vědět, že daňová kontrola začíná až skutečnou kontrolou předaných dokumentů, nikoli formálním oznámením o jejím začátku. Je to důležité z toho důvodu, že dnem zahájení daňové kontroly se přerušuje lhůta pro vyměření daně. Do okamžiku faktického zahájení daňové kontroly ještě podnikatel může podat dodatečné daňové přiznání a opravit tak případné chyby. V průběhu kontroly už toto není možné.
Předmětem kontroly jsou daňové povinnosti, tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně. Proto předmětem kontroly může být jakýkoli druh daně a nelze jednoznačně označit, co bývá nejčastěji kontrolováno. Při kontrole daně z příjmů právnických osob to například bývají daňové odpisy, rezervy na opravu hmotného majetku, technické zhodnocení versus oprava majetku, zásoby, manka a škody, opravné položky a podobně.
Zákon nestanovuje ani minimální ani maximální možnou délku trvání kontroly. Daňová kontrola je jedním z procesních postupů v rámci daňového řízení, kterým správce daně zjišťuje nebo prověřuje základ daně a jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně. Daňová kontrola se provádí v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení tohoto účelu a bez zbytečných průtahů,
vysvětluje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. Finanční úřad tedy musí při kontrole postupovat účelně a bez zbytečných průtahů.
Lhůta pro vyměření daně je tříletá. Nelze tedy daň vyměřit ani doměřit či přiznat nárok na daňový odpočet po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost podat daňové přiznání, nebo hlášení, nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde současně byla povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat. Jinými slovy, kontrola se vždy zaměří jen na poslední tři roky. Starší materiály jí zajímat nebudou. Byl-li ovšem před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, ve kterém byl daňový subjekt o tomto úkonu zpraven. Vyměřit a doměřit daň však lze nejpozději do deseti let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení, nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde byla současně povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat,
připomíná Petra Petlachová.
Najděte si svého daňového poradce
Vyzkoušejte novou databázi daňových poradců. Přehledně řazeno podle kraje působnosti, oboru specializace i jazykových možností. Získejte kontakt ihned. Uložte si do záložek: www.podnikatel.cz/danovi-poradci/
V průběhu samotné kontroly je pochopitelně možné podávat vysvětlení i námitky. Pracovníci kontroly je musí vždy vyslyšet a zabývat se jimi. V případě hrubé nespokojenosti s průběhem kontroly se podnikatel může obrátit i na správce daně a žádat vyloučení konkrétního pracovníka z kontroly. Musí být ale dokázána případná podjatost nebo jiné porušení zákona. Daňový subjekt a další osoby zúčastněné na řízení i pracovník správce daně jsou navíc povinni oznámit skutečnosti nasvědčující podjatosti kontrolora neprodleně vedoucímu pracovníkovi správce daně, který pak celou záležitost řeší. Příklady kontrol, kdy vše nebylo tak, jak by mělo, jsou v článku Příběhy z daňových kontrol: podvodníci i úřednická šikana
Něco našli, co teď
Před ukončením daňové kontroly seznámí pracovník finančního úřadu kontrolovaného podnikatele s výsledkem zjištění, včetně hodnocení zjištěných důkazů a předloží mu je k vyjádření. Podnikatel pak má možnost se k tomuto v přiměřené lhůtě vyjádřit, případně navrhnout doplnění. Nedojde-li na základě tohoto vyjádření ke změně výsledku kontrolního zjištění, nemůže se pak už v rámci projednání zprávy o daňové kontrole domáhat jejího dalšího doplnění. Zprávu o daňové kontrole následně správce daně s daňovým subjektem projedná a obě strany zprávu podepíší. Správce daně po podpisu předá stejnopis zprávy o daňové kontrole kontrolovanému daňovému subjektu,
říká Petra Petlachová.
Pokud jsou v rámci kontroly zjištěny nedostatky, následuje na základě výsledku případné doměření daně z moci úřední, a to dodatečným platebním výměrem. Pro vystavení dodatečného platebního výměru není zákonem taxativně stanovena lhůta. I v tomto případě ale správce daně postupuje bez zbytečných průtahů. I proti tomuto se pochopitelně lze odvolat. Toto odvolání ale nemá odkladný účinek. Je proto nutné upozornit, že daňový subjekt je povinen dodatečně vyměřenou daň zaplatit bez ohledu na to, kdy a s jakým výsledkem bude odvolací řízení ukončeno,
upozorňuje mluvčí Generálního finančního ředitelství. Společně s dodatečně vyměřenou daní je pak vypočteno a předepsáno i penále.
Kontrola odešla, zase bude klid
Podle daňového řádu je možné daňovou kontrolu, která se týká skutečností, které už byly zkontrolovány, opakovat pouze výjimečně. Například v případě, zjistí-li správce daně nové skutečnosti, které nemohly být uplatněny v původní daňové kontrole. Dalším důvodem pro opakování daňové kontroly je podání dodatečného daňového přiznání daňovým subjektem. Opakovat kontrolu lze pak pouze v rozsahu, který odpovídá nově zjištěným skutečnostem nebo důkazům, případně, který odpovídá změně dosavadního tvrzení daňovým subjektem.
Správce daně provádí výběr daňových subjektů ke kontrole jak podle rizikových znaků v chování daňového subjektu, tak i z údajů, které má správce daně k dispozici, a to na základě sofistikovaných analýz a statistických metod. Správce daně provádí i namátkový výběr daňových subjektů ke kontrole. Provedení daňové kontroly však neznamená, že daňový subjekt nemůže být opětovně kontrolován,
uzavírá Petra Petlachová. Platí ovšem výjimky, více o tom v článku Definitivně potvrzeno, pro daňovou kontrolu nemusí mít berňák důvody