Je to přesně týden, co majitelům firem opět stoupl krevní tlak. Do České republiky v rámci své předsummitové evropské tour zavítala Bernadette Ségol, generální tajemnice Evropské odborové konfederace. S prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Petrem Nečasem a zástupci odborů rozmlouvala o řešení hospodářské krize v Evropské unii, otázkách nezaměstnanosti, a také o návrhu takzvané korporátní daně, tedy sjednocení výše daně z příjmů právnických osob v celé sedmadvacítce. Z Prahy zřejmě odjížděla spokojená, protože korporátní daň se kromě premiéra a jeho vládního kabinetu zamlouvá všem jmenovaným. Je sice pravda, že politická moc je v Česku v rukou vlády, ale také je pravda, že současný kabinet nemusí mít dlouhého trvání. Pokud by se naplnily odhady voličských preferencí, příští volby do Poslanecké sněmovny by ovládla levice a ČSSD se zavedení korporátní daně rozhodně nebrání.
Například Miloš Zeman vnímá návrh na stanovení jednotné korporátní daně jako velice zajímavý: Bohužel, pokud jsem byl správně informován, určité námitky má jak ministr financí, tak pan premiér, ale o tom budeme jednat na tripartitě,
prohlásil prezident republiky. Vláda má k jednotné dani skutečně negativní postoj a výraz námitky je v tomto případě poměrně slabý. Moje vláda i já osobně jsme zásadní odpůrci harmonizace přímých daní, čili včetně korporátních daní. S tímto návrhem proto zásadně nesouhlasíme,
prohlásil premiér Petr Nečas se zdůvodněním, že pro české firmy by to znamenalo razantní navýšení daňové sazby proti stávajícímu stavu, a to by ohrozilo jejich konkurenceschopnost na evropských i světových trzích. Je to, jako byste atletovi před závodem prostřelili nohu a pak se zlobili, že nevyhrál medaili,
dodal Nečas.
Za současné neklidné situace na české politické scéně se musí počítat také s názorem sociálních demokratů, nejsilnější opoziční strany. Ta má ve svém programu jasný cíl, zastavit snižování daní pro firmy. Navrhujeme zvýšení daně z příjmů právnických osob ze současných 19 % na 21 % a zavedení druhé sazby daně z příjmu právnických osob ve výši 30 % pro velké firmy ze sektoru finančnictví, energetiky a telekomunikací,
uvádí předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Sociální demokraté jsou přesvědčeni, že právě sjednocení daňového základu pro firmy v celé Evropské unii povede ke zvýšení konkurenceschopnosti a zkvalitnění infrastruktury, zisku kvalifikovanější pracovní síly a snížení korupce.
O co se vlastně hraje
Návrh korporátní daně pro firmy má podporu i u nového českého prezidenta.
Sazba daně z příjmů právnických osob, obecně nazývaná korporátní daň, má v členských státech Evropské unie velmi široké rozmezí. Česká republika se pohybuje kolem zlatého středu. Firmy u nás odvádí daň ve výši 19 %. Návrh korporátní daně pak vychází z průměru všech unijních států a byl stanoven ve výši 25 %. Pro většinu českých firem by proto přijetí korporátní daně znamenalo nevýhodu. Přesto návrh v některých kruzích nachází zastání. Daňová konkurence, daňové úniky a podvody ukázaly svůj devastující účinek a je třeba je zastavit. Evropská odborová konfederace, jejímž jsme členem, žádá rozhodný a závazný akční plán. Měl by být harmonizován základ podnikové daně a minimální míry zdanění podniků, případně se zavedením minimální míry ve výši 25 %. Vyzýváme proto k přijetí návrhu,
říká Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské odborové konfederace. Europoslanci napříč politickým spektrem už před více než dvěma lety přijali rezoluci o přijetí sjednocené daně, ale ta není nijak závazná.
Nejvyšší sazba daně z příjmů firem se dnes platí na Maltě, je to 35 %. Následují Francie se 33,33 %, Belgie s 33 % a Španělsko se 30 %. Na druhé straně jsou Kypr a Bulharsko s pouhými 10 %. V některých zemích je navíc zavedena lokální daň z příjmů a solidární přirážka.
Návrh společného daňového základu Evropská komise oficiálně zveřejnila na jaře roku 2011. Vlády mnoha evropských států se dříve či později začaly obávat, že sjednocení daňového základu je pouze předstupeň harmonizace sazby daně. Právě z důvodu obav o ztrátu vlastní daňové suverenity se o návrhu zatím stále jen diskutuje a jednotná korporátní daň představuje jen několik popsaných papírů na stolech bruselských úředníků. Velkou podporu má jen ve Španělsku a ve Francii.
Základní dopady korporátní daně
Případné přijetí korporátní daně pro právnické osoby by zcela zamíchalo kartami. Pozitivních i negativních dopadů je mnoho. Zde jsou ty nejvíce diskutované:
Společný daňový základ firem by byl výhodný pro ty společnosti, které působí v několika členských státech najednou. Umožnil by jim vyplňovat pouze jedno daňové přiznání. Konsolidovaný základ daně by se pak podle předem daného vzorce rozdělil mezi všechny země, ve kterých firma působí, a byl by zdaněn příslušnou národní sazbou. Firmy by si pak mohly vybrat použití daňového přiznání země svého původu nebo se řídit evropskými předpisy. Na příslušnou část daňového základu by se pak uplatňovala sazba platná v dané zemi.
Přijetí korporátní daně by tedy firmám ušetřilo nezanedbatelné výdaje na administrativu a zjednodušilo náročnou orientaci v předpisech států, ve kterých mají své podnikatelské aktivity. Týká se to ale samozřejmě jen těch, které působí i mimo svou zemi. Pozitivní by v tom případě bylo také to, že by odpadla složitá koordinace komunikace s jednotlivými daňovými úřady. Stačilo by spojení takzvaného hlavního plátce s příslušným hlavním daňovým správcem.
Korporátní daň by zamezila odchodu firem do států, kde je to pro právnické osoby výhodnější. Řada společností přesunula své hlavní působiště například do Irska, kde odvádí pouze 12,5 %. Ve srovnání s Francií, kde se platí 33,33 %, tak ušetří celou pětinu. Právě Francouzům nebo Němcům se toto nelíbí, protože Irsko má sice nízké daně, ale zároveň, nebo právě proto, je výrazně postiženo hospodářskou krizí a muselo o záchranu žádat jak v eurozóně, tak po Mezinárodním měnovém fondu.
Pro Českou republiku, kde firmy odvádí daň pouze ve výši 19 %, ale neplatí to, že by se zastavil odliv firem. Naopak jsme pro mnohé vyhledávanou zemí. Sjednocením daně by došlo k potlačení konkurenčního prostředí. A mohlo by dojít i k negativním dopadům na trh práce. Když dnes firmy z úsporných důvodů migrují v rámci Evropy, může se stát, že migrovat budou i po zavedení korporátní daně. Tentokrát ale mimo Evropskou unii a mnoho jejích obyvatel přijde o práci.
Každé zvýšení daně také zvyšuje náklady na život běžného člověka. Snižují se příjmy a rostou výdaje. To se projevuje na celkovém hospodářství a je na každém, aby zvážil případné dopady. Odborníci také varují, že vyšší daně znamenají vyšší riziko zneužití peněz, korupci a podvody. Platí zde rovnice, že čím vyšší daň, tím více se ušetří, když se nebude danit vše podle nastavených pravidel. Příkladů, kdy se velké firmy snaží o daňové úniky, je v České republice už teď celá řada.
O možnosti zavedení korporátní daně pro právnické osoby, ale také o nezaměstnanosti nebo hledání nového řešení hospodářské krize se bude mluvit na blížícím se zasedání Evropské rady. Bruselský summit proběhne 27. a 28. června.
ČLÁNKY DO MAILU