Zaměstnavatel je povinen zaměstnancům ve všech směnách stravování umožnit, nemusí však stravování poskytnout. Jde o zaměstnanecký nenárokový benefit. Tuto povinnost naopak nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu dle § 236 zákoníku práce. Zaměstnavatel sám rozhodne, jakou formou bude benefit na stravování poskytnut. Jeho poskytování upraví kolektivní smlouvou či interním předpisem. Obdobně tomu bude v případě statutárů. Zde však půjde o smlouvu o výkonu funkce.
Smlouva o výkonu funkce a člen statutárního orgánu
Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu (příkazní smlouva). Jestliže z uzavřené smlouvy o výkonu funkce neplyne něco jiného. Náležitosti smlouvy o výkonu funkce uvádí zákon o obchodních korporacích. Musí mít písemnou podobu a schvaluje ji nejvyšší orgán společnosti. Současně má být toto schválení zachyceno v zápisu z valné hromady. Smlouva o výkonu funkce je speciální smlouvou vymezující práva a povinnosti člena statutárního orgánu (typicky jednatele společnosti s ručením omezeným či člena představenstva akciové společnosti) ve vztahu ke společnosti, v níž tuto funkci vykonává. Jestliže ve smlouvě o výkonu funkce není sjednáno odměňování, pak podle § 59 zákona o obchodních korporacích platí, že výkon funkce je bezplatný.
Pakliže má mít člen obchodní korporace právní nárok na odměnu, musí být odměňování, včetně všech složek odměn, sjednáno ve smlouvě. A to v souladu s ustanovením § 60 zákona o obchodních korporacích. Pokud hodlá obchodní korporace rozšířit výčet zde uvedených benefitů o nový peněžitý příspěvek, je třeba smlouvu změnit (doplnit). Změna samozřejmě musí být schválena valnou hromadou.
Souběh dvou pracovních poměrů, možnost poskytnutí dalšího stravenkového paušálu u delších směn, poskytování příspěvku zpětně či předem v článku: Stravenkový paušál v praktických otázkách a odpovědích
Peněžitý příspěvek, takzvaný stravenkový paušál
Základní podmínky poskytování peněžitého příspěvku na stravování již server Podnikatel.cz popisoval. Věnovali jsme se otázkám a odpovědím z praxe. Vždy je třeba posoudit, zda bude tento benefit zdanitelný na straně zaměstnance a zda bude daňově účinný na straně zaměstnavatele.
1. Osvobození
V souladu s ustanovením § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů je od daně osvobozena hodnota stravování poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnancům jako
- nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti (firemní jídelny) nebo v rámci firemního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů (např. stravenky) anebo
- peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Limit = 75,60 Kč (tj. 70% ze 108 Kč v r. 2021). Nadlimitní plnění peněžitého příspěvku je u zaměstnance zdanitelným příjmem včetně odvodů pojistného.
Daňové osvobození peněžitého příspěvku u zaměstnance je vázáno na jednu (odpracovanou) směnu dle § 78 zákoníku práce. Osvobození ale není podmíněno odpracováním celé směny nebo určitého počtu hodin (zaměstnavatel však může omezit). Jestliže by byl příspěvek poskytnutý za dny dovolené, nemoci či na základě smluvního vztahu, u něhož by nebyla stanovena směna, bude celý zdanitelný. Musí se jednat o směnu dle rozvrhu směn, nikoli mimo rozvrh směn, např. přesčas.
2. Daňová uznatelnost na straně zaměstnavatele
Na straně zaměstnavatele jsou dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů od roku 2021 daňově uznatelné výdaje vynaložené na peněžitý příspěvek na stravování. Příspěvek na stravování (nepeněžní i peněžitý) lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné.
Peněžitý příspěvek a statutár
Ohledně poskytování stravovacího paušálu statutárům, především jednatelům společností, nejsou názory odborné veřejnosti jednotné. Nejde jen o doplnění do smlouvy o výkonu funkce, potíže činí podmínka určení směny podle zákoníku práce. Server Podnikatel.cz oslovil ministerstvo financí. Podle Anny Vasko obecně platí, že daňové osvobození peněžitého příspěvku na stravování je podmíněno odpracováním pracovní směny (bez ohledu na její délku), resp. výkonem závislé činnosti na základě smluvního vztahu, který umožňuje rozvržení pracovní doby zaměstnavatelem do směn. Pokud tedy poplatník dosahuje příjmy ze závislé činnosti na základě smlouvy o výkonu funkce (jednatel), lze u něj uplatnit osvobození podle zákona o daních z příjmů u nepeněžitého i peněžitého příspěvku na stravování.
Pro poskytnutí peněžního příspěvku jednateli za stejných daňových podmínek jako běžným zaměstnancům je potřeba naplnit požadavek na existenci směny. Pojmem „směna“ se podle zákoníku práce rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Je tedy klíčové, aby jednatel měl jasně vymezené určité části pracovní doby (směny), které budou i evidované např. evidencí docházky. Za tohoto předpokladu může společnost příspěvek na stravování pro jednatele uplatnit jako daňový náklad, pokud přítomnost jednatele v práci během vymezené části pracovní doby trvá aspoň 3 hodiny. Bez vymezení určité části pracovní doby nemůže být peněžní příspěvek na straně obchodní společnosti daňovým nákladem, neboť není možné posoudit naplnění uvedené podmínky přítomnosti v práci,
uzavřela za ministerstvo financí Anna Vasko.
ČLÁNKY DO MAILU