Stravenkový paušál: Přinášíme základní otázky a odpovědi

Pouze už jen stravenkový paušál?

Jak jsme psali v článku Místo stravenek peníze a další novinky v daňovém balíčku, který schválila vláda, v současné době přibližně 1,8 ze 4,3 milionu zaměstnanců chodí na oběd do jídelny v práci, dalších 1,5 milionu dostává stravenky. Ostatní zaměstnanci na tento benefit nedosáhnou právě kvůli vysoké administrativě a platbě provizí, jimiž je zatížen stravenkový systém.

Stravovací (stravenkový) paušál je tedy součástí daňového balíčku. Pokud návrh projde parlamentem, zaměstnavatelé budou moci vedle závodního stravování a stravenek poskytovat příspěvek na stravování také přímo v peněžní formě, a to za stejných daňových podmínek, jako se nyní poskytují stravenky. Firmy tak budou moct přidat svým zaměstnancům až 1584 korun bez daně a sociálních a zdravotních odvodů.

Podrobnosti najdete v článku Díky stravovacímu paušálu mohou zaměstnanci dostat nedaněných 1584 Kč měsíčně

Nejde tedy o omezování papírových stravenek, ale o rozšíření možnosti čerpání podpory na zaměstnanecké stravování o další finanční formu. V podstatě umožní některým zaměstnancům, kteří dosud neměli možnost získat nějakou z forem příspěvku na stravování, získat nový benefit, popisuje Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR.

Co konkrétně přinese stravenkový paušál?

Podle majitele společnosti V4 Group Michala Jelínka stravenkový paušál trh částečně narovnává a dává zaměstnavateli další možnost volby. Krom stávajících možností, tedy provozování vlastního stravovacího zařízení nebo poskytování stravenek, může zaměstnancům nabídnout stravenkový paušál, tedy peníze za zvýhodněných daňových podmínek, vysvětluje. Souhlasí s ním i Jana Šimková z restaurace Schodky Tlumačov. Z hlediska toho, že jsme i zaměstnavatelem, je to možnost poskytnout zaměstnancům odměnu nezatíženou pojistným a daněmi, které jsou opravdu obrovské. Z hrubé mzdy 20 tis. Kč se odvede státu celkem 10 910 Kč, což je téměř než 55 %, zdůrazňuje. 

Asociace hotelů a restaurací ČR si myslí, že tyto paušály přinesou alternativu čerpání zvýhodněného stravování pro ty, kdo ji dosud nemají, zvýší konkurenční prostředí ve stravování, a tudíž i kvalitu stravování zaměstnanců a v závěru budou další příležitostí i pro provozovatele restaurací. Ekonom Lukáš Kovanda v článku říká, že pokud by stravenkový paušál prošel, zvýšila by se míra spotřebitelské volby. A to v konečném důsledku svědčí ekonomice jako celku, neboť každý člověk sám nejlépe ví, co s vlastními penězi dělat. Zda je utratit za jídlo v restauraci či za něco jiného, dodává.

Připomeňte si pohled do prázdných pražských zahrádek: 

• 
• 
• 

Dalších 23 fotografií

Výhoda jen pro poskytovatele?

Michal Jelínek vnímá stravenky jako nutné zlo, které je hlavně byznysem pro stravenkové firmy, které z toho mají provize. Naopak nejvíce jsou na tom bity restaurace, které z těchto plateb odvádějí kolem pěti procent stravenkové firmě, a to pokřivuje trh. Že tento krok vyvolá nevoli mezi vydavateli stravenek, je jasné také Václavu Stárkovi. Zvýší se pro ně konkurence na trhu a mnozí budou muset přehodnotit svou dosavadní obchodní politiku, kdy jen od restaurací vybírali provize. 

Jana Šimková prozradila, že stravenky jsou pro ně v restauraci nejméně výhodné platidlo. V současné době je pro ně nejdražší Ticketrestaurant (Edenred), kterému zůstane z celkové částky (včetně DPH) celých 7 %. Takže z každých utržených 100 tisíc korun odvedou minimálně 10 % DPH a případně dalších 7 % této stravenkové společnosti. To znamená 17 000 Kč a teprve potom můžeme odečítat náklady na suroviny, energie, mzdy, nájmy, pojištění a další platby. Takže určitě preferujeme nejlépe platbu v hotovosti, popisuje. 

Papírové stravenky jsou navíc omezeny tím, že je ne všechny restaurace akceptují, a také omezenou dobou platnosti, takže na konci se může jejich držitelům stát, že o finanční prostředky takto uložené ve stravenkách přijdou. Vydavatelé stravenek často poukazují na jejich význam z hlediska účelovosti. Zde je nutné upozornit, že účelovost právě u papírových stravenek nelze v praxi stoprocentně zajistit. Navíc, podle informace samotných vydavatelů stravenek, až 60 % stravenek je využíváno již nyní k nákupu potravin v obchodech. Ani zde tedy není účelovost nijak zásadním argumentem, doplňuje Václav Stárek.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Přečtěte si komentář redaktora Daniela Morávka: Peníze místo stravenek? Žádný kolaps, ale zlepšení pro (skoro) všechny

Hodně práce kolem?

Systém je navíc postavený pouze na ochotě restaurací tyto podmínky akceptovat a tato ochota s výší účtovaných provizí, administrativou se stravenkami spojenou a faktem, že provozovatel restaurace obdrží cenný papír, který musí ještě následně vyměnit za peníze, již s nástupem nových technologií není dlouhodobě udržitelná. Systém v podstatě omezuje i zákazníka, dodává dále Václav Stárek. 

Se stravenkami je opravdu hodně práce, ať už jde o obsluhu, která musí kontrolovat platnost stravenek a pořizovat označení provozovny razítkem, nebo účetní, která musí všechny stravenky přepočítat a zkontrolovat. Další náklady pak souvisejí s odesláním stravenek, kdy poštovné stojí další peníze za cenná psaní a obálky k tomu určené. V neposlední řadě je i to, že se stravenky odesílají za ukončený kalendářní měsíc a tímto vlastně poskytujeme stravenkovým společnostem bezúročnou půjčku minimálně na 30 kalendářních dnů, podotýká Jana Šimková. 

Co pokles tržeb?

V souvislosti se stravenkovým paušálem se často hovoří o obrovských propadech tržeb ve stravování. Stravenky se však neruší a navíc v průměru tržby restaurací hrazené stravenkami tvoří přibližně 15 % celkových tržeb. Z toho jasně vyplývá, že i za předpokladu, že by stravenky nikdo nevyužíval, nemůže dojít k propadům tržeb restaurací až o polovinu, jak je často vydavateli stravenek prezentováno, zdůrazňuje Václav Stárek.

Z výsledků průzkumu Asociace hotelů a restaurací České republiky, který provedla mezi 560 subjekty z řad provozovatelů hotelů, penzionů a restaurací, vyplynulo, že 56 % provozovatelů restaurací podporuje zavedení zaměstnaneckého paušálu jako alternativu současným stravenkám. Stejný počet provozovatelů restaurací nemá obavu, že by zavedením zaměstnaneckého paušálu došlo k poklesu zájmu hostů o služby restaurací. Podle Jany Šimkové je možné, že by na čas nastal pokles zákazníků. Nezbývá než doufat, že by to bylo přechodné, doplňuje závěrem.