Podle novelizovaného zákona o daních z příjmů je s účinností od 1. ledna 2021 od daně osvobozen peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu (tzv. stravenkový paušál). A to do výše 70 % horní hranice stravného poskytovaného zaměstnancům při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Pro rok 2021 tato částka činí 75,60 Kč. Základní pravidla využití stravenkového paušálu jsme popisovali v článku: Peněžitý příspěvek na stravování aneb Stravenkový paušál v praxi
Protože problematika nového peněžitého příspěvku je stále protkána značnou měrou nejasností, přinášíme krátký souhrn dotazů a odpovědí k praktickým situacím.
1. Je možné poskytovat peněžitý příspěvek zaměstnancům v době řádné dovolené či překážek v práci, např. v době dočasné pracovní neschopnosti?
Je třeba vyjít z ustanovení 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů. Zde se skutečně uvádí, že je osvobozen peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.
Ovšem, aby byl příspěvek na straně zaměstnavatele daňově uznatelným, musí přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvat aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování je možné uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu (§ 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce).
2. Naši zaměstnanci pracují v dlouhých směnách, kdy čerpají dvě přestávky na jídlo. Můžeme těmto zaměstnancům poskytnout další peněžitý příspěvek?
Při poskytování druhého příspěvku musí být zaměstnavatelé opatrní. Osvobození na straně zaměstnance je totiž vázáno na jednu směnu, bez ohledu na její délku. Platí i pro část směny bez bližšího časového vymezení (podmínka 3 hodin je stanovena pro daňovou uznatelnost na straně zaměstnavatele). Druhé osvobození stravovacího paušálu není možné uplatnit v případě směny delší než 11 hodin, přestože by bylo na straně zaměstnavatele dle zákona o daních z příjmů daňově uznatelné.
Při směně delší než 11 hodin (včetně povinné přestávky na jídlo) lze jako daňový výdaj uplatnit další stravenku nebo stravovací paušál. Další stravenka by v této situaci osvobozena byla, stravovací paušál (jak je výše vysvětleno) nikoli.
Kdy může vzniknout nárok na stravné v průběhu směny, jsme popisovali v článku: Má zaměstnanec nárok na stravné i stravenku?
3. Zaměstnanec pracuje v rámci pracovního poměru a souběžně také na dohodu o pracovní činnosti. Lze poskytnout peněžitý příspěvek v limitu pro osvobození v tomto případě dvakrát za jeden den, pokud zaměstnanec odpracoval směnu v každém pracovněprávním vztahu? Nebo se to v rámci jednoho daňového základu sečte a vznikne nadlimit pro zdanění?
Vždy je třeba znát konkrétní délku směn. V případě, že by pracovní směna nebyla v příslušném smluvním vztahu stanovena a zaměstnavatel by přesto poskytl peněžitý příspěvek na stravování, nebyl by z důvodu nesplnění podmínek od daně z příjmů osvobozen, neboť by se nejednalo o peněžitý příspěvek na stravu poskytnutý „za jednu směnu“. Celý příspěvek by se tak posoudil jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti. Pro účely daňového osvobození peněžního příspěvku na stravování není tedy rozhodující skutečnost, zda příjmy ze závislé činnosti plynou zaměstnanci od téhož zaměstnavatele na základě jednoho smluvního vztahu nebo souběžně na základě více smluvních vztahů, ale počet stanovených pracovních směn, které u daného zaměstnavatele zaměstnanec odpracoval,
vysvětlil pro server Podnikatel.cz Zdeněk Vojtěch za ministerstvo financí. Zároveň připomenul, že daňové osvobození peněžitého příspěvku poskytnutého na stravování není podmíněno odpracováním celé stanovené pracovní směny.
Obecně ale platí, že peněžitý příspěvek na stravování (obdobně jako je tomu u stravenky) lze jako daňově uznatelný náklad uplatnit, pokud přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny.
V roce 2021 naše společnost
4. Stravovací paušál zaměstnavatel poskytuje předem, nebo zpětně podle počtu skutečně odpracovaných směn?
Pokud je stravenkový paušál poskytován předem, znamená to, zaměstnanec obdrží stravenky na začátku měsíce podle počtu plánovaných pracovních směn a následně dojde ke korekci a daňové uznatelnosti stravenek podle skutečného počtu směn. Podmínkou je samozřejmě odpracovaná směna v délce alespoň tří hodin. Tato podmínka je dána zákonem. Zaměstnavatel sám může pravidla upravit kolektivní smlouvu či interním předpisem a požadovat pro nárok na tento zaměstnanecký benefit odpracování např. 5 hodin.
Není vyloučen ani postup, kdy bude peněžitý příspěvek poskytován zpětně, tj. až ve vazbě na skutečně odpracované směny v délce aspoň 3 hodiny. Tento režim je bezpochyby pro zaměstnavatele z hlediska evidence jednodušší. Pravidla poskytnutí peněžitého příspěvku (stejně jako stravenky či nepeněžitého příspěvku na stravování) je nezbytné ošetřit interním předpisem zaměstnavatele nebo kolektivní smlouvou. Zde bude uvedeno, v jaké výši bude příspěvek poskytován, kterým skupinám zaměstnanců, zda je poskytován předem nebo zpětně atd.
V obou případech (předem i zpětně) jsou příspěvky zaměstnanci fyzicky předány, tj. poukázány v termínu výplaty mzdy. Zaměstnavatel musí uvádět peněžitý příspěvek na mzdový list zaměstnance bez ohledu na jeho výši. Musí být položkou mzdového listu, nikoli jeho přílohou. Příspěvek nad limit pro osvobození se stane součástí mzdy (zdanění včetně odvodů pojistného).
ČLÁNKY DO MAILU