Zaměstnanci se stravenkami obědvají v restauracích 3× více než ti bez stravenek.
Vyplývá to z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Průzkum tak potvrdil, že stravenky jsou pro zaměstnance motivací k pravidelnému obědvání v restauracích.
Stravenky jako benefit
Pro zaměstnance jsou tak stále stravenky nejvýznamnějším benefitem. Využívá je přes 1,3 milionů pracovníků a 60 tisíc zaměstnavatelů, platit s nimi lze ve více než 30 tisících provozovnách.
Benefit ve formě stravenek je oblíbený především z důvodu výhodnosti. Stravenky nezvyšují daňový základ zaměstnance a nespadají proto do vyměřovacího základu na výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Až 55 % z nominální hodnoty stravenek je daňově uznatelným základem pro zaměstnavatele.
Zaměstnanec zaplatí přibližně polovinu hodnoty stravenky a zbývající část zaměstnavatel. Padesátikorunové stravenky uspoří firmě téměř 600 korun a příjem zaměstnance s průměrnou mzdou se ročně zvýší o 2300 korun.
Chystají se změny, za stravenky by se v obchodě mohlo kupovat výhradně jen jídlo
Stravenky dnes pomáhají jak malým restauracím, tak zaměstnavatelům. Musí se ale udělat změny v jejich využívání. V současné době řešíme nový zákon o dani z příjmu a naším cílem je udržet stravenky jako daňový benefit, podporovaný státem. Současně ale musí plnit svůj účel a nesmí se stát dotovanou paralelní měnou pro nákup spotřebního zboží,
říká Karel Havlíček, předseda AMSP ČR.
V zahraničí jsou přísnější omezení, v Česku by ale pak stravenky mohly ztratit na atraktivitě
Stravenky je možné v současné podobě použít i v řadě situací, které nemusí souviset s obědovou pauzou v pracovní době. Podle AMSP ČR by proto nákup na stravenky měl být omezen pouze na potraviny a studené či teplé jídlo.
Stanovením fixního limitu na jeden nákup by se tak dalo předcházet jednorázovému utracení všech stravenek za jeden velký nákup. Tím by však stravenky přestaly fungovat jako motivace k pravidelnému obědvání. Tato omezení jsou přesto v zahraničí naprosto běžná,
doplňuje Havlíček.