Stroje zase nastolují otázku, co znamená být lidmi, v čem je unikátní specificky lidská síla. Technologie vrací lidi ke zkoumání, co jsou jejich silné stránky.
AI a lidé jsou nejchytřejší dohromady
Lídři trhu už vidí, že technologie jsou nejefektivnější nikoliv tehdy, když nahradí lidi, ale když je doplní,
tvrdí se ve studii The rise of the social enterprise – 2018 Deloitte Global Human Capital Trends od poradenské společnosti Deloitte. Podle této studie jsou umělá inteligence a lidé nejchytřejší dohromady
. I za algoritmy totiž stojí lidé, a proto se bez nich ani stroje neobejdou. Vznikají tak také nové profese, jako je třeba „bot trenér“, „bot farmář“ nebo „bot kurátor“.
A s rozvojem technologií zároveň roste důležitost specificky lidských dovedností. Stejně jako je klíčové pochopit unikátní schopnosti nových technologií a strojů, je proto třeba znovu nahlédnout také na schopnosti výhradně lidské. A hledat možnosti, jak oboje propojit dohromady, respektive dobře zapojit do různých typů práce.
Čtěte také: Nepořádek ve firemních datech za vás umělá inteligence nevyřeší, tvrdí odborníci
Mezi vysoce ceněné lidské dovednosti přitom podle Deloitte v takovém prostředí patří hlavně technické dovednosti, schopnost řešit komplexní problémy, kognitivní schopnosti, procesní dovednosti, řízení zdrojů, sociální dovednosti nebo schopnost pracovat s obsahem.
Jak je vidět, s technickým vzděláním si lidé výhledově rozhodně nevystačí. Naopak cenění na trhu práce budou ti profesionálové, kteří technické dovednosti promísí s poměrně širokou škálou osobních – lidských kvalit, jako je schopnost empatie (neboli porozumění emocím a motivům druhého člověka), spolupráce, komunikace, tvořivost, adaptabilita a tak podobně, a také s poměrně obsáhlým polem dalšího mezioborového vzdělání, včetně vzdělání humanitního.
Měkké dovednosti v důležitosti sílí
Společnost ManpowerGroup, zabývající se lidskými zdroji, se ve svém průzkumu z konce roku 2017 Revoluce dovedností 2.0 zeptala téměř 20 tisíc zaměstnavatelů ve 42 zemích světa (včetně Česka) a v šesti průmyslových odvětvích na to, jaký bude mít v následujících dvou letech automatizace dopad na počet jejich zaměstnanců. Zajímala se také o to, které pozice to nejvíc ovlivní a které z dovedností, jichž si zaměstnavatelé nejvíce cení, mají zároveň na trhu práce největší problém sehnat.
Ukázalo se, že zaměstnavatelé silně poptávají především profíky, kteří dokáží skloubit měkké dovednosti s technickými a digitálními dovednosti. Podle Manpoweru ostatně ona „revoluce dovedností“ nespočívá v robotech, ale v lidech.
Čtěte také: Tlačí vás neobsazená místa ve firmě do kolen? Přesto si počkejte na správné lidi
Mezi žádané silné stránky zaměstnanců tak patří tradiční měkké dovednosti, tedy komunikace, spolupráce a kreativita, i jedinečné lidské rysy, tedy empatie, vytváření vztahů, kognitivní schopnosti, zvídavost nebo touha učit se. Osobnostní silné stránky jsou dovednosti, které budou doplňovat možnosti technologií a snižovat hrozbu nahrazení lidské práce stroji,
vyplývá ze zjištění průzkumu. Podle něho také jen desetina zaměstnavatelů zároveň očekává, že se bude počet zaměstnanců v důsledku automatizace snižovat. Většina se spíše přiklání k tomu, že i v době technologií a strojů budou firmy potřebovat lidí zase víc.
Zároveň je však evidentní, že některých pozic se novinky dotknou docela drtivě. Dopadnou hlavně na ty, jejichž práce je rutinní, má malou přidanou hodnotu pro zákazníky a je možné ji automatizovat. Vidět to bude třeba u administrativních a kancelářských pozic, u nichž se očekává nejvýraznější pokles zaměstnanců.
Komunikaci firmy chtějí
Jako skutečně klíčové dovednosti v digitálním věku pak průzkum odhaluje sadu měkkých dovedností, mezi něž patří: komunikace, spolupráce, řešení problémů, organizace, služby zákazníkům, vůdcovství a management. Více než polovina firem tvrdí, že komunikační dovednosti, psané i mluvené, jsou nejvíce ceněnými měkkými dovednostmi. Na dalších místech se nachází schopnost spolupracovat a řešit problémy,
uvádí se ve studii. S tím, že najít šikovného jedince se správným mixem dovedností, je nadmíru složité. Podle vyjádření zaměstnavatelů se údajně nejhůř hledají kandidáti, kteří umí řešit problémy, komunikovat, organizovat a spolupracovat.
Důležitost zmíněných měkkých dovedností přitom expanduje i tam, kde to dříve nebylo pravidlem. Třeba do IT pozic. I lidé z IT dnes pracují v různě složených týmech nebo sami jednají se zákazníky. Podle studie totiž už IT zdaleka není oddělení odtržené od zbytku firmy, ale je to multidisciplinární obor, který hraje svou důležitou roli v přeměně celého byznysu. Firmy také oceňují zaměstnance v první linii, kteří umějí komunikovat, řešit problémy a rozumějí novým technologiím a systémům poskytujícím lepší zákaznické služby a přidávají hodnotu tam, kde ji zákazníci chtějí nejvíc,
vyplývá dále z průzkumu.
Čtěte také: Namíchejte ve firmě pestré týmy. Přinesou tah na bránu, když řešíte novinky
Mění se také způsob náboru
Podtrženo sečteno jsou to okolnosti, které také tlačí firmy k tomu, aby jinak přistupovaly ke svému náborovému procesu. Spíš než hotové lidi, kteří jsou ostatně čím dál více nedostatkovým zbožím, se musí soustředit na hledání těch, kteří jsou schopní se neustále učit. A když si takové lidi chtějí udržet, musí ve firmě kulturu učenlivosti cíleně podporovat. Na lidi by se firmy měly dívat především právě skrze jejich dovednosti, pomáhat jim je identifikovat a podpořit je tak v jejich snaze uspět. Právě dovednosti je pak potřeba spárovat s konkrétní prací ve firmě nebo s konkrétní pracovní pozicí. A zároveň i u lidí s tradičními dovednostmi rozvíjet dovednosti digitální.
Čtěte také: Nejsou lidi? Sami šéfové teď musí jít při náboru s kůží na trh
S čímž podle Manpoweru souvisí také nutnost rozvíjet digitální lídry. Lídryně a lídři sice budou i nadále, stejně jako dosud, potřebovat schopnost přizpůsobit se, elán, vytrvalost a bystrost. Ale zároveň si budou muset osvojit i nový styl vedení, který pasuje do digitálního prostředí.
Nová gramotnost i virtuální spolupráce
K velmi podobným závěrům došla už v roce 2011 studie Future Work Skills 2020, kterou vypracovali Anna Davies, Devin Fidler, Marina Gorbis a Institute for the Future pro Univerzitu ve Phoenixu. Zkoumali, jaké dovednosti a schopnosti budou výhledově potřebné v různých pracovních rolích a prostředích. Jejich výzkum se odvíjel od toho, co považují za hlavní trendy, které budoucnost práce ovlivní. Mezi ně zařadili například dlouhověkost a stárnutí populace, technologický rozvoj, globální propojenost světa nebo třeba ekologii nových médií.
Čtěte také: Byznys trendy pro rok 2018: Individuální přístup a bezpečnost až na prvním místě
Pak identifikovali deset dovedností, které podle nich budou pro budoucí úspěch klíčové. Patří mezi ně mezioborový přístup, schopnost novátorského a přizpůsobivého myšlení, sociální inteligence, gramotnost týkající se nových médií, schopnost pohybovat se v multikulturním prostředí nebo spolupracovat ve virtuálním světě.
Jak autorský tým studie připomíná, kdo bude chtít nadále dosahovat úspěchu, bude muset předvídat a rychle se orientovat v pomyslné okolní krajině, jež se stále proměňuje. Bude muset stále přehodnocovat dovednosti, které potřebuje, a jako celoživotní student či studentka se neustále učit, rychle hledat a vyhodnocovat zdroje a přizpůsobovat se změnám. To ovšem neplatí jen pro jednotlivce, ale i pro samotné firmy. Ty budou stejně tak nucené neustále sledovat prostředí, přehodnocovat a přizpůsobovat své strategie, plány i rozvoj pracovní síly.
ČLÁNKY DO MAILU