Co udělá reforma se zdravotním a sociálním pojištěním?

Maximální vyměřovací základ

Už jen do konce letošního roku platí, že se vyměřovací základ pro pojistné týká jen osob samostatně výdělečně činných a že jeho výše je 486 000 Kč ročně. Zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů bude od 1.1.2008 zaveden i u zaměstnanců, u kterých doposud při odvodu horní hranice neexistoval. Zároveň bude pevná částka maximálního vyměřovacího základu stanovena ve výši 48násobku průměrné mzdy v národním hospodářství, analogicky 4 násobku měsíční průměrné mzdy. Zavedení maximální výše vyměřovacího základu se netýká pouze pojistného na sociální zabezpečení, ale platí i pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění.

Zaměstnanci

K 1.1.2007 došlo ke změně zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a také se zákonem č. 264/2006 Sb. změnil příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Mimo jiné se ve změnách objevila úprava vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Byl stanoven jako úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

V seriálu „Reforma“ naleznete tato témata:

• speciál k superhrubé mzdě
• daň z příjmů fyzických osob
• pojistné
• daň z příjmů právnických osob
• majetkové daně
• nepřímé daně

Pro rok 2008 byl vymezen maximální vyměřovací základ ve výši 1 034 880 Kč. Pokud bude zaměstnanec měsíčně vydělávat více jak 86 240 Kč, nově stanoveného maxima dosáhne. To znamená, že když bude v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance přesahovat maximální vyměřovací základ, neplatí tento zaměstnanec ani jeho zaměstnavatel v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje dané maximum.

Zaměstnanec, který bude za celý kalendářní rok současně dosahovat příjmů od více jak jednoho zaměstnavatele a celková přijatá částka překročí stanovené maximum vyměřovacího základu, může zažádat jak zdravotní pojišťovnu, tak okresní správou sociálního zabezpečení o vrácení přeplatku na pojistném. K tomu je ale potřeba potvrzení od všech zaměstnavatelů, kde byl odvod prováděn.

OSVČ

Pro osoby samostatně výdělečně činné se mění výše stropu maximálního vyměřovacího základu, a to zvýšením o 548 880 Kč (z původních 486 000 Kč na 1 034 880 Kč). Současně dochází ke změně u minimálního základu pro odvod. Doposud se jednalo o částku, kterou si OSVČ určily samy, od roku 2006 do současnosti nesměla být ale menší než 50 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení. (Pro informaci – pro rok 2004 se jednalo o 40 %, pro rok 2005 o 45 %).

Vzhledem k tomu, že maximální vyměřovací základ je stanoven na roční bázi, od začátku příštího roku se i minimální vyměřovací základ změní z měsíčního na 12násobek 50% průměrné mzdy.

Pozitiva vs.negativa

Stát by dle fiskálního výhledu na rok 2008 měl zavedením maximálního vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojistné přijít o příjem ve výši 6,6 mld. Kč. Ale vzhledem k tomu, že reforma má především za úkol vyřešit deficit státního rozpočtu, zavedení maximálního stropu nemůže být v konečné fázi pro stát nevýhodné. Zdůvodnění?

Pokud si zaměstnanci myslí, že už na konci prvního měsíce příštího roku získají vyšší čistý příjem, mýlí se. Jak už bylo uvedeno, počítá se s ročním úhrnem příjmů a každý tak musí nejprve státu odvést to, co by za rok vybral, a až poté bude jeho příjem osvobozen od odvodů. Jako příklad pak může sloužit zaměstnanec, který měsíčně vydělává 150 000 Kč. Strop překročí v říjnu 2008, do té doby bude pojistné odvádět. Deset měsíců bude zároveň zaměstnanec platit i vyšší daně, a to z důvodu nově zavedené tzv. superhrubé mzdy.

Výhody tak můžou spatřovat lidé s nadstandardními příjmy, kteří zvýšení čistých příjmů pocítí v kratším horizontu. Zaměstnavatelé nebudou při odvádění pojistného za všechny své zaměstnance znevýhodněni neomezeným stropem a zároveň by měl ustat tlak na mzdové požadavky od vlastních pracovníků.

S reformou zároveň přijdou změny v podobě nezahrnutí záloh na zdravotní a sociální pojištění do základu daně u OSVČ. „Zcela určitě je to špatně a děláme vše pro to, aby se změnil zákon tak, jak to bylo, tj. zálohy na sociální a zdravotní pojištění šly do nákladů,“ komentuje změnu Bedřich Danda, předseda Sdružení živnostníků a podnikatelů.

Jak uvádí Alena Fraňková, odborná tisková pracovnice ČSSZ, změny právní úpravy dle zákona o stabilizaci veřejných financí jsou účinné od 1. 1. 2008, a proto se projeví ve vztahu k daním a k pojistnému na důchodové pojištění OSVČ až při podání daňového přiznání za rok 2008 a Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2008, tj. v roce 2009. Sazby pojistného pro fyzické a právnické osoby se pro rok 2008 nemění.

Nemocenské pojištění

Mezi účastníky nemocenského pojištění patří zaměstnanci a OSVČ, které se pro platbu nemocenského pojištění mohou rozhodnout nebo nemusí. Zaměstnanci mají díky nemocenskému pojištění nárok na: nemocenskou, podporu při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitou pomoc v mateřství. OSVČ z nemocenského pojištění plyne nárok pouze na nemocenskou a peněžitou pomoc v mateřství.

Novinky, které by měl přinést nový zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců (měl by nabýt účinnosti až k 1.1.2009), se na rozdíl od výše uvedených změn u zdravotního a sociálního pojištění neprojeví v plné síle.

Mezi body, které by podle předpokladů měly vstoupit v platnost až přespříští rok, patří:

1. náhrada mzdy vyplácená po prvních 14 dnů z kapsy zaměstnavatele
2. změna sazeb pojistného, změní se výpočet nemocenské, dávky budou pro mnohé nižší
3. změny ve vyplácení nemocenské u zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci

Změny, které nastanou v příštím roce, by tak měly být obsaženy v novele aktuálního zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

Proti snížení počtu případů zneužití nemocenských dávek se už na začátku roku 2008 počítá s úpravou poskytování těchto příspěvků. V současnosti dostane zaměstnanec za první 3 dny nemoci 25 % z upraveného denního vyměřovacího základu. Pokud stačí onemocnět ještě v tomto roce. Od ledna příštího roku se už první 3 dny pracovní neschopnosti nemocenská dávka vyplácet nebude. Další rozdělení je uvedeno v následující tabulce.

Oproti rokům minulým se tak nevyplatí být „na lůžku“ krátkodobě, pro dlouhodobě nemocné by změny mohly přinést alespoň určitou finanční kompenzaci.

Pro výpočet nemocenské budou redukční hranice odpovídat stejné výši, jaká je používána od počátku letošního roku a nedojde tak k dalšímu nárůstu. Stát tak ušetří nejen výše uvedených 25 % u každých prvních tří dnů pracovní neschopnosti zaměstnance, zároveň se mu nezvýší výdaje na vyplácení dávek.

Možný postoj podnikatelských subjektů k reformě veřejných financí v případě změn v sociální oblasti shrnuje Bedřich Danda takto: „Nejsme v současné době schopni posoudit dopady. Přestože hájíme zájmy 900 000 živnostníků v ČR, má o tuto problematiku zájem cca 5 % živnostníků. Na druhé straně je celková reforma měkká a uspoří málo, resp. pozastaví propad veřejných financí na konci roku 2008. Když chci něco ušetřit, musím snížit výdaje, a to znamená, že si musím snížit životní úroveň. Bohužel toto jsou následky tlačení problémů před sebou od roku 1993,“ dodává Bedřich Danda.

KALKULAČKA PRO VÝPOČET ČISTÉ MZDY PO REFORMÁCH »