Existuje přitom mnohem jednodušší a rychlejší řešení, které s sebou na rozdíl od rušení supehrubé mzdy nenese žádné komplikace. Stačí zvýšit základní slevu na poplatníka.
Jak může návrh na zrušení superhrubé mzdy vypadat
Premiér Andrej Babiš avizoval, že od příštího roku se zruší superhrubá mzda. Oživil tak návrh ministerstva financí, který před dvěma lety spadl pod stůl. Ten počítal s tím, že by se daň počítala z hrubé mzdy a sazba by činila 19 %. Nynější solidární zvýšení daně měla nahradit klouzavá progresivní sazba, a to 19 % pro základ daně do 1 500 000 Kč a 24 % pro základ daně od této hranice. Vzhledem k tomu, že po přepočtení nyní činí sazba daně z hrubé mzdy 20,1 %, přinesly by změny snížení daní pro zaměstnance.
| Hrubá mzda (v Kč) | Nynější čistá mzda (v Kč) | Čistá mzda dle návrhu (v Kč) | Rozdíl (v Kč) |
|---|---|---|---|
| 20 000 | 15 850 | 16 070 | 220 |
| 30 000 | 22 740 | 23 070 | 330 |
| 40 000 | 29 630 | 30 070 | 440 |
| 50 000 | 36 520 | 37 070 | 550 |
| 150 000 | 103 314 | 104 839 | 1625 |
Změny se měly dotknout také OSVČ. Těm měla vzrůst sazba daně příjmů o 4 p. b. na 19 %, ale nárůst sazby mělo kompenzovat to, že by se pro podnikatele zavedla daňová uznatelnost ¾ zaplaceného sociálního a zdravotního pojištění. Tuto možnost by měli i podnikatelé, kteří využívají paušální výdaje. Uvedené pojistné by totiž bylo daňově uznatelným výdajem nad rámec paušálních výdajů. Nejasnosti panovaly ohledně případného přeplatku na pojistném, jelikož novela výslovně přeplatek neřeší.
Přeplatek na zálohách na pojistném za předchozí zdaňovací období by se tak stal příjmem příslušného zdaňovacího období, ve kterém je přeplatek poplatníkovi s příjmy ze samostatné činnosti vrácen. Stává se tak součástí základu daně, resp. dílčího základu daně. Pokud tak podnikatel přeplatí na zálohách pojistného (a v důsledku toho bude mít za daný rok nižší daňovou povinnost) a v následujícím roce mu přeplatek pojistného bude vrácen, zaplatí za tento následující rok na dani více.
Čtěte více: Babiš chce zrušit superhrubou mzdu. Poslední návrh však komplikoval zdanění OSVČ
Nekomplikujme firmám a OSVČ život
Jak je tedy vidno, systém, který ministerstvo vymyslelo, by OSVČ značně zkomplikoval způsob zdanění. Bezproblémové není ani zrušení superhrubé mzdy. Návrh totiž bude předložen nejdříve v září a dá se očekávat, že ke schválení dojde až někdy během prosince. Bohužel není nedůvodné předpokládat, že v té době bude zhoršená ekonomická situace, kdy skončí různé podpůrné programy, které nyní drží řadu firem na vodou. Stejně se tak dá na podzim kvůli neschopnosti vlády naneštěstí očekávat i zhoršení epidemiologické situace, které i bez lockdownu sníží ochotu lidí utrácet. Měnit v této situaci způsob zdanění, což by pro firmy a účetní znamenalo přenastavit systémy a postupy a tedy komplikace, není opravdu šťastné.
Upřímně, superhrubá mzda je P. R. kočkopes a škoda ji zrušit není, ale celý český systém zdanění by potřeboval komplexnější reformu a ne pouze změnit systém výpočtu daně z příjmů a pojistného. Aby změny dávaly smysl, mělo by dojít k mnohem výraznějšímu poklesu zdanění práce, klidně i na úkor zvýšení jiných, například spotřebních či majetkových, daní. Komplexní daňová reforma však vyžaduje čas na přípravu, konsenzus se sociálními partnery a také dostatečný prostor pro podnikatele, aby se na změny připravili. Je jasné, že během podzimu nelze reformu stihnout připravit, natož pak schválit.
Stačí jednoduše zvýšit základní slevu na dani
Přesto by ale byla škoda zdanění práce od nového roku nesnížit. Nabízí se přitom velmi jednoduché řešení, které nezkomplikuje systém a přilepší prakticky všem zaměstnancům, a to zvýšit základní slevu na poplatníka, která se od roku 2008 nijak nezměnila a stále činí 24 840 korun. Jak už autor tohoto textu upozorňoval před časem, vzhledem k tomu, že základní sleva se nezměnila, vzrostlo tak fyzickým osobám za posledních deset let zdanění.
V roce 2008 činila průměrná mzda 22 592 korun, z níž zaměstnanci platili daň 2475. Daň z příjmů tehdy činila 11 %. V roce 2018 dosáhla průměrná mzda ale již 31 885 Kč, přičemž daň z příjmů byla 4350 Kč, což je ovšem 14 %. Systém je v současnosti nastaven tak, že sazby se sice nemění, ale kvůli slevě na dani v pevné výši platí poplatníci stále větší procento ze svých příjmů.
Za zmínku rovněž stojí fakt, že když se zaváděla od roku 2008 reforma, lidé s nejnižšími příjmy neplatili žádnou daň z příjmů. Vzhledem k stávajícímu nastavení totiž platí zaměstnanci až od přibližné hrubé mzdy 10 300 korun měsíčně. S tím, jak v posledních letech vzrostla minimální mzda, ale základní sleva se nijak nezměnila, platí i lidé s minimem daň z příjmů. Jakékoli zvýšení minimální mzdy tak není „v plné výši“, jelikož z něj ukrojí kromě pojistného část peněz i daň z příjmů.
Zvýšení slevy by pomohlo i některým OSVČ, vzhledem k tomu ale, že nemalá část z nich daň z příjmů neplatí už nyní, jde hlavně o opatření, které by pomohlo zaměstnancům. Oproti plánu vlády by navíc pomohlo všem stejně. Zatímco na změně systému by nejvíce vydělali nejbohatší pracovníci, zvýšení slevy by výrazněji pomohlo hůře placeným.
Vláda odmítá zvýšit slevu kvůli dopadu na rozpočet
Návrh na zvýšení základní slevy na 30 tisíc Kč zkusili na konci předloňského roku prosadit poslanci ODS a Pirátů, vládní koalice to však odmítla s tím, že by to neúměrně zvýšilo schodek rozpočtu. Podle odhadů mělo jít zhruba o 18 až 20 miliard korun.
Vládní koalice má ovšem druhou šanci. Ve Sněmovně opět leží opoziční návrh se zvýšením základní slevy na 30 tisíc. Zdá se však, že vláda je rozhodnutá jít podle rčení „je to sice dál, ale za to horší cesta“ a k návrhu vydala negativní stanovisko. Jedním z důvodů navíc opět je, že navrhované zvýšení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob s sebou nese značné rozpočtové dopady, a to bez odpovídajícího návrhu kompenzace. Podle poznatků vlády lze negativní dopad navrhované změny na veřejné rozpočty odhadnout na 19 mld. Kč ročně, a to již po zahrnutí pozitivního vlivu na výběr daně z přidané hodnoty z důvodu vyššího disponibilního příjmu poplatníků
.
Vzhledem k tomu, že sama vláda počítá se schodkem půl bilionu korun, jde vskutku o úsměvný argument. V aktuální situaci jde totiž o „drobné“ a není důvod, proč daň takto jednoduše a rychle nesnížit.
ČLÁNKY DO MAILU